Třinácté zvířetníkové souhvězdí

Léto a prázdniny jsou tady. A s nimi i dlouhé večery strávené u ohně, u grilu a i jinde v přírodě. Kolikrát až pozdě do noci se vysedává na čerstvém vzduchu, a to často člověka při pohledu na hvězdnou oblohu napadají nejrůznější myšlenky. Mnozí se začínají zajímat, co je to támhleto za tu jasnou hvězdu, která to poblikává nad tím lesem. Dovolte, abych zde proto dal menší návod, co lze v létě na obloze vlastně spatřit.

A muže se luštitLibor Eermák

Pokud se podíváte večer nad sebe, tak přímo nad hlavou spatříte jednu velice jasnou hvězdu s malým hvězdným kosodelníkem. Není to nic jiného než 25 světelných let vzdálená Vega v souhvězdí Lyra. Pokud se od ní budeme pohybovat protisměru otáčení oblohy, pochvíli narazíme na podobnou hvězdu, sice o maličko méně jasnější. Tak toto je 2000 světelných let vzdálený Deneb. Když se na něj pozorně podíváme, spatříte, že hvězdy kolem něj vytvoří jakýsi kříž, či lépe řečeno letící labuť. A tak se také jmenuje toto souhvězdí. V Labuti se nedaleko Denebu nalézá ještě jeden zajímavý objekt. Při pohledu do dalekohledu spatříme, že má tvar velice podobný Severní Americe, podle které také dostala tato 4000 let vzdálená difúzní mlhovina svůj název.

 Již jsme mluvili o Veze a Denebu. V obou případech se jedná o bílé obry spektrální třídy „A“. Tyto dvě hvězdy mají ještě třetího do party a tím je pouhých 16 světelných let vzdálený Altair v souhvězdí Orla. Najdeme ho od obou jasných hvězd na jih, jak společně s nimi vytvoří tzv. Letní trojúhelník.

Hned nalevo vedle Orla můžeme spatřit malou skupinku asi pěti hvězd uspořádaných ve tvaru rybky. Tak toto je souhvězdí Delfín. A na jih od Orla můžeme zas najít zvířetníkové souhvězdí Střelce.

Nyní se přesuňme více na západ. Tam můžeme spatřit velice jasnou hvězdu. Poznáme jí tak, že v jejím směru ukazuje rukověť Velkého vozu. Tak to se jedná o 35 let vzdálený Arcturus v souhvězdí Pastýře. Pokud se od něj vydáme směrem k Lyře, jistě si nemůžeme nevšimnout malého obloučku hvězdiček, které známe pod názvem Severní koruna. A pak velkého lichoběžníku, což je centrální část souhvězdí Herkules  Právě tento lichoběžník je zajímavý tím, že v jeho pravé části, zhruba ve dvou třetinách výšky, se nalézá nejjasnější kulová hvězdokupa, známá jako M13. Lze ji spatřit i menším dalekohledem.

 U čísla třináct ještě chvíli zůstaneme, neboť pod tímto souhvězdím se nalézá ještě jedno velké souhvězdí, jehož název jsem ukryl do dnešní šestisměrky. Je to totiž souhvězdí, kterým i přesto, že jím během prosince prochází Slunce, a to dokonce delší dobu než u sousedního Štíra, není počítáno mezi dvanáct tzv. znamení. Zajímavé je také například tím, že se v něm nalézá malá, ale zajímavá hvězdička s názvem „Barnardova šipka“, což je k nám po hvězdné soustavě Alfy Centauri další nejbližší hvězda, vzdálená pouhých 6 světelných let.

 Věřím, že jsem tímto článkem poodkryl mnohým čtenářům alespoň některá tajemství letní noční oblohy a ti, kteří chtějí si můžou vyluštit i dnešní šestisměrku. Luští se stejně jako osmisměrka. Po vyškrtání všech výrazů zbude sedm písmen, která pokud se přečtou po řádkách dají hledanou tajenku.CERES, CIH, ERIS, JUPITER, JUZA, KERB, KOMETA, LIŠKA, LUNA, MARS, MERKUR, MIRA, NEPTUN, ORION, PASTÝŘ, PLANETA, PLUTO, RYS, SATURN, SIRIUS, URAN, VENUŠE, VOZKA, ZEMĚ 

Libor Čermák 

Zdroj: Karkoschka E.: Astronomický atlas hvězdné oblohy, BLESK, Ostrava, 1995  

Další netradiční křížovky na mém blogu: Vícerozměrná křížovka: http://liborcermak.blog.idnes.cz/c/39857/Vicerozmerna-krizovka-i-nemozne-je-mozne.html  

Plástvová křížovka: http://liborcermak.blog.idnes.cz/c/39133/Hledame-tajuplny-vrch.html

3D křížovka: http://liborcermak.blog.idnes.cz/c/38274/3D-krizovka.html

Labyrint: http://liborcermak.blog.idnes.cz/c/37487/Tajuplne-labyrinty-zajimavost-doplnena-o-netradicni-krizovku.html