Po stopách trampů po Hadí řece k Askaloně

Trampové jí říkají „Hadí řeka“a také o ní zpívají ve svých písních. A co je to vlastně za řeku, že je u ní tak hezky, že již za první republiky vzniklo podél ní tolik trampských osad? Kdo ji nezná, toho zvu na menší výlet k říčce, která se jmenuje…..

Kocába. (Viz například píseň Na osadě hráli.)

Se současným ministrem pro lidská práva toho má sice společné pramálo, ale kraj, kterým protéká, je romantický, lemovaný skálami a strmými svahy. Tak není divu, že si to tu trampové oblíbili již od počátku svého hnutí. Na zdejších starých trampských osadách to již od jejich založení vždy žilo. Zpravidla se nejprve někam jezdilo tábořit, třeba pod stan. Pak si tam někdo z nich na tom místě postavil svůj srub, ostatní kamarádi se k němu postupně přidávali a osada rostla. Většina osad si též postavila svojí osadní chatu, tedy jakousi dominující boudu, kde se všichni scházeli. Tu většinou doplňuje i volejbalové či podobné hřiště.Postupem času se však většina dochovaných trampských osad přeměnila na chatové oblasti, kde však její osadníci i nadále drží při spolu. Například mývají vlastní volejbalový či nohejbalový tým, který jejich osadu reprezentuje. A také mývají svého šerifa - jakousi vedoucí osobu. U hlavních osadních chat také nechybí tradiční vývěska oznamující vše o tom, co se v osadě děje. Kdy se hraje nějaký turnaj, kdy se tam bude konat trampský potlach a podobně. A tak jsem se rozhodl, že i já se sem podívám, abych opět na vlastní kůži zažil ten pocit, jaký se dá zažít pouze zde v přírodě u ohňů či při kytaře.

            A tak minulý týden jsem se opět svezl autobusem do Štěchovic, abych zde poznal další zákoutí tohoto trampy oblíbeného kraje. Však také od minulého výletu, který popisuji v článku Svatojánské proudy – kolébka českého trampingu, už vím kudy. Vydám se po žluté značce údolím Hadí řeky. Cestu i řeku zde lemuje množství chat a strmé stráně, na kterých se občas nějaká ta další bouda také objeví. Až pak přijdu k místu, kde jsem posledně svůj výlet ukončil. Tam se totiž nalézá odbočka k oné mohyle A.B Svojsíka, zakladatele skautingu v Československu, mohyle, o níž jsem se posledně také zmiňoval a jejíž osud byl tak pohnutý.

Ovšem tentokrát nikam nezahýbám. Jdu stále podél chat až dorazím k „trampské osadě Maják“, nalézající se v hlubokém údolí Hadí řeky. První, co mne zde přivítá je osadní domek po levé straně, za ním antukové hřiště na nohejbal a řada chat na svahu při pravé straně. A tak jdu stále dále, po asfaltce, kudy také vede žlutá turistická značka. Viz také Osada Maják  na www.stechovice.info.

Až přijdu k zatáčce, zdálky na druhém břehu mne už vítá další trampská osada, a to „Liberty“. Jak jsem se dozvěděl z knížky „Historie trampingu“, kterou napsal známý tramp a písničkář Bob Hurikán, tak tato osada byla založena partou chlapců kolem roku 1924. Nejdříve sem jezdili pouze tábořit, ale již v roce 1926 zde stála první chata. Název dostala po jednom z kovbojských filmů, který se do naší vlasti dostal v roce 1919.

Ovšem, když se vydáme po asfaltce dál, dorazíme k další slavné trampské osadě, a to k „Louisianě“. Její název vznikl zajímavým způsobem. Jeden z místních trampů Franta Petrus sem v roce 1929 pozval tři tanečnice z černošské revue „Luisiana“ a tím bylo o jejím názvu rozhodnuto. Je tu také osadní domek a velké hřiště na volejbal a nohejbal, ve kterých tato osada každoročně pořádá turnaje. Viz též Osada Louisiana. 

Na Louisianu navazuje další osada, a to Mantrap. Jak jsem se dozvěděl z internetu, osada vznikla v roce 1957 na základě foglarovských ideálů. V roce 1959 se spojila s osadou Gray Sage. Její název „Mantrap“ je převzatý z knihy od S. Lewise, což v českém překladu znamená „Past na muže“.  Dozvěděl jsem se také i to, že právě zde vznikla populární hudební skupina Pacifik. Viz http://trampove.webpark.cz/index.htm

A tak jdu pořád po asfaltce, Hadí řeku mám stále po levé straně a mohutné stráně pokryté lesy se stále naklání nad údolí Kocáby. A zanedlouho dorazím do další trampské osady – „Havran“. Historie této osady je také velmi zajímavá. Ta byla založena v roce 1927. I když mám být přesný, je to trochu složitější. Tábořit na tomto místě se začalo již v roce 1925. To se však nejednalo o Havrana, ale o Utah. Jenomže v roce 1927 se většina zdejších traperů rozhodla, že svojí osadu přestěhují na pravý břeh Vltavy. Jenomže část zdejších osadníků se nechtěla s tímto místem rozloučit, a tak zde založili novou osadu a pojmenovali ji po nedaleké zlatokopecké štole. Dnes tato osada čítá asi třicet chat. Kromě nich je tu i osadní domek a rozcestí turistických tras. A také zde končí asfaltová cesta, po které se mi do teď tak pohodlně šlo. (další info: Osada Havran )

Já se zde rozhodnu, že půjdu pořád kolem Hadí řeky, po bahnité cestě, po kamenech i trávou, dokud nedorazím do další staré trampské osady do Rewastonu. Rewaston je osada vybudovaná na svahu podél velké louky lemující Kocábu. Osadní domek má téměř na konci. Prochází jí zelená turistická stezka, která ji opouští na lávce před řeku. A tak jsem šel po docela rozbahněné cestě, dokud jsem nedorazil do další trampské osady.

Tato další trampská osada, pocházející z let 1928-31, leží v malebném údolí zákruty Hadí řeky, obklopená strmými stráněmi. Velký nápis „Dashwood“ na stráni tyčící se přímo na osadní chatou, všem ukazuje, jak se to tady vlastně jmenuje. Nyní tato osada již vyrostla ve slušnou chatovou osadu a dokonce jsem zde narazil na autobusovou zastávku, ale neumím si představit, jak sem ten autobus jezdí.

Z Dashwoodu cesta vede přes kopec, abych se dostal do mé dnešní poslední zastávky. Za kopcem se totiž nalézá osada, známá ze staré trampské písně, ve které se zpívá, že prý bývala nejhezčí ze všech osad. Znalci trampské písně již asi tuší, že jde o legendární Ascalonu. A musím říci, že ta píseň nelže. Když jsem do této osady dorazil, otevřelo si mi před očima velké skalnaté údolí lemující jednotlivými chatami, postavenými jak dole, tak někdy i nahoře ve výšce. Z druhé strany ji lemuje Hadí řeka a uprostřed velká osadní chata s hřištěm. Jak jsem se dozvěděl z jejích webových stránek www.askalona.cz , osada byla založena roku 1933 Janem a Josefem Vrbenštími. Název byl zvolený podle Ascalonu – nedobytného hradu v Izraeli. Bylo zde vybudováno velké hřiště, a tak dodnes se místní osadníci věnují mnoha sportům, kterými svoji osadu reprezentují.

Takže jak je vidět, tramping je životní styl, který neustále žije. A přitom ve svých počátcích vůbec na růžích ustláno neměl. Naopak, šířilo se mnoho nenávistných fám či dokonce článků, které měly trampy poškodit v očích veřejnosti. Lehké to neměli ani v dobách obou totalit, protože svobodomyslnost, volnost, neformálnost, úcta k přírodě a další obdobné věci, které k trampingu vždy neodmyslitelně patřily, to vše byly projevy, které totalitním režimům nikdy zrovna dvakrát po chuti nebyly. Naštěstí vše vydrželo, a tak dnes, nejen že trampové můžou svůj životní styl provozovat svobodně, ale navíc ho můžou i předávat mladé generaci v takových organizacích, jako jsou skauti nebo nejrůznější turistické oddíly. 

Další zdroje

Bob Hurikán: Dějiny trampingu, Novinář, 1990

 www.stechovice.info

 

Související články:

Svatojánské proudy – kolébka českého trampingu

Na kole Prokopským údolím po stopách Jaroslava Foglara

rubrika: náměty na výletyrubrika: tábornictví a turistika