Výročí havárie UFO: Táboření

Letní slunovrat přinesl do Poluhaví konečně teplo. A právě to Vojtu s Domčou vyhnalo na víkend ven. Vzpomínka na loňské léto plné kruhů v obilí je přivedla kempovat opět ke Kaprovskému rybníku.

„V přírodě je stejně nejkrásněji,“ řekl Domča, když dorazili do kempu. „Nad tu nic není. Vždyť, kdyby nebylo jí, nebylo by ani nás!“

„Hele nemudruj a ukaž, jak umíš postavit stan!“ přikázal mu Vojta.

„Ty si myslíš, kámo, že neumím stavět stany? Vždyť jsem chodil pět let do skautského oddílu, kde jsme stany stavěli téměř každou výpravu.“

„Tak stavme, ať se vyspíme,“ poručil Vojta a vybalil jejich zbrusu nový stan. Nejprve spojili tyčky. Ty navázali na vnitřek stanu a nakonec přes něj dali ještě plášť.

„A zakolíkovat!“ Radil Domča.

Když byl stan hotový, nastěhovali do něj batohy, spacáky a karimatky. A pak ještě připravit dřevo na oheň.

A za chvíli zastavil na zastávce u kempu další autobus a z něj vystoupili další tábornici. Vojta je pozoroval, protože čekal Matěje. Slíbil mu, že také na víkend přijede. A také prý, že bude mít nějaké speciální překvapení. Táborníci přicházeli přes recepci, ale zatím na dálku nebylo poznat, zda mezi nimi Matěj je nebo ne. Tak se kluci rozhodli, že dojdou ještě ke správci pro dříví na oheň. A třeba tam jejich kamaráda někde potkají. U recepce se mezi tím docela utvořila fronta. A hle, tam zhruba v její polovině na ně někdo mává! Samozřejmě, že vědí kdo to je.

„Ahoj, tak jak se máte?“ Zavolal na ně Matěj.

„No dobře,“ odpověděl Vojta. „A co to překvapení?“

„No samozřejmě, že mám. Stojí tady za mnou.“ odpověděl Vojta.

Kluci ničemu moc nerozuměli, a tak onoho pána alespoň pozdravili.

„Já vás taky zdravím,“ řekl postarší pán. Říkejte mi Honzo.

„To je můj strejda.“ Představil ho Matěj, „Chtěl by nám něco velice zajímavého říct.“ 

Tak, až všichni vyřídili všechny formality v recepci, vydali se ke stanu. Honza je při tom pochválil: „Hezké místo jste vybrali hoši. Tady na kopečku budete mít hezký rozhled na rybník.“  

„No to je v rámci zachování tradice,“ odpověděl Domča, „vloni jsme na tomto místě také tábořili. A právě tenkrát jsme tu navštívili záhadné obrazce v obilí.“ (viz Poprask v obilí)

„To je super,“ řekl Matějův strejda, „tak my si také postavíme stany. A vy mezi tím připravte ohniště.“

Vše bylo připraveno k večernímu táboráku. Honza škrtnul sirkou a ohniště slavnostně zapálil. „Dnes bude nádherný večer,“ poznamenal. „Ten bude pro tu mojí záhadologickou zprávu jak dělaný.“

Pokračování příště

Další mé příběhy

Tajemství Stříbrného vrchuPoprask v obilíVýročí havárie UFO (seriál) Seriál „Inlajnový duch“ Dlouhé stráně – netradiční reportáž z budoucnosti Dokument z příštího věku lidstva	Jak inlajny chtěly být čisté Jak se planety učily bruslit Pohádka o (ne)šťastné Třináctce O zakleté královně a kouzelném amuletu (vánoční speciál s pohádkou) O Honzovi a říční víle Stříbravě