Když jsem včera ráno kráčel loukou mého mládí se spoustou kvítí a kobylek ke kraji mého nejmilejšího lesa, kde je malé maliniště (voňavá marmeláda je už ve skleničkách), nedaly se přehlédnout čtyři krásné, velké, ale stále ještě čerstvé a tuhé prášivky. I zaradoval jsem se mohutně, neboť je mám rád nejen na pohled a po dozrání jako šňupací prášek ulevující při rýmě, ale hlavně jako houbu skvostné vůně a chuti v kuchyni. Doma jsem je dal do velké lednice a v toku povinností na ně zapomněl.
Dnešek byl skutečně tropický den, byť uprostřed zeleně docela snesitelný, ovšem chuť na nějaké teplé, hutné jídlo pochopitelně nepřicházela.A tak jsem vylovil z příruční lednice v kuchyni nádherně, dokonale vyzrálé avokádo, rozkrojil je a vypeckoval, v misečce rozkvedlal kysanou smetanu s pár kapkami citrónové šťávy a s trochou čerstvě nastrouhnuté kůry, naaranžoval ji na avokádo, opepřil čerstvě tlučeným (ne mletým!) černým pepřem a než se dodělal toast, šel jsem do velké lednice pro vychlazený rýzlink sběru pozdního z mé oblíbené vinice na jižním svahu kopce Kellerberg ve Wachau.A tu můj zrak spočinul na pýchavkách a srdce mi poskočilo a žaludek zajásal.S krocenou netrpělivostí jsem si vychutnal avokádo se smetanou a pak se pustil do rituálu: dokonale naostřit nůž, očistit pýchavky od zbytků zeminy, nakrájet je na plátky o síle 2 - 3 milimetry, opatrně sloupnout kůžičku ( u čerstvých to jde obtížněji, druhý den lépe), vyrovnat plátky na prkénko a sezhora lehce, ale skutečně lehce, posypat jemnou krupicí, rozpálit na vhodné pánvi trošku másla, rychle dát plátky posypanou stranou na pánev, deset, patnáct vteřin prudce opéct do zlatova, rychle obrátit a dopéct dalších deset až patnáct vteřin, vysypat na ssavý papír a rychle s nimi do předehřáté misky!Nábožně se usadit, doplnit do krásné sklenice vychlazený rýzlink a pak pomalu, polehoučku vložit plátek prášivky na jazyk, vychutnávat tu zvláštní, božskou, jemnou vůni a chuť, pak jej doprovodit malým hltem rýnského kam patří a opět vzít do úst další plátek.Budete-li při tom mít slastně přivřené, ba docela zavřené oči, pranic se Vám nedivím....A až se proberete z transu a oči zase otevřete, je přímo báječné, když zjistíte, že na dosah Vašich rtů je někdo, koho milujete, zrovna labužnicky přivírající či otevírající oči. Jen to pěkně vyzkoušejte! Krásné letní dny , plné potěšení s prášivkami, přeje Váš Miroslav Macek
