Jak jsme instalovali nové ministry

Je to docela otrava, koukat se stále na stejné obličeje, zvláště nejsou-li to zrovna koně do tahu, říkal si předseda, když se porozhlédl kolkolem jednacího stolu. Někoho vyměním. Kus za kus. Nula od nuly pojde. A to doslova. I nula, i pojde. S intelektuálským Martinem svěžezeleným dřívečerným se dohodnu, on je má v hrsti, černokněžníky zase kormidluje rovný Míra, říkáme mu Bříza. Jsme vlastně docela dobří kámoši, byť máme stejnou milenku, možná právě proto. Milujeme Strakovu akademii. Starší, ale pořád pěkná!

Ministerstvo školství, a resort vůbec, je jakýmsi otloukánkem, přicmrndálkem, Popelkou a Hnojenkou, co opět nabytá svoboda pamatuje. Ve veleúctě nelíčené, žádný ministr nebyl dobrý hospodář, vedoucí a asi ani učitel. Až na Ivana Pilipa, za kterého se věci rozkývaly v bocích. Potom však poskočil na finance – kasa vábně volala a nakonec vytrhl brko modrému ptákovi, a za pokoření moudrého profesora odkvačil přivydělat do evropských struktur. O následovnících netřeba hovořit. Krok dopředu doprovodil kotoul vzad.

Zvykli jsme si na rétoriku o prioritě vzdělávání o investicí do něj tak, jako v Irsku, vábničky

na ptáčky, co ještě uvěřili.

Při dělení kořisti za zpatovanou, a přesto vítěznou partii, jsme se dočkali sady nečekaných kozelců. Bříza dostal pěkný dárek - klíče od trezoru, sice trochu dutého, stále však zajímavého. Hmm, trochu nečekané, uteklo mi z pravého koutku. Když zpěvačku přidělili mezi soldáty, povytáhl jsem obočí. Dáma, tak vím, co se sluší. A nezklamala, pěkně zapěla. Posléze se hledal flek pro ministra univerzála Cyrdu. O toho nemám strach, ten se ohne před každým. A pak už přišly perly. Velmi kompetentní Džamila a…Tipněte si. Matka. Ale jihočeská. To by jinak nešlo. A co čert nechtěl – k nám na školství. Kvalifikace prvotřídní, však pokrytecké scénky před vraty našich energetiků známe podrobně. Splnily svůj účel. Přesto, i s přimhouřením obou očí, něco tady nehrálo. Jestli ono to nebylo málo. Asi jo. To cítil každý. I ona sama. Vetknout do organizace své kamarády a zajistit jim tak příjemnou kapitolku v životopisu, však neomylně stihla. Tak nakonec přece - holka šikovná. Pořád málo?  Odvolána byla z politických důvodů. Ty zpropadené politické tlaky.

Dnešek je opravdová fraška. Důsledným několikaměsíčním ověřováním se zjistilo,  že celý systém funguje i bez ministra a jede jaksi samospádem. Jenže neobsaďte křeslo, když je volné. Kým však. Zájemci jsou, sebevědomí jim nechybí, ale nic moc. Diskuse košatá, výsledek tragický. To snad ti navrhovatelé  nemyslí vážně. A uchazeči už vůbec ne.

Vnitrozelené kočkování vyhrála šelma podšitá. Která jiná. I když nemá věk, nemá kvalifikaci, nemá zkušenosti, nemá znalosti, má drzost a zelenou funkci. Zase velmi kompetentní charismatik v čele resortu, který je naší nezpochybnitelnou prioritou.