Konopí, nájezd na grow shopy a Ústavní soud České republiky

V ne příliš dávné době provedla Policie České republiky na několika místech naší vlasti velmi tvrdé nájezdy na specializované obchody, tak zvané Grow shopy, kdy zabavila obrovské množství tam prodávaného zboží a jejich majitele obvinila z propagace toxikomanie a jiných trestných činů. Protože následné soudy pak skutečně tyto majitele Grow shopů odsoudily, podali tito lidé dovolání k Ústavnímu soudu. Ve včerejším večerním zpravodajství na TV PRIMA oznámil JUDr. Jan Musil, soudce zpravodaj Ústavního soudu České republiky, že Ústavní soud jejich dovolání zamítl.

Já jsem z hloubi srdce přesvědčený o tom, že ten zásah byl nejen nezákonný, ale dokonce že byl i naprosto morálně zrůdný. To nebyl zásah jen proti Grow shopům. To byl i zásah proti všem starým a nemocným lidem, kteří jsou nuceni kvůli svým chorobám konopí pro své léčení pěstovat, protože žádné jiné legální léky jim nepomáhají, nebo dokonce jejich nemoci zhoršují. Proto tento policejní zásah považuji i za útok na sebe a na své právo dopomáhat své nemocné dceři k takovému léčebnému prostředku, který jí skutečně a prokazatelně pomáhá a nijak neubližuje. Proto jsem se dnes rozhodl napsat soudci zpravodaji Ústavnío soudu České republiky, JUDr. Janu Musilovi, tento e- mail:

Vážený pane doktore.

Jmenuji se Zdeněk Majzlík, je mi 68 let a starám se o svoji 46- tiletou dceru, která je od svých 27 let postižena roztroušenou sklerózou. Léky proti křečím a bolesti jí přestaly již dávno pomáhat a ona se dostala až do takového stavu, že se rozhodla svůj život ukončit. Již prostě nedokázala tu permanentní intenzivní bolest a křeče zvládat. Dokonce prosila i mne, svého otce, abych jí zemřít pomohl. A já jsem tehdy o tom skutečně uvažoval. Naštěstí jí jeden její přítel navrhl, aby vyzkoušela konopí. Účinek byl takový, že během jedné minuty se velmi výrazně zmenšila bolest a křeč v celém jejím těle ustoupila. V současné době pro ni konopí pěstuji a zpracovávám já. Každý rok potřebuji získat asi 3 kg sušiny. Z toho dceři vyrábím konopné cigarety (jointy), mast a extrakt. Dcera denně potřebuje 5 - 6 těchto cigaret. A přestože konopí, které pro ni pěstuji, má i vyšší obsah psychotropní látky THC, na dceři se jeho účinek neprojevuje. Toto jsem si ověřil i u jiných pacientů, kteří jsou nuceni užívat léčebné konopí. THC na ně svým psychotropním účinkem nepůsobí vůbec nebo jen s velmi slabým efektem. Složka CBD ale u dcery výrazně potlačuje bolest a uvolňuje její křeče.

Vážený pane doktore. Já se již tři roky pokouším vysvětlit politikům. že současný přístup státu k umožnění léčení indikovaných pacientů konopím je špatný a naprosto nehumánní. V rámci vycházení vstříc farmaceutickým firmám se naprosto odsouvá stranou problematika nemocných lidí, kterým klasické léky nepomáhají. A Ústavní soud nyní svým výrokem tento stav ještě posílil. Je smutné, že i lidem, jako jste Vy a Vaši kolegové v takové instituci jako je Ústavní soud, je naprosto lhostejná situace nemocných lidí, jako je na příklad moje dcera. Peníze firem jsou vám bližší, než život člověka.

Proč tomu tak je?

Vždyť tady se nejedná jenom o mne a o moji dceru. V této zemi je oficiálně 18 000 pacientů s roztroušenou sklerózou a několik set tisíc pacientů s dalšími nemocemi, na které léčebné konopí velmi výrazně léčivě působí a nemá při tom škodlivé vedlejší účinky. Ale to Vás patrně naprosto nezajímá.

 Patrně Vaše děti jsou zdravé a předpokládáte, že tomu tak bude i nadále. A asi také doufáte, že totéž se bude opakovat i u Vašich vnuků, pravnuků a dalších potomků. Tak proč byste se měl zajímat o takové lidi, kteří to štěstí neměli, jsou nemocní a neexistují schválené léky, které by jim pomohly. Patrně si tedy i říkáte, že takoví lidé nemají ani právo na život. Domníváte se, že tento Váš názor je správný?
Víte, moje dcera také byla až do svých 27 let zcela zdráva. A ona i my jsme se domnívali, že má před sebou pěknou budoucnost. Hrála koncertně na kytaru, závodně tančila, učila hře na kytaru postižené děti a těšila se, že bude mít i své děti.

Dnes je odkázána na invalidní vozík, sama se o sebe nepostará naprosto v ničem a ve všem se musí spoléhat na to, že jí dnes ještě pomůžeme my, její rodiče, a až nebudeme moci, tak že se o ni postará nějaký specializovaný ústav. Jenže žádný ústav v tomto státě nemá medikamenty, které by jí zbavily bolesti a křečí a při tom z ní neudělaly jen ležící a nemyslící trosku pod obrovskými dávkami morfia nebo opia.

To jsou totiž jediné medikamenty, které jsou u nás schválené a lékaři je smějí aplikovat, a které by skutečně dceru těch křečí a bolesti zbavily. I jí to již bylo v nemocnici nabídnuto. Tyto léky mají jenom jednu drobnou chybu - z pacienta učiní naprosto nevnímající a nemyslící trosku.

Jestli toto je to, co Vy pokládáte za správné, pak již chápu ten vítězně blahosklonný úsměv ve Vaší tváři, když jste včera oznamoval potvrzení rozsudku proti grow shopům.

Jste to Vy a Vaši kolegové, kteří ze mne a ostatních lidí v podobné situaci jako jsem já se svou dcerou, dělají zločince.

Jste to Vy a Vám podobní lidé, kteří mne a ostatní lidi v podobné situaci, zahnali do kouta a teď se jen bavíte nad naší bezmocností.

Jste soudce, a máte dbát na právo a spravedlnost. Tak proč to právo a spravedlnost odpíráte nám? My nemáme nárok na právo a spravedlnost, protože nemáme dost peněz? Nebo proč s námi jednáte jako z lidským odpadem?

Já nemám žádnou jinou možnost, než pro svou dceru to Vámi zakazované konopí pěstovat a zpracovávat. Nemám jinou možnost, protože žádný jiný lék pro ni není.

A musím říci, že je velice zvláštní a zlé toto Vaše rozhodnutí i z toho důvodu, protože i mezi Vámi, ústavními soudci je jeden, který je v naprosto stejné situaci, jako jsem já. I jeho dítě odsuzujete do role feťáka, a jeho samotného pak do role někoho, kdo ví o porušování zákona, ale neoznámil to. Jste spokojený?

Vážený pane doktore, já Vám v žádném případě nepřeji, aby Vám blízký člověk někdy onemocněl stejnou nemocí, jako má moje dcera a aby ta jeho nemoc pak měla stejný průběh, jaký má u ní.

Skutečně Vám nepřeji, abyste jednou stál nad postelí svého naříkajícího dítěte a slyšel jej, jak Vás prosí, abyste mu pomohl zemřít.

Stejně by mne ale zajímalo, jak byste mu pak vysvětloval, že sice existuje léčivá bylina, která by mu pomohla a té strašné bolesti jej zbavila, ale Vy že mu ji nedáte, protože to zakazuje zákon. Zákon, který je sice nesmyslný a hloupý, a který byl vymyšlen jen proto, aby se farmaceutickým firmám vrátily investované peníze do výzkumu analgetik, které sice nic neléčí, jsou škodlivé a ročně na jejich užití zemřou tisíce lidí, ale přece jen to ty firmy stálo příliš mnoho peněz. Co myslíte, cítil byste se i pak ještě otcem?

A ještě i pak byste se s hrdostí nazýval soudcem Ústavního soudu?

Přeji Vám pěkný den, pane doktore.

A nám všem ostatním obyvatelům této země přeji, aby i ústavní soudci nejdříve přemýšleli, než nějaký rozsudek vynesou.

Zdeněk Majzlík

náměstí Mládeže 670

375 01 Týn nad Vltavou