Pěší výlet ze Ctěnic do Měšic

Pěší Výlet spojující dva zámky Ctěnice a Měšice jsem uskutečnil na Velikonoční pondělí. Šel jsem i místy dávného osídlení. Snad právě i kvůli tomu na mne krajina severně od Prahy působí i trochu magicky.

Na Velikonoční pondělí jsem se rozhodl, že si udělám další z řady svých pěších výletů. A tak jsem se nejdříve vydal metrem do Letňan, stanici, kterou zdobí lavičky ve tvaru létajících talířů. "Létající talíř, léta tam a zpět."

A pak autobusem k zámku ve Ctěnicích nedaleko Vinoře.

Nejprve zde stála tvrz, o které je první písemná zmínka z roku 1372 (doba vlády Karla IV.), kdy ji vlastnil pražský měšťan Jan Zeiselmeister. Od roku 1502 patřila Václavu Hrzánovi z Harasova. jeho vnuk Mikuláš ji nechal kolem roku 1550 přestavět na renesanční zámek. A kolem roku 1572 ho koupil Adam Myška ze Žlunic. Dále zde žili Valdštejnové, Hazmburkové nebo Windisgrätzové. Posledně jmenovaní ho nechali přestavět ve stylu klasicizujícího baroka. Od roku 1849 získala Ctěnice rodina velkopodnikatele Alexandra Schoellera.

A dnes je majitelem Hlavní město Praha. A je zde provozováno muzeum Hlavního města Prahy. Je zde například expozice věnovaná historii Ctěnic a to i té pravěké. Podívejte se, jaké krásné keramické výrobky uměli vyrobit naši dávní předkové.

Navštívil jsem zde i výstavu věnovanou řemeslnickým cechům.

A protože byly velikonoce, nemohl jsem si nevšimnout tohoto mistrovského výrobku s výjevem poslední večeře Páně. Je to vyrobené ze dřeva, železa  a mosazi.

Hezký je i park, který stojí za návštěvu.

A na závěr jsem také navštívil expozici věnovanou dnes již zaniklému těšnovskému nádraží v Praze, které naprosto zbytečně muselo ustoupit pražské magistrále. Milovníci vláčků jistě ocení i budované funkční kolejiště s modelem nádraží a jeho okolím včetně karlínského Negrelliho viaduktu. V budoucnu má ještě přibýt model ostrova Štvanice.

Když jsem si prohlédl zámek, tak jsem se po žluté turistické značce dostal do Miškovic.

No vida, konečně tu u rybníka kvetou i jarní květiny. Snad už je to definitivní, že jaro je konečně tady.

Odtud jsem se vydal po červené turistické značce kolem skládky u Veleně.

Ta mne dovedla až k velice zajímavé lokalitě jménem Zlatý kopec u Přezletic.

Je to archeologické naleziště s nálezy starými až 700 tisíc let. Tehdy zde žil předek dnešního člověka homo erectus. Mimo jiné, zde byly nalezeny doklady jednoho z nejstarčího používání ohně v Evropě (viz http://prezletice.cz/archeologicke-naleziste/). A později zde dokonce žili i Ketlové.

Po červené turistické značce jsem dorazil do obce Brázdim. I toto místo bylo osídleno již v době před naším letopočtem. Byly  zde nalezeny i hroby tzv. "skrčenců" a další předměty z nejstraších dob. První písemná zmínka o Brázdim i je z roku 1052 (vláda Břetislava I.). Toto místo je ze záhadologického hlediska zajímavé i tím, že se zde 7. července roku 2000 objevil i obrazec v obilí ve tvaru kruhu v trojúhelníku. (http://www.kpufo.cz/oblasti/agr/cc/cc/cc2000.htm).

Vzhledem k tomu, že bylo velikonoční pondělí, měli v hospodách a restauracích zavřeno. Naštěstí zde fungovala alespoň jedna větnamská večerka, a tam jsem si alespoň něco měnšího k obědu pořídil, abych měl sílu na další cestu.

Poté jsem se vydal do nedaleké přírodní památky Kuchyňka. V Období druhohor to byl ostrov v druhohorním moři. Podobně jako Ládví – málo známý magický vrch v Praze. Díky tomu se zde vyskytují i zkameněliny.

Dokonce tu prý stávalo i hradiště a později též lom.

A podívejte se také, jaké kytky tady rostou.

Já jsem se pak z Brázdimi vydal po polní cestě do obce Sluhy.

Tam mne přivítal rybník s nádhernou smuteční vrbou.

První písemná zmínka o obci Sluhy je z roku 1238 (vláda Václava I.). Nalézá se zde zvonice s bývalou farou.

A také kostel sv. Vojtěcha.

Vydal jsem se po silnici do Mratína, která vede kolem tohoto rybníka. A jak jsem se dozvěděl ze stránek http://www.kpufo.cz/oblasti/meg/album/kartoteka/msluhy/sluhy.htm, tak mezi Sluhy a Mratínem stával do roku 1893 štíhlý kamenný menhir, který tehdy zmizel neznámo kam.

První písemná zmínka o Mratíně je z roku 1379 (doba vlády Václava IV.). Je zde například kaple sv. Archanděla Michaela.

Tady jsem se napojil na žlutou turistickou značku, která vede kolem Mratínských rybníků.

Když vidím takovýto strom, tak nejen ve mně to jistě musí probouzet fantazii.

Další rybník. Tady se už pokoušeli o svoje letošní úlovky i rybáři.

Dorazil jsem až k zámku Měšice, jenž byl vystavěn z původní renesanční tvrze v letech 1667-75. Jeho majiteli byl rod Nosticů A 1780-90 byla postavena boční křídla. Dnes zámek slouží jako zdravotnické zařízení.

K zámku přiléhá i rozhlehlý park.

Já jsem si tady počkal na autobus, který mne dovezl opět do Letňan a pak MHD zpět domů.

Myslím si, že jsem si udělal hezký velikonoční výlet, který byl umocněný i tím, že jsem cestou potkával i koledníky. A tak je dobře že se tento zvyk stále udržuje.

Zdroje: wikipedia, místní informační tabule, odkazy použité v článku

Další výlety: 144: Pěší výlet z Prokopského údolí na Vidouli 143: Předvánočně foglarovská procházka Prahou, 142: Pěší výlet po Slavkovském lese, 141: Peší výlet z Chebu do Františkových Lázní, 140: Výlet po Mariánských Lázních a jeho okolí , 139: Pěší výlet kolem Františkových Lázní, 138: Výlet po hrázděných domečkách Chebska, 137: Na třicet let starém kole podél Vltavy, 136: Pěší výlet po rozhlednách nad Slapskou přehradou, 135: Moje cesta s plnou polní v Českém ráji, 134 Pěší výlet Čertovou brázdou, 133: Pěší výlet po Kladensku, 132: Inlajnový výlet do pražských Vysočan, 131: Beltainový pěší výlet přírodou z Benešova do Týnce nad Sázavou, 130: Pěší výlet z Mladé Boleslavi do Bakova nad Jizerou, 129: Květný výlet kolem Kouřimi, 128: Pěší výlet z Běchovic do Úval 127: Pěší výlet Modřanskou roklí 126 a níž: viz rubrika výlety a tramping