Husákovo Irsko a licoměrnost

Ještě dvě poznámky k irskému výletu Václava Klause.

1. K dle mého názoru velmi nevkusnému výroku:

"Vždy nás potěšilo, když během komunistické éry přijel některý západní politik a navštívil naše disidenty. Já se tu setkávám s panem Ganleym stejným způsobem.“

Nebudu zde rozebírat domácí aspekt věci a otázku vztahu Václava Klause k předlistopadovému disentu a disidentství obecně. Pěkně to učinili již třeba Jan Macháček či Petr Fischer.

Tento výrok má ale i svůj evropský rozměr. Vžyť Václav Klaus zde přirovnává vztah demokratické Francie a komunistického Československa na konci 80. let k dnešnímu vztahu České republiky a Irska! Irové jistě ocení, že si český prezident myslí, že u nich vládnou poměry jako u nás za Husáka...

A pro nás je to další poučná sonda do hlubin Klausova nepochopení dnešní Evropské unie.

2. Pro pobavení a bez komentáře:

„Podle zpravodaje České televize se prezident zároveň podivoval nad tím, že Michael Martin s kritikou vystoupil až v samém závěru jeho návštěvy a kritiku mu nesdělil tváří v tvář.“ (idnes.cz) „"Licoměrnost tohoto typu já neberu, je to následný výrok, který irský ministr zahraničí neumí říci do očí."“ (ihned.cz)

„Své veřejně známé názory na lisabonskou smlouvu irskému premiérovi Klaus prý neopakoval. "Myslím, že by to bylo zbytečné," řekl český prezident, přičemž použil anglické přirovnání "jako nošení uhlí do Newcastleu". Udělal to beztak již v rozhovoru pro poslední vydání irského týdeníku Sunday Business Post, v němž odmítl potřebu ratifikace lisabonské smlouvy kvůli současné globální krizi.“ (ihned.cz)