Prase nebylo vždy jen nečisté, ale naopak spíš posvátné

Jisté náboženství, které se v současné době snaží ovládnout Evropu, se nás snaží přesvědčit, že prase je něco tzv. nečistého. Můj názor je pravý opak, neboť tvrdím, prasata byla pro většinu kultur posvátná.

Schválně zkusme se projít po zeměkouli a podívat se, kde všude si prasat, vepřů a divočáků na rozdíl od islámské kultury hluboce váží. A myslím, že se budete divit, kde všude.

Magdalénienská kultura

To byla archeologická kultura, která Evropu obývala přibližně 17-11 tisíc let před naším letopočtem. Vyznačovala se například jeskynními kresbami, nichž ty nejznámější se nalézají v jeskyni Altamira na severu Španělska. Zde můžeme kromě jiných zvířat spatřit i divočáky a jejich lov.  (viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Prase_divok%C3%A9 )

Göbekli Tepe

A další lokalita je také nesmírně zajímavá. To proto, že se nalézá v Turecku, území, které je dnes ovládané převážně islámem. A pak ještě proto, se jedná o lokalitu „Göbekli Tepe“, vůbec nejstarší dochovanou svatyní na světě starou až neuvěřitelných 10tisíc let. Podrobně jsem o tomto místě psal v článku „Slyšeli jste už o Göbekli Tepe?“. V kruhových svatyních jsou zde umístěny až 50titunové stojící vápencové bloky ve tvaru „T“ na nichž jsou zobrazeny různé reliéfy například zvířat. A mezi nimi se objevují i divočáci!

Keltové

Pro Kelty, které můžeme bez nadsázky označit i za přímé předky nás Čechů, byla prasata a vepři také velmi častým a oblíbeným motivem. Nejen proto, že pro ně bylo symbolem pohostinnosti a hodování. Ale také se přiřazoval bohu lesa, kterým byl Esus, jeden ze tří nejvýznamnějších keltských bohů. Rád bych se zmínil také o objevu bronzové plastiky divočáka, ke které došlo před několika lety na keltském nalezišti u Týnce nad Labem. Bylo zjištěno, že pravděpodobně šlo o součást dřevěné nádoby.

(zdroj: Heinz S.: Keltské symboly, Fontána, Olomouc, 2002, http://www.ceskatelevize.cz/ct24/regiony/1011636-archeologove-objevili-v-tynci-nad-labem-keltske-mince-i-bronzoveho-kance )

Antika

V řecké a římské mytologii má prase také důležité postavení. Doprovázelo například nejvyššího římského boha Jupitera nebo řeckou Artemis. (https://cs.wikipedia.org/wiki/Prase_divok%C3%A9 )

Čína a východní Asie

V této kulturní oblasti se praseti dostalo takové pocty, že se stalo dvanáctým zvířetem čínského zvěrokruhu. (https://cs.wikipedia.org/wiki/Prase_dom%C3%A1c%C3%AD)

Indie

Před časem jsem tu publikoval článek „Indičtí avatárové zřejmě znali historii naší planety“. Tak si představte, že třetí Višnuovo vtělení (z devíti) představovalo podobu kance jménem varana, v jehož podobě vyzdvihl zemi, která byl v onom čase démonem Hiranjákšou svržena do prvotního oceánu.

Indonésie

I přesto, že Indonésie je dnes považované za největší muslimskou zemi světa, je v místní kultuře považováno prase za nikoliv nečisté, ale naopak za posvátné. Prasata (kterým se tady říká roztomilým slovem „babi“) jsou například obětována při pohřbech na počest zemřelého. A obětované zvíře je tu také tradičním pohřebním jídlem. (https://www.chinatours.cz/clanky-tipy/cestovatelske-clanky/nabozenstvi-a-vira-v-indonesii)

A tak bychom mohli pokračovat dál.  A kromě toho dnes víme, že prasata jsou svojí DNA jedni z nejbližších lidem a tudíž jsou i využívána pro lékařské účely a dokážou lidem zachránit i život. Takže, co by pro nás mělo být podstatnější?  Co o tomto zvířeti řekl nějaký náboženský reformátor někdy v 7. století? A nebo, co o něm říká věda a většina ostatních kultur světa? Já si myslím, že náš přístup by měl být jasný a vycházet především z té druhé varianty.

Související články:

Absurdita islámské nečistoty psa a vepře

Jaký je přínos světových náboženství pro lidskou civilizaci?

Foto: autor ( viz Na inlajnech kolem Vltavy a Berounky)