Libuše Čiháková
- Počet článků 966
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1604x
Seznam rubrik
Oblíbené články
- Blog Vlasty Marka
- Pozitivní noviny.cz
- Babinet.cz
- Hana Formánková
- Karel Drábek
- Monika Hradecká
- Eva Dosedělová
- Bohumila Kolářová
- Eva Lipinová
Oblíbené stránky
- Krásná paní-časopis a kalendář
- www.3lipy.wz.cz
- Nakladatelství lulu.com
- osobni stranky Edy Schildnera...
- Město žen-magazín
- Eva Lipinová
Oblíbené blogy
Libuše Čiháková
K ranní kávě: Duchovní růst
Když si někdo pořídí kočku jen proto, aby mu chytala myši, tak dopadne jak sedlák u Chlumce. Ne že by kočky myši nechytaly. Chytají. Většinou na poli, nebo na zahradě. A co doma?
Libuše Čiháková
Když na vás policie nemá čas
Moc se mi líbí, když si staří lidé umí poradit sami. Babka, zmydlí taškou zloděje u zlatnictví, stará paní, příbuzní nepríbuzní, daruje milion korun na postižené děti a starý pán, když volá na pomoc policii...
Libuše Čiháková
Jak si to pejsci, na samotě u lesa, mezi sebou vyřizovali
Včera se strhla mela kolem článku na titulce-psi na volno, či na vodítku? A tak jsem si vyhledala vyhlášku příslušného města, kde přezimovávám, a dozvěděla se, že na volno mohou běhat pejsci jen v prostorách vyhrazených městem... A jak to bylo v místech, kde trávíme dosud léto před léty?
Libuše Čiháková
K ranní kávě: S úsměvem na lící...
„První třecí zápalky, tzv. congrevské, dostaly jméno po vynálezci světelných raket, generálu Congreovi. Vyrobil je anglický lékárník John Walker v Londýně ve dvacátých letech 19. století. Zapalovaly se protažením mezi skelnými papíry. O deset let později vyrobil vídeňský lékárník Štěpán Römer ve své laboratoři první zápalky fosforové. U nás se zápalky začaly vyrábět v Sušicích v roce 1839...“ Google
Libuše Čiháková
Hulvát myslivec, nevychovaný čokl a já
A je tu zase Boží hod, jen o pár let později, než popisovaný příběh a vzpomínky nedají a nedají pokoj...
Libuše Čiháková
Jo stáří, to není žádná legrace
Ale slyšet, že i někdo jiný má s ním problémy, je někdy k popukání. Prostě cizí neštěstí potěší...
Libuše Čiháková
Oko za oko...
Já tento příběh dostala poštou s dovětkem: "No řekněte, není paní Edna k zulíbání?"
Libuše Čiháková
Nevěřícím Tomášům, aneb věřte-nevěřte
Když jsem dnes publikovala k obveselení čtenářů článeček "Taková hodná ženská"
Libuše Čiháková
K ranní kávě: S úsměvem na lící...
Kdysi mi přišeli úsměvný mail a já ne ne ho najít. Až dnes. Trochu jsem ho ale musela „zeslušnět", tím pádem jsem vás o ty největší „fláky“ připravila. Přesto si myslím, že vás pobaví...
Libuše Čiháková
K ranní kávě: Pitomeček
Když tátá míní, syn nemíní a nakonec z něho bude úplně něco jiného... "Každé pachole plné svévole"
Libuše Čiháková
K ranní kávě: Dědku, dej pětku!
Jak kamarádka zjednávala pořádek...Jak ji znám, mohli být nakonec rádi, že tu hůl nepřerazila o všechny tři.
Libuše Čiháková
K ranní kávě: Když se bumbá a bumbá...pozor na bumbání!
Každému normálnímu mužskému se občas stane, Že podlehne svodům kamarádů a dá jim na cestě z ranní směny přednost před manželskými povinnostmi. Potkalo to i Antonína. A to je pak vždycky: "Toníčku na zdraví, Toníčku do dna" a Toníček bumbá a bumbá, až už nemůže. Jako včera . .,
Libuše Čiháková
K: Ranní kávě: To nevymyslíš ani kdyby ses rozkrájel!
Co všechno je člověk schopen z roztžitosti udělat, nad tím zůstáva rozum stát. Odvaha je to ale na sebe prásknout...
Libuše Čiháková
K nedělní kávě: Chceš-li něco věděti, dozvíš se to od dětí
Můj vnouček jednou na otázku co dělá babička s nevinnou tvářičkou odpověděl, že se válí na chalupě. Že to ten malý neměl ze své hlavy bylo na bíledni...
Libuše Čiháková
K nedělní kávě: Bílý jako čokoláda
V době, kdy si sousedé pořídili několik fenček, začal se nám náš maltézáček toulat. Cítit to jejich okouzlující aroma a nepokoušet se za nimi utéci, to by snad bylo proti přírodě. A tak se začal podhrabávat pod plotem.
Libuše Čiháková
K nedělní ranní kávě: Chudinky slepice
Každému normálnímu mužskému se prý občas stane, že podlehne svodům přítelíčků. Potkalo to i mého kamaráda Antonína...
Libuše Čiháková
Moje zvěř, já a ti druzí: Přírodě blíž
Všechno to začalo, když k nám sousedka přinesla štěně. „Vemte si ho,“ slzy jako hrachy dopadají na pejska. „Chtějí ho dát do Zverimexu.“ Před očima mi naskočil obrázek malého pejska v kleci. Bezděky jsem popadla chundelaté klubíčko do náruče a mokrý růžový jazýček mi ihned začal olizovalo obličej.
Libuše Čiháková
K ranní kávě: Blbá až na půdu. Jinak ale hodná.
Jedna naše osamělá prateta si našla přítele. Prý je lékař a velice pozorný.
Libuše Čiháková
:K ranní kávě: Já, rádio a příkop
Jednou se mi ladění rádia při řízení auta stalo málem osudným...
Libuše Čiháková
Kurvacan
Ráda se směji. A to dokonce i když si moji blízcí dělají legraci ze mně. Protože předpokládám, že i ostatní se rádi zasmějí, poslala jsem loni před Vánocemi svým známým a rodině recept na vánočního krocana, který jsem obdržela mailem. Zanedlouho mi volal syn a líčil, jak se celá rodina té blbosti smála až je břicho bolelo a že zaslaným recepisem teď vylepšují náladu svých návštěv. Dnes jsem na dotyčný recept znovu náhodou narazila a napadlo mě se s vámi o něj podělit:
Libuše Čiháková
K ranní kávě: JAK SE VLK NAŽRAL ...
Už jsem se tenkrát na to manželovo žabaření nemohla dívat. To bylo samé: "Prosím vás, nemáte, prosím vás, nedalo by se u vás koupit...," no prostě samé prosím, prosím, ale výsledek nikde.
Libuše Čiháková
K ranní kávě: Mléko není voda a kočka vegeteriánka
Mladička příbuzná se mi svěřila, že má s kočičkou, které se ujala, veliké trápení. Neustále jí leze do záchodové mísy a naposledy ji vytáhla, když už polykala andělíčky.
Libuše Čiháková
K nedělní kávě: Nedělejte ze mně blbce
„Mám nápad,“ řekl mi tehdy manžel s atlasem v ruce. „Když jsme se konečně otevřeli světu, tak bychom mohli na dovolenou do...“ „Do prčic,“ vytrhuji ho z dálek vonících cypřiši a eukalypty...
Libuše Čiháková
K ranní kávě: Nejspolehlivější vyšetření osteoporózy
Většina mých kamarádek má za sebou vyšetření hustoty kostí, tudiž vědí, zda ostroporózu mají či nemají. Já nikoli. Už delší dobu slibuji sobě i jim, že si to vyšetřní nechám co nejdřív udělat, protože zlomit si něco ve vyšším věku není legrace, jenže znáte to...
Libuše Čiháková
„Vylepšená“ Lucerna
Ten, kdo propadl jednou herectví, nevymaní se z jeho pout i kdyby chtěl. Vůně líčidel a šminek, napětí před vystoupením, tisíce očí v hledišti, pro které herec zapomene na svět, pak potlesk, ta mana nebeská...! Některé okamžiky se aktérům vrývají do paměti natrvalo – ty pěkné i takové, při nichž se o ně pokouší mrtvice. Na jedno z nich vzpomíná můj známý:
předchozí | 1 2 | další |