V souvislosti s některými kritickými ohlasy na můj předešlý příspěvek „Evropské prostředky a jak je využít“, považuji za nutné některé své názory blíže vysvětlit. V obecné rovině rozhodně nejsem příznivcem dotací, neboť zcela evidentně „pokřivují“ trh a vedou k preferenci pouze určitých odvětví či oborů. Na druhou stranu jsou oblasti, které se bez dotací těžko obejdou. Podle mého názoru však dotace obecně nejsou vhodné k podpoře podnikatelského prostředí, přičemž v této oblasti by mělo docházet spíše k vytváření příznivého podnikatelského prostředí a ke snižování zbytečné administrativní zátěže.
Evropské dotace jsou zcela specifickou oblastí a je zde třeba zdůraznit, že jejich systém byl v zásadě nastaven již před vstupem naší republiky do Evropské unie, a podle mého názoru v tuto chvíli není účelné debatovat nad smyslem dotační politiky. Upřímně jsem k tomuto velmi kritický, avšak v tuto chvíli by z naší strany bylo nerozumné, pokud bychom neusilovali o co největší podíl z přerozdělovaných prostředků.
Pokud se tedy oprostíme od zkoumání smyslu dotací obecně, je třeba diskutovat o projektech, na které by dotace z Evropské unie měli směřovat. Já osobně jsem příznivcem zjednodušování, a to ať již v počtu jednotlivých operačních programů, tak v rozsahu podporovaných aktivit. Moje jasná preference, která podle mého názoru může pomoci jednotlivým regionům a potažmo České republice jako celku jsou infrastrukturní stavby, ať již se jedná o stavbu nových dálnic, silnic, železničních či tramvajových tratí, metra a jejich rekonstrukci, nebo i podpora veřejné dopravy, jako nákup prostředků veřejné dopravy, výstavba terminálů hromadné dopravy, apod. Mezi další skupinu jsou investiční projekty, které se týkají rozvoje obcí a měst, případně realizace energetických úspor ve veřejných budovách. Důležitým aspektem pro výběr těchto projektů by pole mého názoru měla být zejména skutečnost, že by se ve své většině mělo jednat o projekty, které by stejně byly realizovány, avšak bez dotací by k jejich realizaci došlo v delším časovém horizontu.
V případě podpory například těchto oblastí dochází k několika pozitivním efektům. Během realizace (výstavby) těchto projektů dochází k vytváření nových pracovních míst, zejména u dopravních staveb dále dochází ke zlepšení dopravní dostupnosti řešených oblastí, což má pozitivní důsledky pro lepší dopravní spojení do zaměstnání a snadnější dostupnost regionu, tedy i možný příliv nových investorů. Zanedbatelná není samozřejmě ani zvýšení „kvality života“, kdy se lidé snadněji mohou dostat k lékaři, za nákupy, za kulturou, zábavou a podobně. Dalším nepopiratelným aspektem je přínos v oblasti životního prostředí, kdy kvalitně vyprojektované a postavené silnice a dálnice mohou zlepšit život zejména obyvatelům obcí a měst, kterými dosud procházely např. přetížené silnice I. třídy.
Dotace z Evropské unie jsou realita, kterou bychom neměli zpochybňovat, ale měli bychom se zaměřit na to, jak prostředky, které k nám jsou přerozděleny, skutečně efektivně využít. Což je právě otázka pro nové programové období v letech 2014-2020. Berme tyto prostředky jako nějakou příležitost pro rozvoj a ne pro obohacení několika málo lidí, zejména by tyto prostředky měly být využity co nejefektivněji a zadávací řízení nejen v rámci těchto projektů by měly být co nejtransparentnější s velmi přísnými stavebním dozorem, včetně přísného uplatňování případných sankcí a záručních lhůt.
