Pěší výlet z Uhříněvsi, přes Dobřejovice, do Stránčic

Myslím si, že žádnému turistovi občas neškodí, když si udělá výlet v okolí svého bydliště. Není totiž větší ostuda, když se vás někdo na něco zeptá a vy neznáte ani zajímavé cíle v okolí vašeho bydliště.

A tak jsem minulou sobotu vyrazil na výlet od nás z Uhříněvsi. Nejstarší dochované zprávy o našem městě pocházejí z roku 1227 (vláda Přemysla Otakara II.). Ve středověku tu byla templářská komenda na jejímž místě byl v 1591 vystavěn zámek Ten dnes slouží jako sídlo Výzkumného ústavu živočišné výroby. Barokní kostel Všech svatých byl vedle zámku postaven v letech 1740-43 podle plánu stavitele Tomáše Vojtěcha Budila. Vnitřní malířskou výzdobu vyzdobil Jan Petr Molitor. Já jsem v něm byl jako dítě křtěný a dnes sem občas chodím v neděli na mše. V roce 1913 byla Uhříněves (i přes svůj název) povýšena na město. A v roce 1974 připojena k Hlavnímu městu Praha.

Odtud jsem se vydal k uhříněveskému pivovaru. Začátkem září jsme tu měli hezkou akci "Pochod za Karlem IV. po středověké stezce", které jsem se také zúčastnil. Začínalo se v Kolovratech a právě tady v pivovaru bylo jeho zakončení. A po části této trasy jsem se vydal teď i já.

A tak jsem šel kolem Říčanského potoka a kolem rybníku Vodice.

Podešel jsem hlavní železniční trať na Benešov. Bohužel bylo to právě toto místo na trati, které se zapsalo do historie dost neštěstně, neboť nedaleko odtud v roce 2014 ukončila svůj život zpěvačka Iveta Bartošová.

Moje cesta vedla kolem bývalého skautského areálu Prknovka u Kolovrat. Vím, že sem kdysi chodívali na skautské schůzky i kluci z našeho turistického oddílu. A tak mne vždycky udivovalo jejich nadšení, že chodí jak k nám, tak sem ke skautům na Prknovku. Dnes je bohužel areál dost zarostlý.

Došel jsem až do Kolovrat. Je tu hezké hřiště a skatepark.

Dokonce je tu i lezecká stěna na boulderování. Lezení na umělé stěně je sport, který mne v současné době i tak trošku živí, protože ve své práci pedagoga volného času kromě jiných vedu i kroužky lezení na umělé stěně. Pro děti je to naprosto úžasný sport z několika důvodů, Jednak lezení je pro ně přirozené a hlavně je to sport, při kterém jsou procvičovány rovnoměrně všechny partie těla.

Podle písemného dokladu existovaly Kolovraty už ve 12. století. Pojmenovány jsou podle starého českého rodu Kolowratů. Je tu barokní kostel svatého Ondřeje.

A já jsem se odtud pak vydal po silnici do Lipan. Aby nedošlo k záměně, tak toto nejsou ty Lipany proslavené husitskou bitvou. Toto je víska na okraji Prahy. Založena byla před rokem 1325. A ve 14. století byl postaven i kostelík sv. Martina, dnes novorománsky přestavěný.

Za Lipanami jsem opustil katastrální území Prahy. Já jsem se odtud nejprve po silnici a pak kolem Pitkovického potoka vydal do vísky Kuří.

Překvapilo mne, jaká se tady nalézají hezká rozeklená skaliska.

Kuří je dnes součást Říčan. Nejstaší záznam pochízí z roku 1309. Začátkem 20. století tu byla na návsi, v místě dřívějších božích muk, vystavěna kaplička.

Z Kuří jsem musel opět použít hlavní silnice, abych se dostal do Nupak. Dokonce tu náhodou autem projížděl můj spolužák se základky. A zastavil, zda nechci svést domů. Bylo to od něj velice hezké. Ale musel jsem odmítnout, protože jsem se vydal na pěší výlet. A právě takováto pěší cesta je přeci můj hlavní cíl. A pak bych mým čtenářům, už asi nemohl předložit zážitky a fotografie z další části tohoto výletu, které bych už asi s největší pravděpodobností nezažil.

Další část mojí trasy zas tak záživná není, protože jsem musel projít komerční zónou a podejít dálnici D1. A to proto, abych se dostal do dalšího mého dnešního cíle, do Dobřejovic. Když jsem tam došel, nejprve jsem se vydal na fotbalové hřiště na oběd, během kterého jsem měl v televizi možnost sledovat i populární soutěž Pevnost Boyard s Janem Rosákem jako otcem Fura. A pak jsem se vydal dál. První zmínka o Dobřejovicích je z roku 1309, tedy z toho samého roku jako před chvílí Kuří. Je zde zámek, který v současné době slouží jako škola.

Když jsem tu šel, tak na návsi tu probíhala akce, kde se zrovna soutěžilo v grilování masa.

Ovšem dle mého názoru to nejhezčí romantické místo v Dobřejovicích se nalézá až na konci obce. Nejprve jsem šel podle vodopádu,

který vytýká z rybníka Skalák.

A už jeho název napovídá, že se tu nalézá Skála, vlastně starý lom.

Sloupové kameny, které vypadají jako úžasné varhany i skalní terasy po lomu.

Také mne tu překvapila májka a další prvky lidové tvořivosti. Místo jsem si nafotil a z něj pak udělal speciální fotoblog "Romantická skála u Dobřejovic" (viz http://liborcermak.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=555127).

A pak pokračoval dál. Nejprve po hlavní silnici na Modletice, kde jsem si všiml na jejím okraji i této skupinky pýchavek. Zajímalo by mne, jak dlouho tu vydržely, než je něco rozjelo. 

Naštěstí jsem mohl odbočit na louku, a tak jsem nemusel jít po té silnici pořád.

Tady jsem také podešel Pražský okruh.

Až jsem se pak po poli dostal do Modletic. První písemná zmínka o této obci pochází z roku 1336. Je zde barokní zámek z roku 1777.

A před zámkem památné kaštanovníky.

Z Modletic jsem se vydal nejprve do Doubravic

A odtud polní cestou nejprve kolem rybníku V Topolech.

A tak jsem se dostal až do vísky Předboř. O ní je první zmínka z roku 1394. Je tu barokní zámek, který byl postavený na místě předchozí tvrze. Bohužel není v úplně dobrém stavu. Zjevně by potřeboval opravit. 

Teď už bych potřeboval se dostat někam na vlak, abych se s ním mohl dostat zpět domů. Ale ještě jsem měl před sebou další cestu. Nejprve jsem se vydal do Kašovic.

Pak jsem opět podešel dálnici D1, a tak se dostal do vsi Všechromy (první písemná zmínka z roku 1237).

A odtud je to už asi jeden kilometr po silnici do Stránčic. Tato obec je pro mne významná tím, že jsem tu do svých devíti let bydlel. Stránčicemi jsem se podrobněji zabýval v reprtáži z jiného svého výletu, a to   Pohádková túra z Mnichovic do Kamenice (viz http://liborcermak.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=212165). A tak jen připomenu, že první písemná zmínka je z roku 1404, nalézá se zde kaple Sv. Anny, stará synagoga, židovský hřbitov a zajímavé prstencové sluneční hodiny. V poslední době se tu pak filmoval seriál Bezdružice.

A tady jsem se vydal na nádraží, na kterém vyniká lávka se složitou ocelovou konstrukcí. A za chvíli přijel vlak, kterým jsem se vrátil domů.

A tak jsem si udělal další hezký výlet. Sice jsem nikde nešel po turistických stezkách, ale jen podle mapy. Nasákl jsem podzimní náladou vesnic a městeček jihovýchodně od Prahy a přitom jsem ušel dalších přes cca 20 kilonmetrů.

zdroj: wikipedie, místní informační tabule, www.mapy.cz

Další výlety: 123:Pěší výlet z Dobříše přes Nový Knín, 122: Pěší výlet okolo Tábora, 121: Pěší výlet z Hořovic přes Valdek do Jinců , 120: Z Nové Paky po stopách duchů a strašidel ,119: Pěší výlet ze Sobotky Plakánkem na Kost, 118: Pěší výlet hruboskalským skalním městem, 117: Peší výlet kolem Trosek, 116: Pěší výlet do Jičína po stopách Rumcajse,115: Pěší výlet z Příbrami k Památníku Vojna, 114:Pěší výlet po Benešovsku,113:Pěší výlet z Roudnice přes Říp, 112:Pěší túra po Berounsku, 111:S plnou polní přes Lipnici do Světlé nad Sázavou, 110:Pěší výlet z Milovic přes Loučeň, 109:Pěšky z Českého Brodu, přes Kounici, Vyšehořovice do Úval, 108:Velikonoční procházka Prahou,107:Na běžkách ze Senohrab přes Ondřejov do Mnichovic, 106:Výlet Prahou za bruslením,, dále rubrika výlety a tramping