Ztracená baterka na výpravě

Bylo nedělní dopoledne. A přitom včera Rosťa na inlajnech vůbec nejezdil! Jak to? důvod byl jednoduchý. Byl na své první oddílové výpravě. Společně se svým oddílem se vydal do tajemných Můřích jeskyní.

I když jeskyně v pravém slova smyslu to úplně nejsou. Jedná se sice o štoly starého opuštěného lomu na vápenec, ale říká se tomu tak. Jsou vzdáleny asi pět kilometrů od města, kde bydleli. Z něj se tam musí jít podél řeky, kudy vede i pěkná vyasfaltovaná cyklostezka.  Pro všechny kluky to však byl včera úžasný zážitek. A navíc ty strašidelné pověsti o Hagiášovi, tajuplném strážci těchto jeskyní. Na výletě jim proto vedoucí připravili bojovku. V pravé poledne šli po svíčkách! Kdo by to byl někdy slyšel, dělat noční bojovku uprostřed bílého dne? Ale když jste v něčem, jako jsou Můří jeskyně, tak tam to zkrátka jde. Ale Rosťa měl s tímto výletem spojen i jeden nemilý zážitek. Nevadí. Stalo se. Dnes si vyjede do parku na svých milovaných inlajnech a zkusí na vše zapomenout.

Když dojel až k altánu, David se ho začal ptát na to, jaké že to bylo na výpravě. Rosťa odpověděl:

„Tam to bylo tak úžasné! Akorát jsem tam někde ztratil baterku. Byla docela pěkná se zlatostříbrnou metalízou.“

„Tak to, zamrzí“ Odpověděl mu David. „Ale když se už o tom bavíme, Můří jeskyně nejsou zas tak daleko. Dá se tam pohodlně dojet po cyklostezce. Co kdybychom se tam dneska odpoledne vydali spolu? A na bruslích! Třeba tam tu svojí baterku někde najdeme. Na inlajnovém výletě jsi určitě ještě nebyl.“

Rosťovi se Davidův nápad zalíbil. Ale uvědomil si jednu věc. Když na bruslích pojede tak daleko, znamená to, že se na nich pak bude muset i vrátit. Co když se něco přihodí? A navíc, v Můřích jeskyních, kde jsou kameny a bahno, asi moc bruslit nepůjde. Proto mu David poradil, aby si sebou vzal do batůžku i obyčejné boty a další věci:. „A nezapomeň také ještě jednu baterku, pití a také nějaký provaz či šňůru“.

„Tak dobře. Po obědě přijdu“, prohlásil Rosťa. „A pojedeme.“ A na co šňůru? Stačí uzlovačka, co jsem měl včera s sebou?“

„Ideální“, odpověděl mu David. „Zcela určitě to pro tebe bude další nový inlajnový zážitek.“

Kluci si ještě párkrát projeli po chodníkách v parku a Rosťa pak vyrazil domů na oběd. Poté si vzal batůžek, který měl včera na výpravě. Věci, které měl sebou, v něm stále ještě měl. Určitě mu to vše bude užitečné i dnes. Tedy všechno kromě té baterky. Doma místo ní našel čelovku, a tak věří, že tu už tam neztratí. Ale, bylo mu divné, proč na něj chce David, aby si s sebou vzal i uzlovačku. Ale, když to říká, tak si jí tedy vezme. A ještě tam dát ty boty. A málem by zapomněl i na pití. Potom se oblékl do chráničů a do bruslí a opět vyrazil k altánu. A tam už na něj čekal nedočkavý David.

Pokračování příště

Inlajnový duch (seriál):
17. díl: Oddílový zázrak Boj o altánJaká budou pravidla?Obsazený altán 13. díl: Rosťovo ocenění Záhadný poplach 11. díl:  Poničené stromy v parku Objev tajuplného sklepení	9. díl: Překvapení při jarním úklidu parku 8. díl: Dopis zlatým písmem 7. díl: Hodně tvrdý trénink 6. díl: První trénink s duchem 5. díl: Setkání s duchem Davidem 4. díl: A zase ti Železňáci! 3. díl První krůčky na bruslích 2. díl: Dárek k narozkám je tu! 1. díl:  Rozmíška v parku Inlajnový duch (úvodní písnička) A nebo rubrika Inline bruslení