Znal faraón Šepseskaf Pythagorovu větu?

Byl posledním egyptským faraónem 4. dynastie. Nepostavil sice tak monumentální pyramidy jako jeho předchůdci. Když jsem si však zjistil rozměry jeho mastaby, nemůžu se nad něčím nezamyslet. 

Zakladatelem 4. dynastie egyptských panovníků je Snofru. Tomu se přisuzuje stavba hned několika egyptských pyramid. Kromě pyramidy v Medúmu, kterou dokončil po Hunejovi, postavil i dvě hlavní pyramidy v Dahshuru. Podrobněji jsem se jimi zabýval v článku Záhady pyramid v Dahshuru.

Po něm nastoupil jeho syn Chufu, jenž se nejvíc proslavil jako údajný stavitel velké Cheopsovy pyramidy v Gíze (viz  Záhady egyptských pyramid v Gize).

Třetím panovníkem byl jeho syn Radžedef. Jeho pyramida byla postavena severně od Gízy v Abú Rawaš. Bohužel se v celé své kráse nedochovala, ale i tak si o ní můžete přečíst v mém článku „Záhady pyramid v Abú Rawáš“

Po něm nastoupil jeho bratr Rachef. Tomu se přisuzuje jednak stavba Chefrenovy pyramidy a též velké Sfingy v Gíze. (podobnosti v článku „Záhady faraóna Rachefa“

Po něm zřejmě ještě krátce panoval třetí Chufevův syn Baufre, ale o tom je známo jen velice málo. Snad jen to, že je mu přisuzována stavba nedokončené pyramidy v Záwíjit el-Arjanu. A tak po něm nastoupil Rachefův syn Menkaure, jenž mimo jiné zanechal po sobě i třetí pyramidu v Gíze (viz Záhady Menkaureovy pyramidy).

Po něm nastoupil zřejmě poslední panovník 4. dynastie faraón Šepseskaf, syn Menkaurea, i když některé zdroje ještě uvádějí jako úplně posledního panovníka 4. dynastie málo známého faraóna Thamphthise, jenž měl vládnout asi jen dva roky.

Faraón Šepseskaf vládl starověkému Egyptu asi čtyři až pět let. Ale v jiných zdrojích můžeme najít i jinou délku jeho vlády. Někdy se uvádí i doba mezi 5-9 roky. Ale nejčastěji je to právě čtyři až pět let. Za tuto dobu například dokončil pyramidu svého otce Menkaurea na planině v Gíze. On sám však si na rozdíl od svých předchůdců jako svůj náhrobek nepostavil pyramidu, ale mastabu. Proč se tak rozhodl, je jednou z největších záhad egyptologie.

Mastaba je staroegyptská hrobka ve tvaru čtyřbokého komolého jehlanu (narozdíl od pyramidy, která je jehlanem úplným). A ta  Šepseskafova mastaba (říká se jí také Faraónova mastaba nebo Faraónova lavice) se nalézá v Jižní Sakkaře a mezi egyptskými mastabami je tou největší. Půdorysně měří 99,6 x 74,4 metrů a na výšku téměř 19 metrů. Postavena byla z velkých vápencových bloků. Kromě vápence zde byla použita i žula, a to na sestupnou chodbu a sedlový strop v pohřební komoře.

Co mne fascinuje, je to, že má objem 55 procent Menkaurovy pyramidy. Mimochodem, Menkaure, jeho otec, měl na postavení své pyramidy 28 let svojí vlády. To Šepseskaf pouze čtyři. A přitom nejen stačil dokončit pyramidu svého otce, ale navíc postavit i takovouto stavbu. Obdivuhodné.

Další zajímavostí je i ten fakt, že stejně jako egyptské pyramidy, je i tato mastaba orientována do čtyř světových stran. Její podélná osa vede ve směru sever-jih. A na severní straně v této osy je i samotný vsup do mastaby.

Jak už jsem psal v článcích u jiných pyramid 4. dynastie (Gíza, Abu Rawaš, Záwíjit el-Arjan), tak tato místa společně vytváří obraz části souhvězdí Orion. Když do toho přidáme Snofruovy pyramidy v Dahshuru, zjistíme, že tento obraz se dá rozšířit i o Aldebaran a Hyády v souhvězdí Býka. Pro srovnání jsem v obrazci udělal orientační červenou lomenou čáru, aby to bylo patrnější. Všiml jsem si i toho, že poloha Jižní Sakkary, a tedy i mastaby faraóna Šepseskafova odpovídá poloze další středně jasné hvězdy v severní části Orionova luku. Myslím si, že na tomto nákresu, který přikládám, je to snad patrné.

Ale to nejzajímavější jsem si nechal úplně až na závěr. Jak už jsem psal v článku „Záhady egyptských pyramid v Gize“, tak obvod Cheopsovy pyramidy vydělený dvojnásobkem její výšky udává Ludolfovo číslo pí. Chtěl bych jen připomenout, že tady se pohybujeme kolem roku 2500 let před naším letopočtem. Ale německý matematik Ludolf van Ceulen žil až na přelomu 16. a 17. století našeho letopočtu. Když jsem si ale všiml rozměrů mastaby faraóna Šepseskafova (99,6 x 74,4), všiml jsem si dalšího matematického zákona, který byl oficiálně objeven až o řadu století později. Řecký matematik Pythagoras ze Samu, objevitel slavného matematického zákona o čtvercích nad přeponou, žil v letech 570 – 510 let před našim letopočtem, tedy o 2000 později po Šepseskafovi. Přesto je patrné, že do půdorysu této mastaby, která je v přesném poměru 3:4, je zakódován i nejznámější pythagorejský trojúhelník s poměrem stran 3:4:5. A tak se ptám, znal snad starověký Egypt dva tisíce let před jejím oficiálním objevením i Pythagorovu větu? 

Použité zdroje:

Wikipedie, Hasse M: Ve znamení boha Re, Brána, Praha, 2000, http://faraon.wz.cz/pyramidy/faraun.htm

použité obrázky: wikipedie, www.google.com/maps

 

Související články:

Záhady pyramid v Abú Rawáš

Kde jsou trhliny nové teorie o stavbě pyramid?

Končí už záhada egyptské sošky z britského muzea?

Tajuplné chrámy v Abú Simbelu

Záhady nejstarších egyptských pyramid

Záhady egyptských obelisků

Záhady Menkaureovy pyramidy

Největší úspěchy české egyptologie

Záhady faraóna Rachefa

Záhady pyramid v Dahshuru

Egyptské symboly z hlediska archeoastronautiky

Záhady egyptských pyramid v Gize

Záhady faroského majáku

Svět plný pyramid

Rubrika: archeoastronautika