- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
zdroj Moda.cz kresba Marcela Weissová
Nepopulární téma, na které bylo napsano nespočet článků. Vyjádřena spousta názorů-pro a proti, i vyhrůžky, že nám to jednou naše děti spočítají.
Je to pořád dokola, nerada bych se opakovala:
"Tahat půlroční miminka za tmy z teplých pelíšků, předávat je rozespalé a vyděšené cizím lidem a za jejich zoufalého pláče v zádech odcházet do zaměstnání, je nelidské. Jak se takové mamince v zaměstní pracuje je nabíledni. Jediné co má celou směnu před očima, je vidina konce pracovní doby a vysvobození dítětě z nuceného žaláře.
V době budování socialismu byly takovéto matky-údernice prezentovány coby prototyp moderní ženy. Maminky věrné tradici "domácího krbu", které budovatelský trend "poručíme větru dešti" ignorovaly, byly považovány za pseudomatky.
Je pravda, že jejich děti neměly vlastní pokoje ani moderní oblečení a hračky, nevozily se v autech. Do života si však odnášely nenahraditelnou devízu: žebříček hodnot nastavený podle historií ověřených tradic.
Jak je ale vidět, jesle nejsou minulostí, neboť - stejně jako za socialismu - nedokáže ani teď muž sám "uživit" rodinu. Tím spíš, že lidé si dnes nastavili životní standard vysoko, bez ohledu na své možnosti. A tak volání po jeslích a školách, je čím dál naléhavější... "
Je tu naděje, že díky Petru Nečasovi, který se roky marně snažil, prosadit pomoc nejen matkám s dětmi, ale i starým lidem, se humánnost do naší politiky, naslédně společnosti, vrátí.
Další články autora |