Tříkrálovské završení vánočního období

Vánoční období v sobě zahrnuje i svátky, ve kterých se lidé vzájemně obdarovávají. Je to Mikuláš a Štědrý den. A trojici tohoto kouzelného času završují Tři králové, obyčej, jenž se z našich luhů a hájů málem vytratil.

A nejkouzelnější na tom je to, že, každý z těchto obdarovávacích obyčejů je zcela jiný, a tak má své kouzlo. Se svatým Mikulášem, či lépe řečeno někým v jeho masce, se děti setkávají přímo doma. Tváří v tvář. Řeknou mu nějakou básničku, písničku, či modlitbičku a on je pak osobně obdarovává, podle toho, zda byly hodné. Štědrý den, vyvrcholení celých Vánoc, je zahalen velkým tajemstvím, kdy dárky najdou děti až pod stromečkem. A přitom věří, že je tam přinesl Ježíšek. A protože v pohádkách by mělo být vše třikrát, tak za necelé dva týdny poté, přichází ještě svátek Tří králů. Na rozdíl od Mikuláše se nyní role otočí. Teď se obléknou děti a jdou přímo koledovat ven po svých sousedech. A právě Tři králové jsou takovým zpestřeným ukončením právě proběhlé vánoční doby.

Jaký je původ tohoto obyčeje? To se v době před více

než dvěmi tisíce lety vydala do Betléma skupina mudrců z východů, aby se poklonili malému, nově narozenému Ježíškovi a přinesli mu tři královské dary – zlato, kadidlo a myrhu. Přivedla je tam tajuplná Betlémská hvězda, jejíž původ je i dnes obestřen tajemstvím (viz můj článek Co by také mohla být betlémská hvězda?). Těmto mudrcům se podle počtu jejich darů říká „Tři králové“ i když jejich přesný počet znám není. Na jejich památku se uchoval zvyk tříkrálovských koled, kdy si na sebe děti obléknou jednoduchý královský oděv třeba ze starého prostěradla a papírovou korunou, vyrobí si kometu a jdou koledovat. Během této koledy pak navštěvují jednotlivá obydlí, kde učiní dva úkoly. Jednak zazpívají píseň My tři králové (či nějakou obdobnou) a spolu s tím svěcenou křídou označí příbytky svých hostitelů společně s letopočtem i písmeny K+M+B, což jsou první písmena latinské věty „Christus mansionem benedicat“, v překladu „Kristus ať žehná tento příbytek“. A z této zkratky vzniklo i lidové pojmenování králů Kašpara, Melichara a Baltazara. A za odměnu pak od nich dosnou výslužku, tj. cukroví, sladkosti apod.

Protože v poslední době znovu ožívají některé polozapomenuté obyčeje, rozhodli jsme se v našem turistickém oddíle, že stejně jako v roce loňském si Tři krále připomeneme i letos. A to přímo na naší oddílové schůzce dne 6. ledna 2012, tedy přímo na svátek Tří králů. Zatímco v loňském roce nás šlo jen osm, letos náš tříkrálový průvod už čítal 19 dětí a pět dospělých. A tak  tento obyčej vejde opět zas víc do povědomí. Samozřejmě, že oděni v maskách králů a ve stylu oněch prastarých tradic jsme prošli celé naše město, přičemž jsme navštívili celkem 10 míst, a to především rodiny našich členů, ze kterými jsem byl i předem domluvený, aby nás čekaly. Pro děti bylo i zpestření a současně zážitek, který byl umocněn vykoledovanou výslužkou. A už teď se těšíme na tu příští tříkrálovskou koledu, kterou bychom chtěli v našem oddíle vykonat i za rok. 

A ještě něco. V rámci toho, aby tento obyčej vešel opět více do povědomí, tak nás velice potěší, když za rok budeme potkávat i jiné tříkrálovské skupiny. Takže co říkáte milí mladí přátelé na tento nápad?

Související články:

Vánoční přání aneb moderní betlém

Tříkrálovská koleda – zpestření začátku nového roku

Vánoční kapři - ano či ne

Škoda zaniklých vánočních tradic