Postavte si vstupní objekt do dělostřelecké tvrze

1. československá republika vytvořila jeden unikátní soubor staveb, který nemá po světě obdoby. Tzv. lehké i těžké opevnění hranic. Já bych vám nabídl, že si sami můžete postavit dělostřeleckou tvrz "Libor" v "Čermáčích horách".

Nedávno jsem slyšel, jak v jednom z dílů seriálu "Tajuplný podzemní svět" (viz https://www.youtube.com/watch?v=XM2odjErP9I, ve videu až úplně na konci) geolog a publicista Václav Cílek povídal, že to bylo právě v roce začátku tzv. "migrační krize", kdy čeští lidé zřejmě začali cítit větší potřebu vlastenectví. A tak ve větší míře začali navštěvovat právě dělostřelecké tvrze, které byly postaveny za první republiky. A tak jsem se i já rozhodl tento pocit našich českých lidí trochu podpořit jedním svým blogersko-modelářským počinem.

Už od vzniku Československa v roce 1918 se uvažovalo o tom, jak zabezpečit jeho hranici před nepřátelskými státy, kterými tehdy byly Německo, Rakousko, Polsko a Maďarsko. To se ještě umocnilo, když se v roce 1933 dostal v Německu k moci Adolf Hitler. A tak 21. července 1934 byl dám rozkaz náčelníkem generálního štábu o přípravě stavby československého opevnění. Ze stavebními pracemi se začalo v roce 1935. Předpokládalo se, že se opevnění bude stavět snad až do 50. let. Jenomže už v roce 1938 přišel Mnichov, ztráta pohraničí a v roce 1939 i 2. světová válka. Takže československé opevnění dle původního plánu nebylo nikdy dokončeno. Ale i přesto šlo o jednu z největších stavebních projektů Československa během 20. století a jednu z nejlépe vymyšlených linií opevnění v celé Evropě.  

Československé opevnění se skládalo z objektů lehkého opevnění vzor 36 a 37 neboli tzv. řopíků, dále z objektů těžkého opevnění, dělostřeleckých tvrzí a z překážkového systému. Objektů lehkého opevnění, kterým se říká „řopík“ (název vznikl ze zkratky Ředitelství opevňovacích prací), bylo z původně plánovaných 15463 postaveno cca 10 tisíc. Dělostřelecké tvrze se měly nalézat hlavně v úseku mezi Krkonošemi a Ostravou, kde se předpokládal nejohroženější úsek hranic. Bylo jich plánováno celkem sedmnáct. Z těchto tvrzí byly dokončeny jen čtyři (Smolkov, Hůrka, Bouda a Hanička). Rozestavěno nebo téměř dokončeno bylo dalších pět (Šibenice, Adam, Skutina, Dobrošov a Stachelberk). Stavby zbylých byly buď zrušeny, odloženy anebo se nestačily zahájit. Jsou to těchto osm: Orel, Gudrich, Milotický vrch, Orlík, Kronfelzov, Bartošovice, Jírová hora a Poustka.

Já jsem se rozhodl, že jak pro své čtenáře, tak pro milovníky modelářství a vojenské historie vytvořím model své vlastní imaginární dělostřelecké tvrze "Libor". Proč jména Libor? Jednak proto, že je to moje křestní jméno, tedy jméno autora modelu. A jednak proto, že podle křestních jmen se jmenují minimálně dvě reálně existující pevnosti. Adam a Hanička. A pokud si u druhé jmenované pevnosti vzpomeneme na Jiráskovu Lucernu, (a pod Orlickými horami, kde je nejvíc dělostřeleckých tvrzí, je Jiráskův kraj), tak se název "Libor" přímo vybízí. 

Dělostřelecká tvrz "Libor se nalézá ve mnou vymyšlených Čermáčích horách. Proč zrovna v Čermáčích horách? Jednak je to odvozené od mého příjmení a jednak v oblasti východních Čech, kde se tyto pevnosti nalézají a okolí, se nalézá mnoho pohořích, které jsou nazvané po ptácích. Jednak jsou to Orlické hory, jsou tu také Jestřebí hory a Vraní hory. Na polské straně to jsou pak Soví nebo Kačavské hory. Tak proč bych svojí dělostřeleckou pevnost nemohl mít v Čermáčích horách?

A začneme od začátku vstupním objektem. Tzv. „vchodové objekty“ byly jedním z hlavních železobetonových objektů, ze kterých se každá tvrz skládala. Vchodový objekt byl budován na krytém místě v týlu mimo obranné postavení a odvráceném svahu. A to za účelem zajištění bezpečného zásobení tvrze. Důležitou funkcí vstupního objektu bylo bezproblémové napojení na podzemní systém, který propojoval jednotlivé objekty, a to včetně úzkorozchodné železniční dráhy.

Vjezd pro auta byl řešený pancéřovými dvoukřídlými vraty s mříží a hned za nimi jednokřídlými vysouvacími plynotěsnými vraty. Chodba, která po nich následovala, byla obloukově lomená. To proto, aby byla znemožněna palba do nitra tvrze. Poté následovaly ještě třetí pancéřové dveře. Za nimi se pak nalézalo překladiště, a to buď 11metrové nebo 16metrové. Vchod pro pěší lidi byl řešený pancéřovými dveřmi, a to podobným obloukovým způsobem jako vjezd.

I vchodové objekty měly svoji výzbroj pro případnou ochranu. Jednak střecha byla osazena dvojicí pancéřových zvonů s lehkými kulomety. A další střílny pro kulomet se nalézaly v prvních pancéřových vratech a v prvním zahnutí vjezdu.

Které vchodové objekty se v druhé polovině 30. let podařilo vybudovat? Vezmeme to od západu na východ. Dělostřelecké tvrzi Stachelberk (Žacléř) takto měl sloužit objekt T-S 80a U Kanceláře, který však byl jen rozestavěn. Haničče (Rokytnice v Orlických horách) tak sloužil objekt R-S 79a U Silnice, tam, kde je dnes i hlavní turistický vstup do pevnosti. Dělostřeleckou tvrzi Adam (u Mladkova v Orlických horách) takto sloužil objekt K-S 43a Na Sekyře. Tvrzi Bouda (Mezi Králíky a Těchonínem) objekt K-S 22a Krok. Hůrku (Králíky) zásoboval objekt K-S 12a U Rybníčku. U tvrzi Šibenice (u obce Sádek) byl vchod OP-S 35a Divá Hůra zasypán a dosud nebyl nalezen. A tvrzi Smolkov (východně od Opavy) to byl objekt MO-S 41 „Nad Valchou. U zbylých pevností se už z výstavbu vstupních objektů nepodařilo.

(zdroj: wikipedia)

A pro mojí dělostřeleckou tvrz "Libor" tak může sloužit například objekt "U Studánky", na který vám teď dám vystřihovánky včetně návodu na sestavení. A aby to bylo pro vás zajímavější, udělal jsem dokonce dvě varianty. Jednak čistě šedivou - betonovou. A také maskáčově nabarvenou, a to legendárním maskáčovým vzorem 95. A tak si můžete vybrat ze dvou barevných variant, který vchodový objekt si chcete vyrobit.

A nyní jak postupovat při stavbě vstupního objektu dělostřelecké tvrze? Doporučuji nejprve si vystřihnout střechu (č. 1). K ní pak dle návodu přilepte boční část (č.2) s vchodem (č.3).  A také arkýře č.4 a č.5. Pod ně pak přilepte prostory se vstupem pro nákladní auta a střílny (6 a 7) a do nich okénka střílen č.8. Ke střeše (č.1) a také k bočním částem 4 a 6 přilepte další boční díl. č. 9. A pak zbývající stěny (10, 11, 12, 13 a 14). Na střechu pak nalepte dva pancéřové zvony z dílků 15 a 16. Hotový bunkr pak nalepte na hlavní základovou plochu. Doporučuji si do ní vystřihnout otvor, abyste pak měli přístup k jednotlivým dílkům i zevnitř bunkru. Pokud budete chtít, můžete si tam nalepit i nízké stěny diamantových příkopů, které stejně jako základová plocha nejsou číslované. A na závěr, pokud budete chtít, můžete přidat i zábradlí č. 17.

Věřím, že sestavení modelu nebude pro šikovné modeláře žádný problém. Sestavit to jde, neboť jsem tento svůj výtvor osobně dokázal postavit. A už teď se můžete těšit na vystřihovánky dalších objektů dělostřeleckých tvrzí, které jsou jistě neméně zajímavé.

Závěrem, na doladění atmosféry, ještě přidám odkaz na píseň "Betonové hranice" od mnou oblíbené countryové skupiny "Texmeni", viz https://www.youtube.com/watch?v=PWpLmnnqRUw, která se těmto pevnostem přímo věnuje.

Mé články na téma "2. světová válka"Dělostřelecká tvrz DobrošovDělostřelecká tvrz SkutinaDělostřelecká tvrz HaničkaJak postavit vojenský bunkrJestlipak jste někdy slyšeli o vyhnání Čechů z pohraničí?Petr Ginz - nešťastný osud fenomenálního chlapceSmutné i hezké obrázky z TerezínaLežáky a další obce, co jsou ve stínu LidicJestlipak víte něco o masakru chlapců u Bretschniedrovy vily?Že se tak málo mluví o vysídlení Benešovska a Sedlčanska?

Postavte si scénu volby velkého Vonta ze Záhady hlavolamuJak postavit uhříněveskou radnici?Postavte si přistávací modul proroka EzechielaVystřihovánky horské boudyVystřihovánky otáčivé mapy hvězdné oblohyVystřihovánky hradu TrempštejnVystřihovánky roubené chalupyNový Jeruzalém právě vystavěn!Postavte si egyptskou Gízu