Páťa a kolo Zláťa: Mezi trampy

Páťa se rozhlížel po celém Utahu, vlastně tedy po dnešní osadě Havran. Přes kameny v korytě klokotala Hadí řeka. A přímo před nimi osadní domek s hřištěm. A tady se dokonce připravovalo i ohniště na večer. To bude něco!

(Tento díl navazuje na předchozí: Páťa a kolo Zláťa: Dobrodružství na Kocábě)

„Páťo“, poučil ho Zláťa. „Víš, že jsme v jedné z nejstarší osad na Kocábě? Historie této osady je velmi zajímavá. Byla založena v roce 1927. I když mám být přesný, je to trochu složitější. Tábořit ve stanech se na tomto místě začalo již v roce 1925. To se však nejednalo o Havrana, ale právě o ten Utah. Jenomže v roce 1927 se většina zdejších traperů rozhodla, že osadu přestěhují na pravý břeh Vltavy. Ale část zdejších osadníků se nechtěla s tímto místem rozloučit, a tak zde založili novou osadu a pojmenovali ji po nedaleké zlatokopecké štole.“

Páťa přitom sledoval trampíky, jak na zdejším ohništi staví krásnou hranici. Jeden vousatý trampík si pak vzal kytaru a začal všem k práci zpívat. A přitom zahrál dvě krásné trampské písničky, v nichž se zpívalo právě o osadách tady na Kocábě. První píseň byla „Na osadě hráli“ (https://www.youtube.com/watch?v=_fgO6ctbMFk). Zpívalo se v ní právě o této říčce. A druhá byla o Askaloně, osadě, která se nalézá odtud nedaleko proti proudu Hadí řeky (https://www.youtube.com/watch?v=Gqj0XtdFo8I). Když tramp dohrál své písně, všiml si Páti.

„Ahoj chlapče! Máš pěkné kolo. Jak ses, prosím tě, k takovémuto šperku dostal?“

„No to víte, pane, představte si, že já jsem ho vyhrál v tombole“, odpověděl po pravdě Páťa. Přitom se podíval na svého kovového zlatočerveného kamaráda.

„Tak, to je tedy hezká výhra.“ Pochválil ho tramp. „My tady máme Vltavskou cyklotrasu. A tak tu každou chvíli někdo projede na kole. Ale takhle hezké kolo jsem tu snad ještě neviděl.“ 

„Jako teď zrovna po ní někdo jede. Od Slap sem přijížděj nějací kluci,“ všiml si jich Páťa. Byla to skupina pěti kluků o trochu starších, než byl Páťa. Oblečeni byli ve skautských krojích. Tak asi skauti. Když přijeli do osady Havran, zastavili a začali se rozhlížet. A přitom podivným způsobem zvonili na zvonky svého kola. Znělo to takhle: „crrr, pauza, cink, crrr, pauza, crrr, cink, crrr, pauza, crrr, cink, crrr, pauza, cink, cink, crrr, pauza, crrr, cink, cink, pauza, crrr, cink, crrr, crrr.“ a Páťa si jich proto všiml. No a oni si na oplátku zase všimli Páťova kola.   

„Hele, ten má hezké kolo.“ Řekl jeden z nich

„A jestlipak tam také má zvonek." řekl druhý.

"A nebo jezdí bez zněj?" zeptal třetí.

"To snad ne!“, zhozil s čtvrtý.

„Má, a dokonce mosazný.“ odpověděl pátý.

„A jestlipak umí morseovku?“ Ptali se jeden z právě přijíždějících hochů těch dalších.

„Hej chlapče,“ zeptal se Páti, ten nejvyšší s chlapců, který se mu představil jako Jerry. „Umíš morseovku?“

Páťa se jim také představil a popravdě odpověděl „To neumím“, odpověděl popravdě Páťa.

„A chtěl bys ses ji naučit? Rádi bychom si morseovkou popovídali s někým, kdo má takhle zajímavé kolo. My jsme skautská družina Myšáci a občas si takhle trénujeme morseovku. Třeba před chvílí jsem se svých kamarádů morseovkou ptal „Tak kudy“. Třeba to slovo „tak“. T je v morseovce jedna čárka. Proto udělám zvonkem dlouhý zvuk „crrr“. A je v morseovce tečka, čárka. Udělám tedy krátký cink a dlouhé crrr. K je čárka, tečka, čárka. Tak udělám dlouhé crrr, krátké cink a dlouhé crrr.“ Takhle dobře to jde u mne u Vaška a Padyho. Tadyhle Králík s Bodym ale mají jen ale takové cinkací zvonky, a tak musí čárku udělat dvěma rychlými cinky za sebou.“

„A jaký máš ty“, Páťo zvonek, zeptal se ho Body. „Máš cinkací jako já. Ale na to si také zvykneš, stejně, jako Jerry a spol se museli naučit udělat krátký cink na svém dlouze zvonícím zvonku.“ A pak podal Páťovi papír s vytištěnou morseovkou.  A ten se jí teď musel pěkně naučit. Všichni ostatní si sedli k trampskému ohništi. A zatímco se Páťa učil morseovku, skautíci se nasvačili.

(Jestli se ji podaří Páťovi naučit, dozvíte se příště).

Páťa a kolo Zláťa (seriál) :

První výlet: po Modřanské cyklostezce: 1. díl: Nečekaná výhra, 2. díl: Opravdu zvláštní kolo, 3. díl: Cesta pod Vyšehradem, 4. díl: Zloděj na cyklostezce,

Druhý výlet: Ve skanzenu: 5. díl: O své kolo se musíš starat!, 6. díl: Školák z 19. století, 7. díl: Páta a kolo Zláťa: Jak Páťa pomohl propadlíkovi

Třetí výlet: Na Dlouhých stráních: 8. díl: Výlet do hor, 9. díl: Na Dlouhých stráních, 10. díl: Jak spolu vyráběli elektřinu

Čtvrtý výlet: Na Hadí řece: 10. díl: Dobrodružství na Kocábě

Reportáže z mých výletů a další články, které s tímto dílem souvisí:

Jaro na Kocábě

Po stopách trampů po Hadí řece k Askaloně

Další moje příběhy pro děti a mládež na mém blogu:

Seriály:Páťa a kolo Zláťa (seriál) Seriál „Vánoční doba“Seriál „Inlajnový duch“Seriál „Hrdinové Čeksasu“Výročí havárie UFO (seriál)	Pohádky:Pohádka „O bílé paní Bradlecké“ a další mé dárky čtenářůmMůj blogerský vánoční speciál s pohádkou „O zakleté královně a kouzelném amuletu“O Honzovi a říční víle StříbravěVánoční doba: Nová pohádka i na Den přípitků (O dračím stromu)Jak inlajny chtěly být čistéJak se planety učily bruslitPohádka o (ne)šťastné Třináctce