Záhady faroského majáku

Ke starověkým sedmi divům světa se váže spousta záhad. Prim v tom vedou egyptské pyramidy. Ovšem jak je to u těch ostatních? Co třeba druhý egyptský div – maják na ostrově Faros v Alexandrii?

Maják na ostrově Faruwikipedie

Maják na ostrově Faros byla bezesporu jedna z nejúžasnějších staveb starověku. Jeho stavba byla započata kolem roku 300 před naším letopočtem a dokončena kolem roku 280 před naším letopočtem. Tehdy se v Egyptě dostali k moci Ptolemaiovci, a to konkrétně první z nich Ptolemaios I. Sótér. Tento muž byl původně makedonský generál Alexandra Velikého, po jehož smrti se ujal vlády nad Egyptem. Tento panovník během svého vládnutí například položil základy velké alexandrijské knihovny, což byla zároveň největší knihovnou starověku. Dalším jeho počinem byla právě výstavba tohoto obřího majáku, na niž byl povolán architekt Sostratos. Stavba však byla dokončena až během vlády jeho následovníka Ptolemaia II. Filadelfa.

Přesný tvar a rozměry majáku neznáme. Ale i z toho, co o nich víme, dá se vydedukovat, že to bylo něco impozantního. Májek měl základnu ve tvaru dvoupatrového čtvercového paláce, jehož rozměr jedné strany se odhaduje na 180-190 metrů. Podle dochovaných zpráv měl mít dokonce v každém rohu menší věžičku. Ovšem vlastní maják se tyčil ve středu této stavby. Spodní část tvořila čtverhranná zužující se věž, na každém jejímž horním rohu se nalézala socha boha Tritona. Výška této spodní části je udávaná mezi 60-80 metry. Na ní byla postavena užší, pravděpodobně osmiboká věž. Ta byla zakončena kamennou plošinou, na níž stála kruhová sloupová síň. Tam se každou noc zapaloval oheň, který byl vidět daleko do moře. Ve dne k tomu pak sloužilo bronzové zrcadlo, které odráželo sluneční paprsky. Tato síň měla údajně strop ve tvaru pyramidové věže, na níž byla umístěna mramorová socha boha Poseidona. Když se zamyslím nad tvarem celého majáku, nemůžu se ubránit pocitu, že i tak šlo ve skutečnosti o pyramidovou stavbu, jež byla údajně zhotovena z bílého mramoru. Popravdě řečeno, dodnes se pořádně neví, jaké techniky při výstavbě byly použity.

Výška majáku je údaj, o kterém se vedou spory. Za nejpravděpodobnější údaj v literatuře je udávaná výška cca 117 metrů. Ovšem Flavius Josephus, římský historik židovského původu, psal, že světlo z majáku bylo možné spatřit až ze vzdálenosti 53-56 kilometrů. Z toho by nám vyšla skoro až neuvěřitelná výška 180 metrů! Vzhledem k tomu, že obdobnou půdorysnou velikost měla i samotná základna stavby, proč by tomu tak nemělo být? Pokud by tento údaj byl správný, znamenalo by to, že šlo o stavbu vyšší než je velká pyramida v Gize, a tudíž o nejvyšší stavbu celého starověku. A tím pádem i nejvyšší pyramidovou stavbu světa.

A co víc, byl by to i nejvyšší maják historie. Současný nejvyšší maják světa stojí v saúdskoarabské Džiddě. Postaven byl až v roce 2002 a měří 133 metrů.  Na druhém místě je maják Perry Memorial Monument na břehu Erijského jezera v USA, jenž byl postaven v roce 1915 a tyčí se do výšky 107 metrů. Třetí, o metr nižší se nalézá v Japonsku a ty v pořadí další už mají pod sto metrů. A tak je vidět, o jak úžasnou stavbu šlo.

To všem zdaleka není vše. V horní části majáku vedla údajně šikmá spirálovitá rampa pro vyvážení paliva, které se na vrchol vytahoval nejprve koňským potahem a pak do nejvyššího patra kladkostrojem. A v základové části majáku se nacházela i zásobárna pitné vody, která se sem dostávala vodovodem z pevniny. Jak je vidět, bylo to důmyslné technické dílo, které ve starověkém světě nemělo obdoby. Kromě toho, maják se využíval i pro účely astronomických pozorování.

O dvou dalších zajímavostech, které doslova vyrážejí dech, píše ve své knize „Největší záhady Středomoří“ český záhadolog Jan A. Novák. Jednak se zmiňuje, že na jeho stavbě se mohlo vyskytovat zařízení pracující na způsob parního stroje, neboť v té době prý zde existovali lidé, kteří se o podobné věci pokoušeli, například Hérón Alexandrijský, zvaný Méchanikos. A druhou věcí, která se na jeho vrcholu prý údajně měla nalézat, prý bylo optické zařízení, něco jako dalekohled, jenž byl oficiálně pro naší civilizaci objeven až o necelé dvě tisíciletí později, v roce 1608. Ovšem, jak autor podotýká, v obou případech jde jen o kusé zprávy.

O to víc mne překvapilo, když jsem si maják vyznačil na mapu a spojil s druhým zdejším divem světa, s pyramidami v Gíze. Jako v jiných případech, tak i zde tato spojnice ukazuje na tzv. antický „pupek světa“ na řecké Delphy, kde se mimo jiné nalézala i legendární věštírna. Opět jen náhoda?

A jak to s majákem bylo dále? Poprvé byl poškozen za Césarova tažení proti Ptolemaiovi XIII., kdy maják přišel o nejvyšší část. Později byl sice obnoven, ale ve 4. století ho poškodilo zemětřesení. Tehdy se na jeho vrcholu přestal zapalovat oheň, ale i tak sloužil dále jako denní maják. Další zemětřesení přišlo na konci 10. století našeho letopočtu, a to už z majáku zbyla jen čtvrtina. Ve 13. století ho lidé začali rozebírat na stavební materiál a definitivní zánik této antické památky přineslo zemětřesení roku 1326. Od té doby z něj už nic nezůstalo, až na pár ruin, které zde leží v moři. V 15. století byla na místě majáku postavena vojenská pevnost Quait Bay Fort, na kterou padly i jeho poslední zbytky. Tak to je smutný osud nejvyšší budovy starověku. Ale i tak je to ten ze šesti zaniklých divů světa, jemuž se podařilo stát do nejpozdější doby. A i tento fakt z něj dělá jednu z nejúžasnějších staveb starověku.

 

Zdroj a použitá literatura:

Wikipedie

Lenková J., Šiška V., Mackerle I., Zeman J.: Velká kniha otázek a záhad, Regia, Praha, 2002

Novák J.A.: Největší záhady starověku, Nakladatelství XYZ, Praha, 2009

Caselli G.: Divy světa, Vydavatelstvo osveta, Martin, 1991

http://21stoleti.cz/blog/2011/02/23/8-nejvetsich-majaku-sveta

 

Související články v rubrice: archeoastronautika