Princip předběžné hysterie

Minulý týden v Londýně tragicky zemřel cyklista, kterého srazil autobus vezoucí novináře z Olympijské vesnice. Skon člověka je vždy smutnou událostí, i tentokrát ji však zneužil princip předběžné hysterie, který meritum zprávy zcela zakryl k prosazení vlastních zájmů. Bezprostředně po této lidské tragédii se ozvaly 2 tábory. Jedni tuto situaci zneužili k potvrzení "jejich pravdy" o nesmyslnosti olympiády jako takové, druzí, reprezentování trojnásobným olympijským vítězem Bradley Wigginsem, k potvrzení "jejich pravdy" o nutnosti nošení cyklistické helmy. První tábor začal okamžitě organizovat bojkot olympiády, druhý prosazovat uzákonění nošení helem. Společným prvkem těchto reakcí se stala ignorace smrti člověka, konstruování nesouvisejících souvislostí, parazitování za prosazení vlastních zájmů a princip předběžné hysterie, především.

Princip předběžné opatrnosti je přístupem, kterým vyvolení chrání nevolené před všemi byť jen teoretickými riziky a v tom důsledku před jejich svobodou, především. Tento princip uplatňuje každá totalita, v posledních letech si ho ale přisvojili ekologičtí aktivisté, aby nás ochránili před námi samotnými. Vzhledem k tomu, že život skýtá nepřeberné množství potenciálu, obsahuje i nekonečné množství rizik. Život je nebezpečný a občas zabíjí, jak zpívají Chinaski. Zastánci teorie předběžné opatrnosti se tato všechna rizika snaží předběžně eliminovat, což je však téměř sisyfovský úkol, neboť jich je stejně jako příležitostí -nekonečno. Čím více budeme rizika eliminovat, tím více omezujeme svobodu, to jsou spojené nádoby. Jinak proč jezdit na dovolenou, když Vám žralok může ukousnout nohu, proč vycházet z domu, když na Vás může spadnout cihla, proč žít, když můžete zemřít?

Podle Benjamina Franklina ten, kdo se vzdá svobody, aby získal bezpečnost, ztratí nakonec obojí. Tento výrok je historicky ověřenou pravdou a úhlavním nepřítelem paternalistů. Paternalisté věří, že dokáží lépe zhodnotit rizika, potřeby a přání ostatních a musí proto regulovat jejich chování. Legislativní normotvorbou tak vznikají předpisy, které nám předepisují již téměř vše. Tento postup je hlavní výsadou Evropské unie, naši zákonodárci však někdy nezůstávají pozadu, čehož výsledkem je např. sněmovní návrh zákona o bezpečnosti pohybu při lyžování, snowboardingu a jízdě na kole, který nošení helem také předepisuje. Že paternalismus vede k diametrálně odlišným výstupům, než paternalista plánoval, a že způsobuje tzv. Peltzmanův efekt, je na jiný článek. Rizika by si měl každý vyhodnotit sám a přizpůsobit jim podle vlastního rozhodnutí svoje chování. Eliminace rizik prováděná státem totiž vede k jediné jistotě, kterou opětovně vystihl Benjamin Franklin. Jedinou jistotou jsou daně a smrt aneb znovu, kdo se vzdá svobody kvůli bezpečnosti, ztratí nakonec obojí.

Londýnský příklad nemá věcně nic společného ani s olympiádou, ani s helmami. Zkrátka se stala nehoda se smutným koncem. Kdyby autobus přejel chodce na přechodu, asi by nikdo po chodcích nežádal povinné nošení helmy (doufám!). Místo tiché piety opětovně zafungovala masová hysterie. Nechci ani domýšlet, co by se dělo, kdyby karavan zelinářů srazil indiánský pochod. Prinicp předběžné hysterie v dnešní době totiž nahrazuje původní princip předběžné opatrnosti, který je obdobně nebezpečný,alespoň však respektuje věcnou tématiku.