Sorry, čtu Payna, to nejde jinak

Paynovo Mládí v hajzlu jsem četla, když jsem měla pocit, že ještě v hajzlu rozhodně není. To až teď o tom začínám občas trochu pochybovat.

Od té doby uběhlo jedno zásadní desetiletí. Až nedávno jsem se ke knihám amerického volnomyšlenkářského spisovatele C. D. Payna vrátila. A s jakou radostí jsem uvítala, že v době kdy jsem dostudovala, hledala své mantinely, budovala domov, těhotněla, rodila a vychovávala, v České republice Paynovi vyšlo hned několik nových titulů, s kterými jsem doposud neměla tu čest.

Nejdříve jsem opět přečetla sérii Mládí v hajzlu, která se rozrostla na úctyhodných osm dílů. Tak jako já, i Nick Twisp se podělil o své geny. Stal se otcem, což mu rozhodně ale neubralo na osobitosti, ba naopak. Smála jsem se hodně. Vzpomínala jsem, když jsem Nicka četla poprvé a bavila se jeho bláznivými eskapádami. Bydlela jsem zrovna ve svém prvním podnájmu a s mojí spolubydlící jsme hodiny proseděly v kuchyni u stolu a četly. Večer jsme pak chodily pařit, abychom ve dvě ráno vedly dlouhé diskuze o právě rozečtených knihách. Krásné vzpomínání.

A pak už to šlo ráz na ráz. Dědictví aneb Jak Helena ke štěstí přišla pro mě bylo příjemnou oddechovkou a zároveň potěšujícím zjištěním, že Payne nezklame ani ve chvíli, kdy se zaměří na život líné ženské po padesátce, setrvávající ve vyšumělém manželství, otrocky se starající o svá tři protivná pubertální děcka. A pak přijde to dědictví. Jeden starý, naprosto nevkusně zařízený dům po tetě a Helenin život se náhle otočí vzhůru nohama.

Nestydaté plavky mě bavily svojí dobou a nápadem. Čerstvě vystudovaný průšvihář Colm Moran dychtící po kariéře hollywoodského producenta nezávislých filmů, je přinucen nějaký čas řídit firmu na výrobu dámských plavek ve velikosti XXL a výše. Píše se rok 1957 a Colm se rozhodne renovovat. Je na čase seznámit svět s bikinama!

Brenda Veliká, Americké krásky, Holubí mambo, Neviditelný. Přečetla jsem je všechny. Bavila se osobitým stylem psaní, kterým mě C. D. Payne dostává. Má nápad, fantazii, ironický humor, nadhled. Perfektně do sebe zapadající dialogy, inteligentní humor. A ač se většinou zdá, že je to jedna velká katastrofa, nakonec všechno dobře dopadne.

Představte si, že si tak debatujete o životě, popíjíte sherry, kouříte cigárko a najednou do místnosti vrazí ochránci přírody a vypustí vás na svobodu. Asi byste měli být vděční, jenže jako správně rozmazlení holubi vám teplo laboratoře prostě vyhovovalo. Cože? Vy nevíte, že jste holubi? Však oni vám orli ukážou. A andulky taky..
Že by bajka v moderních gatích?

Čtu často v mhd a když to přijde, hlasitému smíchu se nebráním. Občas si všimnu, že tímto svým zvučným projevem bavím i své okolí. Na to stačí říct jen „sorry, čtu Payna, to nejde jinak“.