Nerozmarné rozjímání o štěstí, té mušce jenom zlaté…..
Ti, co za to mohou, se dle potřeby mění: komunisti, Klaus, životní partner, nepřátelské okolí, většinou jsou to však anonymní „ti tam nahoře“ nebo ještě stručněji „oni“. A když to nejsou „oni“, jsou to alespoň nějaké vnější, námi neovlivnitelné příčiny.
Protože však jde ve většině případů o nepřiznanou vlastní nepodnikavost, nepíli až neschopnost, další pokusy většinou nenásledují a z těchto lidí se stávají chroničtí nespokojenci, nadávači a brblalové. Ačkoliv, kdyby se nadále snažili, možná by nakonec „měli štěstí“ i oni, neboť štěstí je opravdu poletavá „muška zlatá“.
A co horšího! Ve svobodné společnosti se docela často stává, že „mají štěstí“ i lidé, kteří jsou Vám nesympatičtí, kterým, vzhledem k Vašemu náhledu na ně, rozhodně nic dobrého nepřejete, kdežto lidem Vám milým, názorově a povahově blízkým a sympatickým, se oproti nim často jaksi nedaří.
A tady někde je, bohužel, počátek „bolševizace myslí“. Jak tuto (do Vašich očí bijící) nespravedlnost napravit? No, přece nejraději všechny ty Vám nesympatické osoby, které prostě „měli štěstí“, tedy zkombinovaly se u nich vrozené a získané vlastnosti, znalosti a životní zkušenosti se šťastnou souhrou okolností a náhod, zašlapat do země, zničit, všechno jim sebrat! Vždyť takhle to přece nesmí být, a proto není, určitě ke všemu přišli nekale a neprávem! A že je spravedlnost neskřípla? No, za to přece také můžou „ti nahoře“, „oni“….
Že v dnešní době takové radikální řešení zatím není možné? Škoda! Tak aspoň pořádně zdanit a jejich peníze přerozdělit těm sympatickým, milým, nikdy nedoceněným lidičkám, kteří by toho přece tolik, tolik dokázali, kdyby jim v tom ovšem „ti nahoře“ či jiní nepřekáželi a nebránili….
A protože lidské nátury se od dob lovců mamutů pranic nezměnily a nemění, vždy znovu a znovu „povstávají noví bojovníci“, ochotní s ušlechtilými slovy na rtech „vybudovat novou, lepší, spravedlivější společnost“.. a to doslova za jakoukoliv cenu a jakékoliv oběti. Stačí jen trošku nakouknout do historie…
Z výše řečeného však bohužel též vyplývá, že to tak zůstane, co svět světem bude stát.
Ovšem zároveň i tady platí ( v parafrázi) Werichův postřeh o lidské blbosti: Zvítězit nad tím sice nikdy nelze. Ale přestat proti tomu bojovat také ne.
Hezké a hlavně šťastné dny přeje
Miroslav Macek
Miroslav Macek
67 skvělých vypínačů, s přihlédnutím k Alzheimerově chorobě
Vážení a milí, dávno tomu, dávno, co jsem nenapsal na tyto stránky ani řádku...Nicméně jsem celou tu dobu žil velmi naplno a též "do šuplíku" přibylo něco prózy i poezie (snad budu mít odvahu či drzost něco z toho někdy publikovat)... Ale jedna nedávná impresse je nakonec přece jen tady....
Miroslav Macek
O ostružinách, ale hlavně o principu "Přes překážky ke hvězdám".
Dnes byl neuvěřitelně slunečný a teplý podvečer a tak mne náhle napadlo, že na hustém ostružiní, které jsem před pár týdny obcházel při sbírání hub, by už mohly být pořádně dozrálé, černočerné, sladkou šťávou napnuté, lesknoucí se, voňavé plody.
Miroslav Macek
O radostech a slastech domácí archeologie
Nevím jak u Vás, ale v naší rodině měla vždy její hlava vyhrazenu jednu zásuvku, ve které mohla schraňovat veškeré své nezbytnosti, ve které nemusela udržovat pořádek a nedostala za to vyhubováno a do níž nikoho jiného ani nenapadlo lézt.
Miroslav Macek
O tlačence s cibulí , octem a pepřem, panu Vereckém a solidnosti
V sobotní příloze MFDnes se objevil článek Ladislava Vereckého s názvem „Něco o českém kulinárním snobismu“. Pominu-li jeho úsměvně snobskou větu „Jedl jsem v nejlepších restauracích Londýna, New Yorku a Las Vegas“ nebo další, neuvěřitelnou sentenci „Trumfovými esy moderního kulinárního snoba jsou panenský olivový olej a balsamikový ocet od Modeny“(!!), zaujala mne pochopitelně hlavně zmínka o mé osobě.
Miroslav Macek
O starých pamětihodnostech, americkém developerovi a lecčems jiném
Když jsem se doslova před pár hodinami procházel jarně rozkvetlým městečkem Weissenkirchen v rakouském Wachau a obdivoval se neskutečným výhledům na bujaře proudící Dunaj, svažité vinice zalité sluncem, strmé skály a temné lesy, starodávné viničné statky, tvrze a kostely, náhle mi na mysli vytanulo moudré naučení jednoho amerického developera. Ten mi totiž, když jsem mu před léty pomáhal po Praze vytipovávat místa na lukrativní obchody, kladl na srdce: „Existují tři zásadní podmínky, které musí splňovat vhodný prostor pro obchod. Zaprvé: location. Zadruhé: location. A za třetí: location.
Další články autora |
Atentát na Fica. Slovenského premiéra postřelili
Slovenského premiéra Roberta Fica ve středu postřelili. K incidentu došlo v obci Handlová před...
Fico je po operaci při vědomí. Ministr vnitra mluví o občanské válce
Slovenský premiér Robert Fico, který byl terčem atentátu, je po operaci při vědomí. S odkazem na...
Drahé a rezavé, řeší Ukrajinci zbraně z Česka. Ani nezaplatili, brání se firma
Premium České zbrojařské firmy patří dlouhou dobu mezi klíčové dodavatele pro ukrajinskou armádu i tamní...
Fica čekají nejtěžší hodiny, od smrti ho dělily centimetry, řekl Pellegrini
Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica je stabilizovaný, ale nadále vážný, řekl po...
Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru
Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...
V kancelářích farmaceutické firmy Novo Nordisk u Kodaně vypukl rozsáhlý požár
Rozsáhlý požár zachvátil kanceláře dánské farmaceutické firmy Novo Nordisk nedaleko Kodaně....
Vláda schválila návrh na vznik nových sousedských dětských skupin
Vláda schválila návrh ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky z KDU-ČSL, který počítá se...
Má místo končetin protézy. Britský parlament tleskal „bionickému poslanci“
Britští politici ukázali výjimečnou jednotu, když společně potleskem ve stoje přivítali zpět v...
Pavel je pro odklad digitalizace stavebního řízení. Bartoš se brání
Ministr pro místní rozvoj a šéf Pirátů Ivan Bartoš inkasoval ránu ze strany, ze které to nejspíš...