O sociálním smíru a sousedově koze

Člověk se občas nestačí divit, jaká prázdná slova někdy z úst či klávesnic politiků vypadnou. Místo věcných a konkrétních témat a jejich řešení přicházejí prázdné fráze. Poslední perlou, která mě „zahřála“ u srdíčka, je velkolepý cíl jedné z parlamentních stran, a to „zachování sociálního smíru“.

iDnes

Z které politické partaje tato slova vzešla asi drtivé většině čtenářů netřeba říkat. Ale pokud si přeci jen někdo není jistý, raděj tak učiním. Byla to samozřejmě ČSSD. Sociálním smírem se oháněla už na začátku roku, ale myslel jsem, že díky času věnovanému špinění svých oponentů na své cíle trochu zapomíná. Možná tak její špičky, ale o oprašování se poctivě starají další členové. Naposledy jsem se se sociálním smírem setkal v článku pana Sedi (čtverky na kandidátce ve Zlínském kraji).

Pan poslanec Seďa píše: „ČSSD si uvědomuje, že zárukou pozitivního vývoje naší společnosti je zachování sociálního smíru.“ Jak chce sociální demokracie ZACHOVÁVAT sociální smír v zemi, kde velká část obyvatelstva hledí víc na to, zda už sousedovi konečně chcípne koza, než jak se daří koze jejich. Přiznejme si, že žádný sociální smír v naší zemi neexistuje a ani nikdy existovat nebude. Že někteří chudší nebudou závidět bohatším, a ti bohatší ještě bohatším, nikdy žádná vláda nezařídí. Dokonce ani případná oranžová se svými příspěvky na všechno možné i nemožné pro každého „obyčejného člověka“. Je to zkrátka jen prázdná věta, na kterou se však dobře vážou další slova o podpoře potřebných a sociálně slabých, o hyenismu Julínkových poplatků a Topolánkovy reformy.

Obehraná písnička

Hraní na notu „ODS hájí vysoce příjmové občany, podnikatele a firmy, a to právě na úkor ostatních,“ už je také dosti oposlouchanou a vrzající skladbou. Z programů jednotlivých stran snad jediná ODS chce rozlišovat lidi chudé na ty, kteří pracovat nechtějí a na ty, kteří měli v životě smůlu (na rozdíl od liberálních extremistů z TOP 09) a lidi bohaté na ty, kteří se ke svým penězům poctivě dopracovali a na ty, co si nakradli (na rozdíl od ČSSD). To ČSSD nám nabízí velmi progresivní zdanění a navýšení zdanění firem o 2%. Tato šikana úspěšných lidí je naprosto demotivující. Stejně jako závist je i solidarita záležitostí jednotlivců. Mnoho úspěšných lidí se podílí na charitativních akcích či sponzorují sport. A nejedná se jen o velký byznys a velký sport. Na regionální úrovni existuje celá řada malých podnikatelů, kteří podporují svůj region nejen nabídkou pracovních míst, ale i příspěvky na  různé kulturní, sportovní, charitativní či jiné akce. A takoví lidé – poctiví a přitom úspěšní – budou politikou ČSSD biti nejvíce. Kdyby si raději ČSSD vyšlápla na bohaté Kočky a na chudé povaleče, udělala by lépe. Ale kdo by ji potom volil, že?