Dělení dvěma aneb úpadek základního školství

Stále častěji se setkávám se situací, kdy obsluha v restauračních a stravovacích zařízeních nejenom nepoužívá vlastní rozum (nemyslí), ale dokonce nezvládá ani elementární matematické úlohy, jako je např. dělení dvěma...

A to má dnes většina našich občanů minimálně maturitu (obvykle ale ne z matematiky...), pokud se rovnou nejedná o vysokoškolsky vzdělané prodavače a číšníky (minimálně bakaláře často dokonce i magistry). Počtem vysokých škol na obyvatele, vysoce předstihujeme i ty nejvzdělanější národy, a tradiční britské školství předstihujeme, co do počtu vysokých škol, i absolutně. Většina našich soukromých vysokých škol se ale místo vzdělávání studentů, věnuje pouze prodeji akademických titulů, což je tak atraktivní byznys, že se tomu začínají věnovat i některé státní vysoké školy...

Problém s dělením dvěma mají prakticky všichni prodavači jednoho řetězce s rychlým občerstvením, které se specializuje na kuřata z Kentucky a na vývěsních štítech mají (nevím proč) fotografii bývalého předsedy české vlády a senátora P.Pitharta. Občas si tam kupuji tzv. stripsy a v nabídce je možnost koupit pouze dva nebo čtyři kusy stripsů. Obvykle mám chuť na tři stripsy, ale nikdy jsem ještě neuspěl. Snažil jsem se někdy prodávající poradit, že když cenu dvou stripsů vydělí dvěma, dostane cenu za jeden strips a vynásobením třemi dostane cenu tří stripsů, které mně potom může naúčtovat a prodat. Většinou na můj návrh reagují nechápavě a opakují, že pouze  buď dva nebo čtyři stripsy... Je možné, že za to nemohou a elektronické pokladny neumožní prodat jiný než sudý počet stripsů. Takže si obvykle koupím pouze dva stripsy a tím výrazně snížím tržby tohoto řetězce. Zcela zdarma mu tímto poskytuji radu, jak tržby, v našem konkurenčním stravovacím prostředí, prakticky bez nákladů zvýšit. Pokud by se zdráhal přijmout mou bezplatnou radu, nebráním se ani odměně, např. v podobě porce tří stripsů (nemusí být ani v podobě doživotní stripsové renty).   Pro úplnost dodávám, že v některých provozovnách tohoto řetězce, zase umí prodat pouze tři stripsy nebo šest stripsů. Tam nemusí prodavači v mém případě nic řešit, ale pokud bych změnil preferenci, tak by to byl opět neřešitelný problém i tady. Doufám, že elektronická evidence tržeb bude umožňovat i jiné množství jednotlivého zboží než bude nastaveno z výroby nebo dokonce nařízeno nějakou prováděcí vyhláškou, nejlépe s odvoláním na směrnice Evropské komise nebo přímo nějakou, Evropským parlamentem schválenou, normu.

Podobný problém mám při nákupu rozlévaného vína v některých restauračních zařízeních. Na nápojovém nebo vinném lístku často uvádějí cenu za dvě deci a je problém objednat si pouze jedno deci vína. Často ani tady nepomáhá moje rada, cenu za dvě deci pouze vydělit dvěma a do sklenice nalít pouze polovinu množství z dvou deci. Někdy ale uspěji s návrhem, že zaplatím cenu za dvě deci, i když mně nalejou pouze deci jedno...Takže to s tou matematickou (ne)gramotností u nás nebude až tak špatné. Prostě mně více chutná čtyřikrát jedno deci vína (zvláště u bílého) než dvakrát dvě deci. Když jsem u stripsů nabízel variantu, že zaplatím čtyři, i když mně dají pouze tři stripsy, tak na mně hleděli jako na blázna...Asi by jim ten jeden strips při inventuře přebýval...

Vloni jsem byl na dovolené v německém Lingenu, kde rovněž nabízeli vína pouze po dvou deci. Když jsem jim vysvětlil, že chci pouze jedno deci, tak neměli žádný problém mně jedno deci prodat. Špatně ale asi pochopili můj důvod, proč chci nalít pouze jedno deci a při mých opakovaných nákupech mně potom celý týden vždycky účtovali jedno deci, ale přitom nalévali dvě. Prostě ani ti Němci nejsou dokonalí...

PS: Naše základní školství, i přes výrazné podfinancování, kupodivu stále ještě poskytuje solidní základní vzdělání...