Před 79 lety začala Zimní válka, ...

válka, která v plné nahotě ukázala slabiny DRRA - nevhodnou výstroj, špatný výcvik, neschopnost velitelů velet svým jednotkám a silně drhnoucí logistiku a ale také velice efektivně vedenou finskou obranu

I když byla mezi Finskem a SSSR uzavřena v roce 1920 uzavřena Tartská dohoda o hranicích a v roce 1932 Smlouva o neútočení, přesto byly vztahy mezi oběma zeměmi na bodu mrazu. Po sovětském obsazení východní části Polska, vynucení si jednostranně výhodných smluv s pobaltskými státy, chtěli tuto taktiku použít i proti Finsku.

Polní maršál C.G.E.Mannerheim, předseda finské vojenské rady, i přes neustálé spory s parlamentem o výši  financování finské armády, prosazoval politiku malých ústupků a ve vynořujícím se konfliktu měl jednu velkou výhodu - byl bývalým generálem RIA, takže znal náturu ruského vojáka a důkladně studoval sovětské materiály, týkající se DRRA a spoléhal se na krytá polní opevnění a guerillový boj v příhodném terénu.

Na druhé straně Armádní velitel 2. stupně K.A.Mereckov (pod dohledem maršála K.J.Vorošilova), pověřený zpracováním plánu útočné operace vůbec nevzal v potaz přírodní a klimatické podmínky a nechal se inspirovat německým útokem na Polsko - příhraniční obkličovací kotle a průniky obrněných jednotek do týlu nepřítele.

Sovětský útok začal (po odmítnutí územních požadavků) bez vyhlášení války 30.11.1939 bombardováním Helsinek a pozemním útokem 425 tisíc mužů, podporovaných 2,5 tisíci tanků a patnáctisty letadly oproti finské obraně, která disponovala v oblasti 200 tisíci muži s podporou 32 tanků a 115 letounů. 

Úporná a statečná finská obrana a neplnění postupových plánů řešila sovětská strana posilováním jednotek a výměnou velitelů - celkem bylo nasazeno na straně útočníka 1 mil. vojáků, 6,5 tisíce tanků a 3,8 tisíce letadel. Na straně obránce 350 tisíc mužů bránilo svou zemi neuvěřitelných 105 dní, než nastal kolaps finské armády.

Válka byla ukončena 13.3.1940 podepsáním Moskevského míru, finská strana ztratila oblast Salle, většinu Karéliie a Rybářský poloostrov (57 tis. km2), 26 tisíc padlých, 55 tisíc raněných a zajatých. Na sovětské straně činily ztráty 125 tisíc padlých, 300 tisíc raněných a omrzlých, přes 3 tisíce vyřazených tanků a 500 zničených letadel. Dalším důsledkem vyloučení SSSR se Společnosti národů a rozsáhlá reorganizace jednotek a systému velení.