„Čínská vláda zvažuje vydání nového zákona, podle něhož by děti musely navštěvovat své staré rodiče. Staří lidé by mohli u soudu vymáhat nárok nejen na jejich fyzickou péči, ale i psychickou podporu. Nejlidnatější země na světě se potýká se stárnoucí populací.“ iDNES
zdroj Google
Před mnoha lety se mi dostala do rukou kniha americké spisovatelky, nositelky Nobelovy ceny za literaturu za rok 1938 Pearl Buckové „Dobrá země.“
Spousta míst v ději knihy, který se odehrává před čínskou revolucí v době hladomoru, mě jako mladou fascinovala. Mezi jinými úcta a péče nejen o stárnoucího rodiče, ale i širokou rodinu.
Čínský rolník Wang Lunga, žijící s churavějícím otcem v bídné, ubohé chatrči, než odešel s motykou dřít na malé políčko, které je drželo při životě, nejdříve ze všeho otci zatopil a donesl mu šálek horkého čaje. A otec ho pokaždé dojímal napomenutím, aby šetřil, že pro něho je „lístku čaje“ škoda. Že mu na churavé plíce stačí horká voda.
Když se rodina jeho strýce ocitla vlastní leností a nepořádným životem bez prostředků a střechy nad hlavou, bylo povinnosti toho „bohatšího“ se o celou rodinu postarat.
Tento příběh mně napadl, když jsem si přečetla co chystá čínská vláda na mladé Číňany.
„Lepší by bylo posílit etickou výchovu než lidem něco přikazovat ze zákona," řekl podle serveru BBC právník Čchien Ťün.“
Naprostý souhlas!
L.Č.
