Velikonoční skanzen Veselý Kopec

O letošní Bílé sobotě jsem se vydal do skanzenu Vysočina na Veselém Kopci. A tady jsem se zúčastnil národopisné akce "Velikonoce na Veselém Kopci". A myslím si, že jsem tady nasákl tou opravdovou velikonoční náladou.

Narozdíl od Betléma v Hlinsku (což je památková rezervace tam postavených domečků viz I Betlém může být velikonoční. Tedy skanzen v Hlinsku), tak skanzen na Veselém Kopci vznikl jako záchranné muzeum v přírodě, kam jsou přenášeny stavby lidové architektury z Horácka (Vysočina). Založen byl v roce 1972, a to památkářem Luďkem Štěpánem.

Statek z Mokré Lhoty z poloviny 18. století.

Výzdoba statku připomíná Boží hod velikonoční. Na stole byly tradiční velikonoční pokrmy - vejce, mazanec a další, které si věřící tradičně o v neděli na Boží hod velikonoční nechávají posvětit od kněze při mši svaté. Po návratu z kostela se konal tradiční oběd z kynutého pečiva, mazance a nádivky.

Mičkova chalupa z Herálce pod Žákovou horou. Pochází ze začátku 19. století a sloužila především zemědělcům. 

Uvnitř se připomínalo tradiční velikonoční pečivo, a to jidáše.

A některé z nich tu šlo i koupit.

Na místě původního mlýna, který v roce 1909 vyhořel, je přenesený vodní mlýn stejného typu z Oldřetic u Skutče (konec 19. století). Je doplněn ještě varnou povidel z Klešic u Heřmanova Městce a stoupou na kroupy.

Ve mlýně bylo připomínáno tradiční perníkářství do dřevěných forem.

Kopie chaloupky bezzemky z Kameniček. V takových bydlely do konce 19. století nejchudší vrstvy obyvatel.

Včelín. A před ním tradiční velikonoční líto.

Hájenka z Kozojed u Chrudimi z 18. století.

I zde se připomínalo jedno z tradičních řemesel, a to drátenictví.

Suška lnu z osady Paseky. Je až k neuvěření, že ještě začátkem 20. století v ní žila devítičlenná rodina.

Usedlost Pilných z počátku 17. století. Je jediným objektem ve skanzenu, který je zde původní a na tomto místě skutečně stával.

K němu patří i stodola s doškovou střechou. Holubník, který zpravidla bývá nedílným objektem snad každého skanzenu, je sem tentokrát přemístěný z Hrochova Týnce.

Vevnitř usedlosti Pilných mohli návštěvníci obdivovat malování kraslic. A to nejen ze slepičích vajec, ale například i z husích nebo pštrosích.

Lidovky hrané dechovou kapelou. I ty k takovéto historické vesnici patří.

Veselokopecká kaple představuje typickou kapličku, jaké byly na Horácku v 19. století.

Zde jsem si při krátké modlitbě připomněl, že Velikonoce jsou hlavně svátky Ježíše Krista, kdy se připomíná jak jeho umučení, tak hlavně jeho zmrtvýchvstání.

Výměnek s chlévem z Možděnice.

Výměnek ze Širokého Dolu. Dnes ve skanzenu slouží jako restaurace a hospoda na vejměnku.

Také se vám už sbíhají sliny? Však jsem si také dal.

Usedlost z Lezníku z počátku 19. století.

V ní byla umístěna expozice připomínající tradice Zeleného čtvrtka. Od tohoto dne až do soboty nezní v kostele zvony, protože tzv. odletí do Říma. A tak místo nich po vsi chodí chlapci s řehtačkami a klapačkami.

A pak se tu i pod dozorem košíkářů mohla uplést i pomlázka. Takže já jsem na letošní Velikonoční pondělí připraven.

Usedlost z Dolního Újezdu u Litomyšle z roku 1737.

A opět výroba kraslic. Mimochodem, víte, jak se vyrábí ty děrované kraslice? Pokud ne, tak vám povím, že se dělají zubní vrtačkou.

Truhlářská dílna ze Svratouchu.

Kolářská dílna z nedaleké Možděnice.

Skanzen jsem si prohlédl, a tak se s ním pomalu loučím.

A vám čtenářům přeji hezký zbytek velikonočních svátků.

zdroje: https://cs.wikipedia.org/wiki/Muzeum_v_p%C5%99%C3%ADrod%C4%9B_Vyso%C4%8Dina, https://www.skanzen-vysocina.cz/cs, místní informační tabule

Další skanzeny na mém blogu:

Vánoční skanzen KrňoviceSkanzen ZubrniceHamousův statek ve ZbečněHrázděná vesnička DoubravaVelikonoční skanzenPoznáte tento skanzen?	I Betlém může být velikonoční. Tedy skanzen v HlinskuZa zubrnickými mlýny a Dešťovou vílouVelikonoční Zlatá uličkaZa vánočními tradicemi do skanzenu v KouřimiVelikonoční skanzen na Vysokém ChlumciPohádkový Přerov nad Labem