Otevřený dopis předsedovi České pirátské strany a předsedovi KDÚ-ČSL

Pane Ivane Bartoši a pane Marku Výborný. Včera, tedy 14. února 2024, jsem si v TV poslechl vaše vyjádření k zatím nepravomocnému osvobozujícímu rozsudku nad panem Andrejem Babišem v kauze „Čapí hnízdo“.

Dost mne to nadzvedlo. Přesto jsem vydržel ož do dnešního dne a nyní bych Vám na ně chtěl odpovědět já.

Nejdříve k Vám, pane Bartoši.

Prohlásil jste, že pan Babiš by se měl za to, že na něj již jen bylo podáno trestní oznámení, všem lidem naší země omluvit. Skutečně zajímavá úvaha. Platí totéž i u Vás a vašich soudruhů od Pirátů? Také stačí na Vás podat žalobu, že jste na příklad v opilství znásilnil nezletilou dívku, a vy odstoupíte ze všech svých funkcí, pozastavíte své členství ve Vašem spolku a budete se devět či více let soudit, abyste se pak vítězně a zcela očištěn vrátil na místo předsedy Pirátů, místopředsedy vlády a také ministra? Patrně předpokládáte, že by Vám byla všechna tato místa a funkce podržena. Skutečně?

Pojďme ale od teoretických úvah ke skutečnostem.

I já jsem patřil k těm, kteří vás, Piráty, volil. Proč? S Vámi, pane Bartoši, jsem se osobně setkal čtyřikrát či pětkrát. Vždy na Cannafestech, kde jste měli stánek a lovili jste mezi mladými své budoucí voliče. Já již k těm mladým nepatřím. Když jsme se setkali poprvé, táhlo mi na pětašedesát. Vyprávěl jsem Vám o své nemocné dceři, které v léčbě pomáhá již jen konopí. A také to, že ho pro ni musím pěstovat nelegálně, a že se mi zdá naprosto nenormální, aby někomu, kdo se jen snaží zachovat svou dceru při životě, za to hrozilo deset let vězení. Řekl jste mi, že okamžitě, jak se dostanete do Parlamentu, tak se zasadíte o legalizaci konopí nejen pro mne a mou dceru, ale pro všechny, kteří ho potřebují. To jste mi i při našich následujících setkáních opakoval, a přidali se i vaši kolegové. Na příklad pan Tomáš Vymazal. Také jsme spolu několikrát osobně i telefonicky jednali.

Pak ten okamžik nastal a vy jste se do Parlamentu dostali. Jenže se nic nedělo. Tedy pokud nepočítám vaši urputnou kampaň proti panu Babišovy. Když jsem se pak na to pana Vymazala při našem dalším osobním setkání zeptal, dověděl jsem se, že nyní má přednost politická likvidace Babiše. Nerozuměl jsem tomu. To skutečně má nějaký boj proti politickému soupeři přednost před zdravím a životy lidí? Bylo mi řečeno, že zatím se nic jiného dělat nedá.

A teď něco k Vám, pane Výborný, a k Vašim soudruhům.

Po tzv. Sametové revoluci v roce 1989 jste vy, členové KDÚ-ČSL, v čele se svým hrdinným vedením, vyrazili proti náhle již jen bývalým komunistickým mocipánům. Hrdě a neoblomně jste hlásali, že KSČ či KSČM nemají v Parlamentu co dělat, protože je to zločinecká organizace, která se za své činy v době totality národu ani pořádně neomluvila. Byli jste tvrdí, neoblomní, a na veřejnosti jste chodili s hrdě vypjatou hrudí. Patrně jste nám tím sami sebe dávali za vzor.

Než budu pokračovat, dovolím si Vám zde nejdříve zopakovat to, co jsem Vám již jednou napsal, ale na co jsem nedostal odpověď.

Můj táta byl od počátku okupace Čech a Moravy, a vzniku Böhmen und Mähren v protinacistickém odboji. Bohužel byli zrazeni kolaborantem a všichni se ocitli v nacistických věznicích. Jejich velitel dostal deset let káznice, můj táta šest a půl. Jak to že nebyli popraveni? Nu, měli štěstí. Prozrazeni byli ještě poměrně dlouho před Heyndrichiádou, a tehdy se nacisté ještě snažili představovat jako lidé. Štěstí jsem tím měl i já. Když tátu Američané osvobodili a on se vrátil domů, ze samé radosti zplodil mne. Později, když jsem již začal brát rozum, mi táta často říkal, že horší než nepřítel je kolaborant s nepřítelem. A že to platilo i u nacistů. Horší než nacisté byli ti, kteří s nimi kolaborovali. Pro nacisty udávali, zrazovali i své přátele a dostávali stovky lidí na popraviště.

A teď se tedy vracím k Vám, pane Výborný a Vaší straně KDÚ-ČSL.

Když Komunisté v roce 1948 okopírovali Hitlerovu strategii z roku 1938, a také postavili jednotnou kandidátku do Národní fronty, nijak zvláště jste neprotestovali, a do Národní fronty jste se přidali. Pokud byste nyní chtěl namítnout, že jste nic jiného udělat nemohli, tak to, prosím Vás, neříkejte. Vy jste klidně mohli tu svou partaj prostě rozpustit. Ale to jste neudělali. Nabízela se koryta a tak jste brali. A nejen to. Možná jste i Vy schopen trochu zabrousit do historie a vzpomenout si na komunistické hony na kněze, opaty a jeptišky. Jen těžko byste si ale mohl vzpomenout na nějaké  protesty členů Vaší KDÚ-ČSL proti těmto zvěrstvům při jednáních Národní fronty. Nebyli totiž žádné. Nehnulo s vámi ani to, když umlátili kněze Toufara z Čihoště u Ledče nad Sázavou. Ani jste nepípli. Měli jste strach. A tak jste raději při různých hlasováních souhlasně zvedali ruce, a komunistickému režimu jste v jeho nejstrašnější době, kdy si naprosto v ničem nezadali s nacisty, dělali stafáž. Nebyli jste nic jiného, než komunistickými kolaboranty, kteří jejich režim před světem legalizovali. Morálně jste tedy byli mnohem horší, než sami komunisté 50. let.

Čekal bych, že alespoň po tom roce 1989 vystoupíte před náš národ, a všem se za svou zbabělost a za své křiváctví omluvíte, tu svou značku zahodíte, a stejně, jak to udělali mnozí komunisté, založíte si nějakou tu svou ODS. Neudělali jste to.

Vy oba, pánové předsedové těch svých podivných spolků, dál pořádáte hon na pana Babiše. Dokonce lidu naznačujete, že on je člověk již ze své podstaty tak špatný, že by se měl lidu omlouvat i za to, co vůbec neudělal. Zde je ovšem zajímavé to, že za panem Babišem jde těch lidí stále víc, a od vás jich stále více utíká. Proč? Nu protože Vy oba reprezentujete jen špínu a podvody na voličích. Odejděte, prosím.

V Hodoníně dne 15. 2. 2024                                                                                                 Zdeněk Majzlík