Proč doporučuji dětem Historii Svorné sedmy?

Jsou prázdniny a jako kluk jsem o prázdninách rád hltal foglarovky. A to samé doporučuji i dnešním dětem. Dnes vás seznámím s Historií Svorné sedmy. A mám několik důvodů proč ji současným dětem doporučit.

Historie Svorné sedmy je další z řady foglarovek, které na rozdíl od Stínadelské trilogie nebo Hochů od Bobří řeky patří spíš k těm méně známějším. Přitom to není nijak silná knížka, ale naopak. Dá se zvládnout přečíst i za jedno odpoledne. A to už je jeden z důvodů, proč ji doporučuji, že by ji mohly zvládnout přečíst i ty děti, které nejsou zas tak moc zvyklé číst.

Jaroslav Foglar ji napsal v roce 1938. Nejprve byla vydávána na pokračování ve Slovíčku, což byla dětská příloha Svobodného slova. Knižně vyšla poprvé až v roce 1940, a to v nakladatelství Kobes. Dalšího vydání se knížce dostalo až v roce 1990. A to hned třikrát. Dvakrát na pokračování v časopisech Družstevní byt a Nová svoboda. A jedno knižní v nakladatelství Atos, a to s ilustracemi Břetislava Charvota. A od roku 1997 ji vydávalo Nakladatelství Olympia. A to právě proto, že je knížka kratší, tak ho vydávala společně s dalším podobně krátkým Jestřábovým příběhem „Nováček Bubáček píše deník“. Ilustrace do této knížky nakreslil Marko Čermák.

Knížka vypráví o skupině dětí, čtyřech chlapcích (Pavel, Jára, Otě Kotě, Cikáda) a třech dívkách (Jiřka, Lenka, Martina). Mimochodem, je to jedna z mála foglarovek, kde se dívkám dostala ta čest stát se jednou z hlavních postav. A proto si myslím, že by si zde na své mohly při četbě přijít více i dívky.

Všichni bydlí v jednom domě, avšak jeho majitel v něm zakázal společné hraní dětí, aby nerušily ostatní bydlící. A tak si parta „Svorná sedma“, jak si říkala, našla novou zábavu. Začala si chodit hrát ven do přírody za město. Což je hned další inspirace pro současnou mládež, že zážitky a dobrodružství se nedají zažít jen doma u počítače nebo u mobilu, ale především venku v přírodě.

A v neposlední řadě knížka je i jakýsi průvodce tábornickými dovednostmi, neboť je možné se v ní dočíst celou řadu užitečných rad. Například jak si z plachty postavit jednoduchý stan. Jeho vrchol řešili provazem nataženým mezi stromy a stanovými kolíky na spodku plachty. 

Další nápad, který je v knížce uvedený, je stavba jednoduchých kamen. Ty postavili z kamenů, které k sobě slepovali maltou z jílu. A protože neměli rošt na horní část kamen, tak ho nahradili starou plechovou cedulí.

Také je zde návod, jak správně pracovat se sekyrou. Například je zde poznámka, že se nesmí zasekávat do země nebo sekat dříví na kameni, aby se neztupila.

Když pršelo a děti nemohly ven, tak si zas vyrobily z drátů bzučáků a baterek jakýsi telegraf, kterým si předávaly zprávy pomocí morseovky. A tak je zde i motivace k naučení Morseovy abecedy. Mimochodem, morseovku jsem ve své literární činnosti pro děti a mládež použil i já, a to v příběhu Páťa a kolo Zláťa: Morseovka na Kocábě""

Také si na potoce postavily svoje koupaliště, tedy jakousi přehradu z kamenů. Ale koupat se v ní dalo.

Jednou z věcí, které se v knížce děti věnují, je i psaní své kroniky. A na závěr je tam pro všechny i poučení, co dělat, když v domě vypukne požár.

Proto vidíte, kolik zajímavého může skrývat jedna knížka, která se vejde cca na osmdesát stránek. A osmdesát stránek není dlouhého, což by jistě dokázal přelouskat i ten nejlínější čtenář. 

Zdroje: Jaroslav Foglar: Historie Svorné sedmy, Atos, Praha 1990, http://foglarweb.deg.cz/clanky.php?id=54

Související články:

Postavte si scénu volby velkého Vonta ze Záhady hlavolamu

Kde se nalézá "tajuplná" Řásnovka?

Zajímavé souvislosti Foglarova románu "Modrá rokle"

Jaká je druhá řada "třinácti bobříků"?

I Jaroslav Foglar psal o nesvobodě a nedemokracii

Jak se loví třináct bobříků?

Knížka "Chata v Jezerní kotlině" jako zajímavý dárek pro děti k Vánocům