Kapitalisté celého světa běžte už někam!

Přestože na ty zdola víc a více dopadají nedokonalosti tržního kapitalismu, tak již přes třicet let slyšíme, jak je svobodný trh úžasný: pár lidí pohádkově zbohatlo, o mnoho více jich pohádkově zchudlo...

Od roku 2008 jde kapitalismus od krize ke krizi. Není to prý chyba sytému, ale pravidelný cyklus, něco jako menstruace. Mé nadšení z kapitalismu trvalo asi půl roku před rokem 1989 a asi rok po něm. Již kupónová privatizace ve mně vyvolala mnoho otázek. Miloš Zeman se o ní vyjádřil jako o podvodu století.

Přišla malá a velká privatizace, najednou mizely továrny, drobné provozovny, které byly v každém malém městě. Tunelování. Žádný nový Baťa se neobjevil, ti co zbohatli, zbohatli kšeftováním. Stali jsme se kolonií Evropy. Postkomunistická navoněná bída. Zbytečně to nějak dál rozvádět.

Vzhledem k našim očekáváním, které nám tvůrci nových lepších tržních zítřků naslibovali, to není a nebyla žádná hitparáda. Běžte se zeptat lidí v exekucích, kterým ani milostivé léto nepomohlo, jak to vidí. Po nejlepším období našich dějin, přišel covid, válka na Ukrajině, a tak nyní klesáme hloub a hloub.

Markéta Pekarová Adamová varuje, že nemůžeme žít nad poměry a nemůžeme zvyšovat platy, korunu těmto blábolům nasadila na Čro Plus Lída Rakušanová, když kritizovala vládu za to, že uklidňuje občany namísto toho, aby po vzoru W. Churchila slíbila krev, pot a slzy. Ač tuto vládu rád nemám, slova uklidnění, vzhledem k tomu že jinak nedělá nic, jsou na místě. Dáma si zřejmě myslí, že je stále hlasatelkou radia Svobodná Evropa.

Veškeré bohatství je v rukou několika lidí, přesně jak předpovídal svého času Karel Marx. Stali jsme se otroky manipulace. Žádná svoboda neexistuje. Těžko žít nějak nezávisle. Jedna z možností, jak se vyhnout manipulacím, je naprosto se uzavřít před světem nejlépe tak, že spácháme sebevraždu, druhou možností je systém zničit. Ale jak dál? Slavoj Žižek v knize „Jednou jako tragédie, podruhé jako fraška“ hovoří o znovuotevření otázky komunismu (Socialismus selhal, kapitalismus krachuje. Co bude následovat?).

Lidé zvláště u nás jsou natolik propagandou zhlouplí, že slyší-li slovo „komunismus“, ihned se jim vybaví Gulag. Pro ně je komunismus totéž jako fašismus. Největší prohřešek komunistů byla diskreditace komunismu. Bude -li nynější inflace třeba stoprocentní, rozhodující většina podporovaná propagandou bude stále trvat na předkládaných tržních pravdách.

Ve Francii, která neprošla komunistickým jhem, se stávkuje při každém pšouku, u nás se váhá, protože stávka většině připadá jako cesta do komunistického otroctví. Stále takto paradoxně setrváváme v jakési negaci komunistických myšlenek o změně systému. Naše myšlení zůstává uzavřené novým myšlenkovým proudům. Jsme stále otroci doktrín chicagské ekonomické školy, jíž se inspiroval Václav Klaus a ostatní postkomunističtí reformátoři.

Markantní případ je Polsko, kdy odborový svaz Solidarita, pod tlakem MMF a podobných institucí, namísto dělnické kontroly podniků, musel vybudovat kapitalismus bez přívlastků. U nás jsme si pod vedením figur z prognostického ústavu tento chomout nasadili sami.

Kapitalismus sice nefunguje, ale čas na negaci negace ještě nenastal.

Necháme si raději kálet na hlavu, než bychom jasně zvolali:

Kapitalisti celého světa běžte už někam!