Pěší výlet kolem Adršpachu

A tak jsem se podruhé vyspal ve stanu, který jsem měl postavený v kempu v klínu Adršpašsko-teplických skal. A ráno, po snídani, jsem se vydal na další pěší výlet, tentokrát do okolí Adršpachu.

První pískovcová skaliska se už nalézají tady na svahu.

Šel jsem směrem k Bučnici (viz K Bučnickým chaloupkám), a tak jsem prošel i kolem Bučnického pramene.

Prošel jsem samotnou Bučnicí a vydal jsem se kolem Metuje, která tady vypadá ještě jako obyčejný potok.

A pak se vydal po louce, po které vede turistická značka k Adršpašským skálám.

Když jsem přišel do Adršpachu, tak ještě dřív, než jsem se vydal do skal, všiml jsem si, že u parkoviště se nalézají jakési novodobé megality.

Jak se zde píše, jde prý o jakési Equilibrium, což je způsob, jak přivézt dvě protikladné kvality do rovnováhy. Kameny tu jsou seřazeny do jakýchsi spirál.

A teď už konečně vstoupím do kýžených Adršpašských skal. Vždyť být na dovolené na Broumovsku a přitom nenavštívit Adršpašské skály, to je asi to samé, jako když si někdo pojede prohlédnout Prahu a přitom nenavštíví Pražský hrad.

Adršpašské skály také slouží jako vděčná kulisa filmařům. Například se zde točily Letopisy Narnie, dále Třetí princ, Peklo s Princeznou, Z Pekla štěstí a další, ponejvíc pohádky. Například tato adršpašská Pískovna je jednou z nejfilmovanějších zdejších míst.

A pak už jsem šel si prohlednout skalní věže a panoramata.

A další zajímavá místa, která se zde nalézají. A nejen to, v sousedních Teplických skálách byl dokonce v roce 2006 byl objeven největší pískovcový jeskynní systém v Evropě. Systém údajně měří neuvěřitelných 27 km a byl nazván jako systém „Poseidon“. (více viz zde: http://www.geocaching.com/seek/cache_details.aspx?guid=c9724107-b7c6-42c0-b116-7148c4a82643). Ale i tam mi to připomíná legendu, podle níž by tady někde v okolí Adršpachu měl být dokonce vstup do bájné podzemní říše Agharty.

Velkým zážitkem je i projížďka lodí na „Adršpašském jezírku“, kde zdejší průvodci na ní dokonce i příjemně pobaví.

A v druhé části cesty Adršpašskými skálami nemůžu samozřejmě vynechat ani Milence. Mimochodem, je to největší pískovcová věž nejen tady, ale i v Evropě. Je jen náhoda, že má právě antropomorfní tvar?

„Starosta“ a „Starostová“ (zvláště „Starostová“ ve mne vzbuzuje pocit, zda by toto dokázala jen příroda. Vždyť kromě obličeje má na svém hrudníku dokonce patrné rovnoběžné svislé proužky představující oblek s jakousi pruhovanou krajkou -  Existují nějaké stopy po předešlých technických civilizacích?)

Adršpašské skály jsem si celé prošel a udělal tam velké množství fotografií, ze kterých jsem udělal speciální fotoblog „Fotonávštěva Adršpašských skal“. Akorát těch návštěvníků tady bylo doslova jak na Pražském hradě. Pak jsem si došel do jedné ze zdejších restaurací na oběd a pokračoval dál.

První zmínka o obci Adršpachu je z roku 1348, což je mimo jiné ten samý rok, co Karel IV. založil v Praze univerzitu nebo pražské Nové Město. A tak je Adršpach vlastně stejně starý jako třeba Václavské nebo Karlovo náměstí v Praze. Je zde i zámek založený v roce 1596 (tedy v době vlády Rudolfa II.)

Prošel jsem Adršpachem, kde jsou také hezké chaloupky. Například tato hrázděná

Nebo tato roubená.

Já jsem se vydal po červené turistické značce, protože jsem měl namířeno k zřícenině hradu Adršpach.

Tento hrad byl nejspíš zbudován v 2. polovině 13. století za panování Přemysla Otakara II. Kdo byl jeho zakladatelem, se neví. V roce 1355, za vlády Karla IV., byl hrad dokonce navržen mezi královské hrady. Vlastnil ho například Hanuš z Adršpachu (1354-59). Pak vladykové ze Skalice, od kterých ho koupil Hynek z Náchoda. Během husitských válek tu sídlili táborité, odkud pořádali nájezdy na Slezsko. A tak slezská knížata hrad v roce 1447 odkoupili a následně zbořili. Dnes jsou zde patrné zbytky jižního jádra s klenbou.

Ve střední části se nalézalo tábořiště vojska. I dnes je zde symbolicky ohniště po nějakých trampech.

Ve východní části bývalého hradu je dnes vyhlídka. Je z ní například vidět nádherné panorama Adršpašsko-teplických skal.

I tady jsem udělal množství fotografií, ze kterých jsem vytvořil fotoblog „Zřícenina hradu Adršpach“.

Když jsem si hrad prohlédnul, sestoupil jsem po červené značce zpět  dolů a vrátil po silnici do Adršpachu.

Tam jsem odbočil na žlutou turistickou trasu, prošel znovu kolem oněch novodobých megalitů a namířil si to ke Křížovému vrchu.

Na toto další zdejší skalní město vede dlouhé dřevěné schodiště. Když na něj vyšplháme, narazíme na první věže tohoto skalního města. A pak dorazíme ke skálám, kam vede další dřevěné schodiště. A tady už to začíná být dobrodružné.

A kromě toho tu začíná i ona křížová cesta ze 17. století, které jsem věnoval svůj další fotoblog „Skalní město „Křížový vrch“ u Adršpachu“.

A úplně na vrchu je umístěn kříž z 19. století.

A také je tu i hezký rozhled. Jednak na okolní skály. A jednak na okolní hory, například na Krkonoše. Takže pokud si chcete u Adršpachu prohlédnout nějaké skalní město, kde na rozdíl od Adršpašských skal bude klid od davů turistů, a kde na vás dýchnou i duchovní tradice, tady máte možnost.

Sešel jsem zpět na žlutou turistickou stezku a pokračoval směrem ke Zdoňovu, kde hned v Hrnčířském údolí pod Křížovým vrchem číhá hned několik překvapení. Nalézá se zde jednak kaplička sv. Jana Nepomuského z roku 1880.

A hned vedle ní je zbudována další skupina novodobých megalitů.

Já jsem se pak vydal na zalesněný vrch Kopeček, kam sice nevede žádná značená turistická trasa, ale nachází se tu zřícenina poutního kostela Panny Marie z roku 1667, který je od konce 18. století zrušený, a tak jeho rozvaliny postupně pohlcuje příroda.

Když jsem si zříceninu prohlédl, vydal jsem se zpět dolů ke kapličce.

A pak po louce ve směru na Zdoňov.

A tady se nalézá další kostel, Nejsvětější Trojice, původně gotický kostel, který v 16. století prošel renesanční přestavbou.  

Já jsem se pak vydal po silnice směrem na Adršpach, kde jsem se napojil na onu červenou turistickou stezku, po které jsem přišel a po ní se vrátil zpět do kempu. Zítra mne čeká další pěší výlet, tak ať se dobře vyspím.

Zdroje: wikipedie, místní informační tabule, odkazy použité v článku

Použitá mapa: www.mapy.cz

Další reportáže z mých výletů:

96: Pěší výlet kolem Teplic nad Metují,  (K Bučnickým chaloupkám) 95: Pěší túra ze Slaného do Kladna, 94: Pěší výlet ladovským krajem kolem Sázavy, 93: Pěší výlet kolem Mukařova, 92: Pěší výlet přes Brdy, 91: Na inlajnech kolem Štěrbohol, 90: Pěší výlet po okolí Votic, 89: Pěšky z Motola do Unhoště, 88: Pěší výlet kolem Kolína, 87: Pěší výlet z Roztok do Kralup nad Vltavou, 86: Pěšky Voděradskými bučinami, 85: Předjarní pěší výlet Kunratickým lesem, 84: Na běžkách podél Botiče, 83: Pěší výlet z Holešovic do Bubenče, 82: Na kole podél Labe z Nymburka do Čelákovic, 1-81: v rubrice výlety a tramping, rubrika: Dovolená 2015 - Broumovsko