Jistě, bude hůř
Otázka totiž je, jak hůř? A odpověď není zase tak zlá. Bude hůř, než jsme odhadovali v srpnu či v září. Ale pořád lépe, než co hlásali věrozvěsti věčného zmaru v dubnu či v květnu s jejich poklesem ekonomiky o dvacet procent.
Je nicméně třeba si přiznat, že druhá vlna nemoci je silnější, než jsme čekali. Asi nikdo z relevantních ekonomů ji nezapočítal do svých odhadů dostatečně realisticky. Ale na straně druhé – neobjevil se žádný nový systémový problém. Celá potíž je pořád a stále soustředěná v té jedné konkrétní a nesporné příčině. Současná a budoucí krize není krize strukturální, ale je to krize exogenní, její příčinou nejsou vnitřní nerovnováhy a ekonomické asymetrie, ale jednoznačně vnější atak.
Z toho plyne celkem jednoduchý a logický závěr – ve chvíli, kdy exogenní vliv pomine, měla by se ekonomická situace začít relativně rychle lepšit. Pochopitelně s sebou hospodářství potáhne balvan ztráty likvidity, pravděpodobně také bude řešit pád řady podnikatelských subjektů a vyšší míru nezaměstnanosti, ale to by neměl být neřešitelný problém. Po krizi zůstanou výrazně zadlužené státy, které nyní pumpují do ekonomiky obrovské prostředky. To přinese napětí v oblasti veřejných financí, zvýší se riziko dluhové krize, ale ani to by nemuselo být fatální. Růst by se měl přes všechno další obnovit vcelku rychle.
Nicméně poslední odhad zveřejněný bankovními analytiky českých finančních ústavů obsahuje zvláštní nepoměr mezi odhadem na tento a příští rok. Pro letošek očekávají ekonomové bank pokles osm procent. To je drsné, ale vzhledem k prudkosti druhé vlny nikoliv překvapivé. Skoro bych řekl, že v tuto chvíli a při současných znalostech to je až optimistický předpoklad. (I když předběžné výsledky za třetí čtvrtletí jsou vzhledem k situaci nadmíru dobré.)
Co zarazí více je, že pro příští rok čekají finanční instituce růst pouhá dvě procenta. Aniž bych to složitě vysvětloval, je to skoro matematicky nemožné - dosáhnout po tak silném propadu (mínus osm) tak slabý růst (plus dvě) znamená táhnout si s sebou nějaký vážný problém. Pokud by se tento předpoklad opravdu splnil, je to tragédie. Čistá. Znamenalo by to mimo jiné, že úrovně ekonomické aktivity z přelomu let 2019/20, tedy z doby „před virem“, by hospodářství dosáhlo až někdy v průběhu roku 2023. Což z této krize rázem dělá dlouhodobou a vleklou záležitost a samozřejmě také vyvolává větší pochybnosti o udržitelnosti zadlužení země.
Je třeba se ptát, proč by mělo dojít k takovému prolongování problémů.
Podívejme se na věc v souvislostech. Nyní se ukazuje, že předchozí odhady povětšinou podceňovaly sílu návratu nemoci ve druhé vlně podobně, jako toto riziko zjevně nedocenila vláda. Rovnou říkám, že jsem optimismu z dobrých jarních čísel podlehl také. Není zde mnoho lidí, kteří by s čistým svědomím mohli říct, že pro ně není současný nárůst nemocnosti a celkový stav pandemie překvapením.
Analytici bankovních domů se na minulý omyl zjevně rozhodli reagovat tím, že budou silné dopady a dlouhé trvání pandemie předpokládat i do budoucnosti. Je to rozumná opatrnost a vcelku ji fandím. Je to totiž pořád lepší než se ukájet marnými nadějemi. V jejich modelech je samozřejmě zanesen i dopad na zaměstnanost, je v něm obsažen nesporný problém s úpadkem řady společností, s prudkým propadem ve službách, který bude skutečně hrozivý. Jistě počítají i s opačnými trendy – s prorůstovým působením veřejných rozpočtů a rekordních schodků, zřejmě je zde kalkulován i evropský fond obnovy a další stimuly. Nicméně to hlavní, co nejspíše tlačí výsledek ekonomiky v příštím roce na ona pouhá dvě procenta růstu, je předpoklad, že ještě nejméně první čtvrtletí příštího roku bude „koronavirové“, tedy že se v něm ekonomika stále nebude moci nadechnout k růstu.
Což je předpoklad postavený nikoliv na složitých modelech a sofistikovaných propočtech, ale jenom a pouze na přímočarém poučení z předchozích týdnů: Minule jsme byli příliš optimističtí a vývoj nás překvapil. Tak nyní budeme raději vidět všechno černě.
Ekonomové jsou prostě v podivné situaci. Rozhodující národohospodářská proměnná současnosti nemá v podstatě nic společného s ekonomikou. Je to cosi, co nesouvisí ani s financemi, ani s produktivitou, ani s efektivitou výrobních řetězců, a dokonce ani s ničím jiným, o čem píšou učebnice ekonomie. Vývoj epidemie je navíc něco, co zjevně neumějí pořádně předpovědět ani epidemiologové, schopnosti viru zase něco, na čem se neshodnou virologové, odborníci na vakcíny se rozcházejí v odhadech, kdy bude vakcína, kolik dávek bude k dispozici, jak bude účinná... Osobně z toho mám pocit, že co se týká těchto oborů, tak tři specialisté vyprodukují zhruba pět různých názorů. Být jimi, moc si z toho nedělám – u právníků či ekonomických analytiků je to běžný stav i v dobách podstatně klidnějších.
Tak pokud budeme my ekonomové zase „vedle“, je nám líto. Ale musíme do našich modelů pojmout něco, co je zcela mimo náš „rajon“. A ano, máte pravdu. Bylo by dobré a bylo by i férové ubrat složitých vysvětlení a přiznat, že tentokrát skutečně tak trochu věštíme z křišťálové koule.
Luboš Smrčka
Statistika jsou přesné součty nepřesných čísel
Statistika je samozřejmě důležitá. Ekonomové ostatně mají rádi statistiky, bez nich by byli v mnoha směrech v koncích. A proto také vědí lépe než kdo jiný, že statistika je skutečně jenom přesný součet nepřesných čísel.
Luboš Smrčka
Dotace jsou špatně a dostávají je bohatí
Mnozí nadávají na dotace. Jakmile se ale objeví návrhy nějakou omezit nebo nedej bože i zrušit, hned je oheň na střeše. Zajímavé je, že největší pokřik zazní z levice. Přitom je notoricky známé, že dotace přinášejí nejvíc bohatým.
Luboš Smrčka
Hodinky nebo holínky, úředník nebo učitel
Ujasněme si to. Když někdo říká, že počet státních úředníků v roce 2022 vzrostl o zhruba deset tisíc, není to pravda. Ale věta, že se zvýšil počet zaměstnanců placených z veřejných rozpočtu o deset tisíc, ta pravdivá je.
Luboš Smrčka
Inflace je potvora, kurz nepomáhá, na zlato nespoléhat
Ve dvou situacích se najisto objeví zástupy investičních poradců se svými radami. Když je inflace velmi nízká a když je inflace vysoká. Jednou radí, jak „alespoň nějak zhodnotit úspory“, po druhé jak „ochránit úspory“.
Luboš Smrčka
Máte rádi Aston Martin? Bez Čecha už by neexistoval…
Před sto lety, 23. února 1923, se narodil Harry (Jindřich) Pollak, český inženýr a ekonom, průkopník řady inovátorských postupů ozdravení podniků, autor několika knih, který (jak charakteristické) prožil většinu života v emigraci.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
To nemyslíte vážně! Soudce ostře zpražil bývalého vrchního žalobce
Emotivní závěr měl úterní jednací den v kauze údajného „podvodu století“, v němž měly přijít tisíce...
Jestli Rusko prolomí frontu, můžeme na Ukrajinu vyslat vojáky, zopakoval Macron
Francouzský prezident Emmanuel Macron opět připustil možnost vyslání západních pozemních jednotek...
Bezpečnostní úřad má nového šéfa. Čuřín chce víc digitalizace a méně prověrek
V Národním bezpečnostním úřadu (NBÚ) je podle nového šéfa Jana Čuřína prostor pro digitalizaci a...
POLITICKÝ DIÁŘ: O falešné hře Evropana Fialy a štoku navíc
Premium O tom, jak se za deset let změnil názor Petra Fialy na Evropskou unii či o debatě k důchodové...
Protesty studentů eskalovaly i v Kalifornii, policie ničí barikády a zatýká
Na Kalifornské univerzitě v Los Angeles (UCLA) se v noci na středu střetli proizraelští a...
Akční letáky
Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!
- Počet článků 362
- Celková karma 19,60
- Průměrná čtenost 1387x