Neobyčejně ušlechtilý čin ministryně Valachové.

V hukotu diskuse o nesmyslnosti inkluzívního (společného) vzdělávání (konečně vstoupili do rozpravy i rodiče a rozumná veřejnost) zanikl závazek nejvyšší úřednice přes školy.

Závazek téměř svazácký, totiž zaplatit některým dětem polední menu. Věnuje na to třicet miliónů korun. Klobouk dolů.

Doufám, že jsem se nesekl v úsudku,  když předpokládám zaslání částky ze svého, tedy výhradně soukromého, účtu.  Takto neobyčejně altruistický čin bude jistě oceněn i soudruhy z Brusele. Potvrdilo se jednoznačně tušení, že cecík veřejných peněz je tučný a vydatný a dovolil tedy dotyčné paní, která užívá veřejných peněz dlouhodobě, stačí nahlédnout do jejího „sívíčka“, pozvati ke stolu hladová holátka. I v nesoukromém sektoru lze, jak vidno, žíti „na vysoké noze“, jenom nerozumím, proč do této skupiny nepatří také učitelé.

Drobnou výhradu si však neodpustím. Naši předkové nás učí abychom ryby nerozdávali, nýbrž poskytli hladovému dovednost si ryby samostatně nalovit. Jinak v praxi uplatněno, nic nedávej nikomu zadarmo, neb to je to nejhorší, co pro něj můžeš udělat. Probudíš tak totiž pocit obecné bezcennosti, falešné možnosti získávat bez přičinlivosti, povrchnímu přístupu.

A stejně to dopadne i s darovanými obědy. Podmínky jsou nastaveny takto: ve většině mladých rodin se dnes nevaří, o klasický oběd nemá nikdo zájem. O polévce vůbec nehovoře. Úcta a pokora k jídlu jako daru božímu je archaická absurdita. Vesměs se obecně konzumuje takzvaný fástfúd, tedy pečivo plněné jedlými „jedy“, nebo cosi smaženého, to vše prolité sladkou limonádou. Kdo zná prostředí veřejného stravovacího zařízení, všiml si, jak mladí dnes jedí. Špatně uchopeným příborem způsobí, jak to říci slušně, nechutný chaos na talíři, dvě, tři sousta a pokrm putuje do stoupy. Školní jídelna je jen koncentrovaný způsob takového jednání.  A k tomu je to všechno zadarmo. Vepři těšte se na pomeje.

I když…drbu se za uchem. Že by to nebylo ze svého. Tuším zradu. Paní úřednice bude rozdávat z cizího? Já bláhový. Veřejné peníze distribuované přes neziskové organizace? Tedy krmení dětí jídlem a lehkoživků naším oběživem?. Nevím však, kdo si bude pomlaskávat více. Děti to nejspíš nebudou. Trochu drahé krmení pro prasata, řekl bych.