Druhá odpověď a poděkování Ondřeji Neffovi

Vážený pane Neffe, děkuji za vaši reakci. Vážím si jí. A s týmem kolem mne uděláme vše proto, abyste v náš úspěch uvěřil ještě před červnovými volbami. Ne proto, že bych z Vás chtěl vylákat „megaomluvu“. Jen chci, aby se politika v České republice začala alespoň trochu zase podobat té vznešené lidské činnosti, jejíž pojetí, myslím, sdílíme.

Vy jako novinář musíte být skeptikem; já musím být optimistou. Já musím věci občas zjednodušit, ostře vyexponovat střety, kvůli kterým do politiky jdu. Vy mne musíte kriticky sledovat a upozornit, když v tom zjednodušení podle Vás zajdu příliš daleko. Odtud pramení naše polemika. Vážím si však toho, že jste ji nyní usadil do širšího kontextu, který z Vašeho prvního „vzkazu“ nebyl patrný. 

Ano, extrémisté rádi hází politický establishment do jednoho pytle. Je proto každý, kdo tak činí, extrémistou? Ne. Záleží na zdůvodnění a na kontextu. V roce 1995 bych u nás takto nemluvil. Nemluvil bych tak dnes ani v Německu, ve Francii či Velké Británii. Samozřejmě: i tam má politka plno nešvarů, bují tam korupce, skandály – ale míru těchto problémů u nás dnes vnímám jako o řád horší, strukturálnější. 

Mně se „ježí chlupy“ z toho, když slyším mladého poslance z ODS říkat, že není v politice kvůli nějakým myšlenkám, ale proto, že umí „zařizovat věci“. A pak vidím mladého politika z ČSSD, který nikdy nic jiného než politiku nedělal, po skandálu odejde a ejhle, je z něj milionář. Divíte se, že obě strany házím do jednoho pytle? 

Chlupy se mi též ježí, když vidím, že pro tolik politiků bez rozdílu strany je poslancování či senátorování absolutním společenským i materiálním vrcholem jejich života. Když vidím, že téměř všechny politické skandály prostě „vyšumí“. Když vidím, jaké následky po sobě dodnes zanechala „opoziční smlouva“. Když vidím neschopnost politických stran rezignovat na různá privilegia, přijmout transparentní pravidla ve věci lobbyingu či skutečně tvrdý zákon o střetu zájmů. Když slyším – pravda, pro mne a další normální smrtelníky bohužel neověřitelné – historky o míře korupce na nejrůznějších úrovních. Není mi útěchou, že v Bulharsku je to zřejmě horší. A zdá se Vám, že mezi stranami v dnešní Poslanecké sněmovně jsou podstatné rozdíly, co se týče politického stylu, míry věcnosti a kultivovanosti diskuse, státnické odpovědnosti? Odstřel našeho předsednictví v EU v poločase to pěkně dokládá... 

Příliš mnoho věcí v mých očích charakterizuje současný politický establishment jako zájmové společenství, jehož soudržnost je silnější než politická soutěž, která by jej měla rozdělovat. A zajišťovat, aby se strany střídaly u moci a vzájemně hlídaly, korigovaly. To, že ČSSD vystřídá u moci ODS či naopak, bohužel nic nevyřeší. Proto volám po obměně celé politické scény. Proto jdu do politiky obklopen lidmi, kteří můj pohled a chuť věci změnit sdílejí a kteří jsou typově velmi odlišní od běžného personálního standardu dosavadní české politiky. 

Nevím, proč mne máte za izolovaného jedince bez struktury, o kterou bych se mohl opřít. Kandiduji za stranu, která v české politice již nějaký ten pátek existuje, má celostátní strukturu, za svou historii získala 11% v eurovolbách, několik senátorských mandátů, stovky či tisíce zastupitelských postů na krajské a komunální úrovni. A byť se zatím nikdy nedostala do Poslanecké sněmovny, i v parlamentních volbách dosahuje nezanedbatelných výsledků. V tom se odlišuje od salónních projektů, na které narážíte. Rozdíl mezi naší kampaní a kampaní ODS či ČSSD netkví v tom, že oni mají „nosiče vody“ a my ne. Rozdíl je spíše v tom, že oni mají desítky milionů na billboardy a inzeráty v novinách, my ne. 

Je ale pravda, že SNK Evropští demokraté jsou trochu netypickou stranou. V mnohém se totiž blíží modelu, který pomíjíte, ale který existuje a funguje: straně volebního typu. Je to strana s malou členskou základnou, ale s vysokým podílem členů, kteří jsou nositeli demokratického mandátu (v případě SNK ED hlavně na komunální úrovni). Strana, která je zvyklá hledat své kandidáty mezi nestraníky, kteří do ní často vstoupí až v případě, že prokážou schopnost se v politice prosadit – tedy uspět ve volbách. A která nabírá „nosiče vody“ ad hoc, pro jednotlivé konkrétní volební projekty. Považuji to za mnohem efektivnější a pro politickou scénu zdravější model, než strany, které si hrají na „masovou stranu“, přičemž jejich členská základna vůbec masová není. 

Sečteno a podtrženo:

- nabízíme skutečně něco, co zatím na politické scéně nebylo;

- motivací nám je zásadní nesouhlas s dosavadní běžnou politickou praxí, ale též jasná představa o tom, jak by to mělo být;

- nejsme zasnění intelektuálové neschopní si svůj politický úspěch odpracovat. 

Věřím, že o tom přesvědčíme Vás i statisíce dalších voličů a že dvacet let po pádu komunismu pomůžeme nastartovat nový, zdravější politický cyklus, který dodá novou sílu a kvalitu naší stále ještě mladé demokracii. 

Ještě jednou děkuji za Vaši odpověď a uctivě Vás zdravím. 

Lukáš Macek