Schválně: Vyberte na obrázku, na které jídlo máte největší chuť (na konci článku uvidíte, o co mi šlo).
Barvy hrají v našich životech velice významnou roli, i když si to často vůbec neuvědomujeme. Když se ale zamyslíte, určitě si vybavíte, že stěny v nemocnici bývají natřené uklidňující zelenou a naopak třeba ve školce či škole se setkáváme s rozjásanou oranžovou či žlutou. A nejinak je tomu samozřejmě i při vnímání a používání barev v gastronomii.
Trocha historie nikoho nezabije
Barva jídla totiž hrála podstatnou roli v dobách, kdy se zkušenosti předávaly pouze ústně či nápodobou. Takže již naši prapraprapředci moc dobře věděli, že zářivě oranžový nebo žlutý plod nemusí být vždy jedlý (třeba taková muchomůrka červená) a že zkažené maso má spíše barvu do šeda než do červena. Toto poselství si stále neseme v genech a někdy je jeho vliv docela úsměvný.
Studie vlivu barev v jídle a pití
Při jedné studii byla například lidem předkládána tatáž lehce pálivá curry omáčka, ale pokaždé na talíři jiné barvy. 70 % testovaných však cítilo v chuti rozdíly a za nejpálivější byla označována omáčka na červeném talíři.
Červená barva evokuje i zralé ovoce, tedy sladkost. Například, pokud se lidé napili suchého ryzlinku rýnského pod červeným světlem, označovali ho za sladší, než když jej chutnali pod neutrálním světlem.
Zcela negativně pak na posuzování jídla působí barva zelená a modrá. To dokonce tak, že po pozření steaku pod zeleným či modrým světlem vykazovala část testovaných osob objektivně měřitelné příznaky otravy zkaženým jídlem, a to i když byl steak zcela v pořádku.
Jak je to u vína?
I při pití vína hraje barva velice významnou roli a to ve vnímání chuti i vůně. Dokonce i u profesionálů může dojít k mýlce. Známý je případ, kdy se chutnalo Chardonnay, které zrálo v barrique sudu. Pokud bylo obarveno na červeno, k jeho popisu byly užity deskriptory používané běžně pro popis vín červených – vůně a chuť lesního ovoce, švestkového kompotu s lehkou dochutí čokolády. V případě neobarveného vzorku pak popis seděl na bílé víno – ananas, žlutý meloun a v závěru vanilka.
Co z toho plyne?
Jednak to, že náš zrak nás může pěkně šálit, tudíž si na to musíme dávat pozor a slepě mu nedůvěřovat.
Na druhou stranu to ale můžeme využít k tříbení našich chuťových pohárků a čichových buněk. Schválně si zkuste někdy opravdu slepou degustaci. To znamená, že si zavážete oči a někdo vám nalije pár vzorků vína. Když totiž vyřadíte zrak, musíte se více spolehnout na další smysly a možná se sami budete divit, jaké zajímavé vůně a chuti ve víně objevíte.
Když jsem si to sama zkoušela, tak jsem třeba nalezla v některých vínech lehkou vůni fialek, opečené tousty nebo meruňkové pyré.
Tak směle do toho, bude to skvělá zábava na zpestření firemního věčírku či posezení s kamarády. Ale hlavně si tímto opravdu krásně potrénujete ty smysly, které normálně necháváme zahálet.
Vyhodnocení testu ze začátku
A – žluté světlo
B – bílé světlo
C – zelené světlo
D – modré světlo
Budu ráda, když se podělíte v komentářích, které jídlo na vás působilo nejlépe. Jestli teorie, že jídlo nejlíp vypadá pod bílým či žlutým světlem opravdu sedí…
Krásný den přeje Lenka
