6.3.1645 Bitva u Jankova

Již 27 let hoří v Evropě válka - válka, která  bude později nazvána Třicetiletou. Spor o politický vliv mezi evropskými  státy, do kterého se mísí konflikt mezi římsko-katolickou církví a církevními směry,  vzniklými reformací - luterány a kalvinisty.

Je to právě 370 let, co se ve středních Čechách, poblíž obce Jankov, do cesty švédské armádě vedené maršálem L. Torstenssonem postavila císařská vojska pod vedením nového maršála M. von Hatzfelda (průměrný velitel, ale podle Ferdinanda III. lepší jak neschopný Gallas) , posílená bavorským sborem a uherskými oddíly. Hatzfeldovi jednotky měly, po náročném desetidenním stíhacím pochodu, znemožnit Švédům průnik na Moravu, spojení s Rákocziho sedmihradskými oddíly a zabránit tím ohrožení Vídně. 

V neděli 5.března obě armády manévrovaly, snažíc se vytvořit co nejlepší pozice mezi rybníky a zalesněnými vršky na poměrně rozsáhlém prostoru. Síly byly vyrovnané, na straně císařských okolo 6 tisíc pěších a 9 tisíc jízdy, Torstensson mohl nasadit 5 tisíc pěších a 10 tisíc jízdních veteránů, ostřílených předchozím tažením a vítězstvími u Göteborgu a u Magdeburgu . V jeho prospěch hrálo silnější dělostřelectvo (60 proti 26 hlavním). A v pondělí ráno, 6. března 1645 bylo jeviště pro nejkrvavější bitvu Třicetileté války připraveno.

V ranních hodinách se jako první dal do pohybu Torstensson, ne však císařskými očekávaným čelním útokem, ale rozhodl se pro obchvat levého křídla nepřítele. Jeho velitel maršál Götz však bez znalosti terénu poslal do protiútoku devět kyrysnických pluků, které se zasekly mezi rybníky a byly dělostřeleckou palbou zdecimovány. Zbytek zkázy dokonal další švédský útok a ten vzal život i nešťastnému Götzovi. Nelehkou situaci měli císařští po celé délce bitevní linie - nebyli schopni cíleně postupovat a útočit přes porost a zároveň byli masakrováni švédským dělostřelectvem, podle potřeby výborně a rychle přesunovaným. Kolem poledne byl nucen  von Hatzfeld začít přeskupovat svoje roztříštěné a ustupující jednotky. K odlehčení situace  přikázal přes volnější terén obchvatný útok bavorského jezdectva podpořeného pěchotou na slabší švédské levé křídlo. To bylo proraženo, ale místo očekávaného obchvatu začaly nedisciplinované jednotky rabovat švédský tábor. Švédové toho využili, přeskupili dělostřelectvo, dobyli trén zpět a zahájili další útok.To bylo pro císařské poslední kapkou a dali se na útěk. Na bojišti zůstalo okolo 4 tisíc mrtvých císařských ( okolo 25% !!! původního stavu ), na švédské straně asi 2,5 tisíce. Další 4 tisíce císařských, včetně velitele  von Hatzfelda padlo do zajetí.

Torstenssonovy jednotky, sice pošramocené, ale vítězné, mohou postupovat dále na Moravu, ke svému dalšímu úkolu - počkat na posily, dobít v cestě stojící Brno a ohrozit Vídeň.

Ale to už je jiný příběh ..........