K nedělní ranní kávě: Chudinky slepice

Každému normálnímu mužskému se prý občas stane, že podlehne svodům přítelíčků. Potkalo to i mého kamaráda Antonína...

kresba Marcela Weissová

To je vždycky: "Toníčku na zdraví, Toníčku do dna" a Toníček bumbá a bumbá... Jako včera .

"Beruško moje," škytnul když přišel domů, "brouček se ti vrátil." V ruce svíral kytku na usmířenou a vyrovnával s ní balanc.

"Co tu hulákáš," zahřmělo mu za zády.

Leknutím porazil věšák. Schován mezi baloňákem a hubertusem nesměle špitnul:"Podívej, kytička."

Znechuceně si změřila nejprve jeho, pak kytku a zasyčela:"Tomuhle ty říkáš kytička? Tomuhle koštěti? Že se nestydíš!" Nato rázně popadla z věšáku kabát. "Tak abys věděl, teď se jdu povyrazit já." Praštila dveřmi a on sebou na postel.

Rána od sousedů ho vymrštila z postele. Pět hodin!"Zaspal jsem!" letělo mu hlavou. Podíval na ženinu postel a strnul. Byla prázdná, nedotčená,

"Ach můj bože," zalkal, "celou noc nebyla doma!"Vběhl do kurníku a a vylil si zlost aspoň na slepicích."Ven, potvory líný!. To by se vám líbilo válet se za bílýho dne na bidýlku," hulákal a šťouchal do nich hráběmi.

Poděšeně kdákaly, protestovaly, ale nepovolil. Nemilosrdně je vyházel ven a pospíchal do práce. Ve vrátnici ho zadržel vrátný.

"Kampak, Toníku, kampak?"

To bylo pro Toníkovu bolavou duši příliš:"Kam bych asi tak mohl jít“? řekl otráveně „Na maškarní asi .Už je přece šest!"

Vrátný se rozchechtal, až se mu mroží knír třásl."Na maškarní nejdeš, to vidím. Spíš z maškarního, co!"

Toník se na sebe podíval a polilo ho horko. Šaty pomačkané, samé peří,no hrůza !.

Vrátný si otřel uslzené oči a přátelsky ho poplácal po zádech "Běž domů,chlapče, běž se vyspat. Ono sice je šest, ale večer!."

"Můj bože," zasténal Toník a hanbou by se nejraději propadl. "Chudinky slepice! A ta ostuda!"

A taky byla. Doma i druhý den v práci.  Ukázka z Indiskrétností

Hezkou neděli všem. L.Č.