Nemám rád, když mi někdo vnucuje nějakou politickou ideologii!

Před třiceti lety a dřív to byl socialismus, dnes je to politická korektnost. A tak bohužel i teď se mezi tzv. elitami objevují snahy povinně vnucovat lidem svojí politickou ideologii. Nic se mi nepříčí tak moc, jako právě toto.  

Politické přesvědčení by mělo být soukromou věcí každého jednotlivce. Já mám své politické přesvědčení, můj soused má své politické přesvědčení, mí kolegové a nadřízení v práci mají své politické přesvědčení. A tak bychom mohli chodit od jednoho člověka ke druhému, protože každý z nich má své politické přesvědčení, které se od jednoho ke druhému liší jako papilární linie na otiscích prstů. A je to dobře, že to tak je, protože právě toto je znakem zdravé demokracie.

O to s větším despektem se v dívám na toho, kdo si myslí, že jen on má ten patent na správné politické přesvědčení, které by mělo být i pro druhé povinné a jiné, než své názory chce ostrakizovat či dokonce je prohlašovat za extrémistické. A tak se dnes například můžeme setkat i s takovým jevem, že někteří samozvaní stoupenci současné tzv. politické korektnosti prohlašují za extrémismus i třeba takové obyčejné vlastenectví. Nad takovými to snahami lze jen kroutit hlavou.

A dnes to jsou nejčastěji právě tito samozvaní stoupenci současné tzv. politické korektnosti, kteří nám vnucují svoje politické přesvědčení jako něco, co by snad mělo být povinného pro každého. Právě z jejich strany pocházejí takové snahy, jako je například indoktrinace lidí jejich politickými ideologii jak u dětí ve školách, tak lidí veřejnoprávními médii.

Takže podívejte se. Mne osobně by se nelíbilo ani to, kdyby chtěl někdo takto lidem přikazovat i můj politický názor, se kterým souhlasím já. Ale protože s ním ale nemusí souhlasit někdo jiný, tak v žádném případě nechci to, aby byl můj názor někomu cpán jako povinný. A protože to nechci ani u svého názoru, tak o to víc se mi příčí, aby byl někomu cpán takový povinný takový politický názor, se kterým naopak já zásadně nesouhlasím. To by mi pak nezbylo nic jiného, než se stát disidentem!

A tak si přeji, aby všichni ti podivní aktivisti za politickou korektnost začali chápat, že v demokracii platí, že co člověk, to jiné přesvědčení a že tam je naprosto nepřípustné, aby tam měl být nějaký polický názor chápán jako povinný.

Související články:

Reformujme školství i zrušením indoktrinace dětí politickými ideologiemi!

Na ČT bych chtěl slyšet i kritiku pražskokavárenských ideologií

I přední záhadologové vystupují proti politické korektnosti

Kdo víc bojuje proti indoktrinaci dětí politickými ideologiemi? Pražskokavárníci nebo já?

Cože? Ona ta multikulturní výchova ve školách ještě pořád není zakázaná?