Můj střet s Ukrajincem

Na stanici Kačerov jsem čekal večer na vlak. Přišel jsem o hodně dřív, usedl jsem na lavičku v přístřešku, rozevřel si knihu a četl jsem, když tu se za mnou zjevil nametený Ukrajinec a civěl. Říkám: „Co“?  

Ukrajinec odvětil: „Nic,“ a civěl dál. Potom se zeptal, co čtu, ukázal jsem mu obal knihy.

Civěl dál. Vtom řekl: „U nás valka,“ pravil tragicky.

Řekl jsem, že o tom vím, že jsou to kreténi.

Ukrajinec začal nadávat na Putina a na Rusy. Odkýval jsem mu to. To ho zatím uspokojilo a šel lovit další oběť. Z povzdálí jsem slyšel podobný hovor.

Jak říkám, ten chlap byl namol. Podle oblečení se možná vracel ze stavby, kde se s kolegy ožrali, čemuž se nedivím.

 

Znovu se ke mně vrátil a odehrála podobná scéna. Ukrajinec civěl, říkám co, on, že nic. Pak ve svém monologu přitvrdil, ke kokotskému Putinovi přidal podělanou Ameriku, Západ a nakonec hrozil, že za chvíli budou Rusové i u nás, vše jsem mu odkýval, on se znovu vzdálil a já se děsil, že přijde opruzovat znovu.

 

Ve třetím dějství si vzal na paškál jen Českou republiku, že až přijdou, že se budeme krčit a bát. Nakonec došlo i na moji maličkost. Nepublikovanými slovy mi začal nadávat, také já jsem mu vmetl do očí několik nadávek, nicméně jsem raději sklapl knihu, vstal a poodstoupil po nástupišti dál od něho. On ještě něco chvíli kvákal, když viděl, že nereaguji, odebral na lavičku na peróně, Seděla tam paní, ale jak viděla blížícího opilce, tak aby nemusela poslouchat opilecké slintání příslušníka válkou stiženého národa, raději se sebrala a šla pryč,

 

Průběh setkání mohl být i tvrdší, jestli pracoval na stavbě, měl by nade mnou silovou převahu, vzhledem k tomu, že sotva stál na nohou, nebyl o mnoho větší, a podle opilecké mázdry v očích měl pěkných pár promile, bych měl  výhodu asi já. Kdyby něco, srazil bych ho do kolejiště. Dost by se potloukl. Jak se ale říká, zabiješ kreténa, zavřou tě za chlapa: ústup byl na místě.

 

Přemýšlím, co si asi myslel? Jistě čekal, že projevíme účast, vytáhneme z tlumoku butylku a budeme s ním pít na smutek. Tolik ho naše lhostejnost vytočila, že na nás poslal Rusy a začal sprostě nadávat. Nebo nemyslel vůbec.

 

Já si naopak myslel, že tenhle drban svému národu čest nedělá. Agresivní opilce nesnáším. Takovým vagabundům pomáhat? Ani nápad! Ať se tam ty idioti třeba postřílejí, stejně je to válka jedněch Rusáků proti druhým Rusákům. Vsjo rovno, eto svoloč!

 

Emocionálně a v opilosti utvořené názory nejsou relevantní. Prostě mě naštval, to je všechno!

 

Válka je záležitost primitivních jedinců, kteří chtějí vstoupit do dějin, které vyvanou.

 

Země se pohybuje kolem Slunce po „kruhové“ dráze rychlostí cca 30 km/s. Naše Sluneční soustava se pohybuje po „kruhové“ dráze kolem centra naší galaxie (Mléčné dráhy) rychlostí cca 217 km/s. Absolutně se Země pohybuje vůči vesmíru rychlostí cca 370 km/s (370 000 m/s).

 

Jednou Slunce přestane hřát, nebude Země ani život na ní, dokonce nebudou Ukrajinci, Rusové možná ani Češi… ale to není jisté. Viz Píseň proti trudomyslnosti:

 

Autor: Jan Lněnička | pátek 25.2.2022 20:08 | karma článku: 21,83 | přečteno: 1180x
  • Další články autora

Jan Lněnička

Nejsem

21.5.2024 v 19:11 | Karma: 24,90

Jan Lněnička

Cesta jinam Miroslava Imricha

8.5.2024 v 14:35 | Karma: 16,64