Smutné i hezké obrázky z Terezína

Původní pevnost Terezín založil Josef II. jako součást obrany v prusko-rakouských válkách. Později však proslula jako vězení a za 2. světové války i jako nechvalně známý koncentrační tábor. Tato doba se už nesmí vrátit.

Jako obří krajinný geoglyf v podobě dvou hvězd vedle sebe. Tak působí Terezín, pokud bychom se na něj podívali z výšky. Tvoří ho bastiony, jenž jsou součástí pevnosti, která byla postavena v 80. letech 18. století na příkaz Josefa II. Terezín byl založen v roce 1780, a to společně s Josefovem u Jaroměře, jako pevnostní město před pruskou armádou v rámci rakousko-pruských válek. Jenomže nikdy tak nebylo využito, protože Prusové ho tenkrát obešli.

Ta malá hvězda vpravo je Malá pevnost. Já jsem ji navštívil v loňském roce během Terezínské tryzny 2017.

Ta sloužila jako věznice.

Už za 1. světové války tu byl vězněný Gavrilo Princip, hlavní atentátník na Ferdinanda de´Este.

A za 2. světové války tu byla věznice gestapa pro politické vězně.

Podmínky, za jakých tu žili, byly opravdu hrozné.

Kdo Malou pevnost navštíví, málo komu se sem chce jít někdy znovu. Protože tu vždy na člověka padne taková podivná tíseň.

Proto jsem ji už při té letošní terezínské tryzně nenavštívil ani já a místo toho jsem se vydal přimo do města Terezína.

Cesta tam vede po mostě přes Ohři.

U řeky je to naopak zas docela příjemné. Jez.

A dají se tam udělat i nádherné fotografie řeky Ohře.

Město Terezín je současně tzv. Velká, neboli Hlavní pevnost, též obklopená bastiony. To je ta velká hvězda na satelitním obrázku.

Náměstí s empírovým kostelem Vzkříšení Páně. Postaven byl v letech 1805-10.

Za druhé světové války toto město sloužilo především jako židovské gheto.

A nuceni pobývat tu trávily čas dokonce i děti. Jednoho z nich jsem například připomněl v článku "Petr Ginz - nešťastný osud fenomenálního chlapce".

A další smutné místo. Márnice.

S ní sousedí židovská obřadní síň

A křesťanská obřadní síň.

Ale i v těchto smutných místech je živo.

Například takto

nebo takto.

A už jen bohužel vzpomínáme.

A i tady na národním hřbitově.

A právě u něj se každá rok konají ty terezínské tryzny.

A jak už jsem psal, tak té jsem se letos i vloni díky naší základní organizaci ČSBS zúčastnil i já.

Závěrem bych jen chtěl podnítit čtenáře k tomu, abychom už nikdy nedopustili, abychom podobné hrůzy, které se za druhé světové války děly nejen tady, aby se ještě někdy zopakovaly.

Použitý zdroj: wikipedia, foto: Libor Čermák

Související články:

Pátrání po činnosti skautů za 2. světové války

Včera jsem osobně panu prezidentovi v Lidicích tleskal

Petr Ginz - nešťastný osud fenomenálního chlapce