Na třicet let starém kole podél Berounky

Tento čtvrtek jsem opět vytáhl z boudy svoje třicet let staré pánské kolo Liberta a vydal jsem se na něm na výlet. Tentokrát po cyklotrasách podél Berounky. Jel jsem z Mokropsů přes Dobřichovice, Karlštejn, Srbsko až do Berouna.

Vlakem jsem se nejprve dostal do Černošic - Mokropsů.

Tady mne sice nejprve skropila kratší dešťová přeháňka. Ale když přestala, mohl jsem se vydat k řece Berounce na cyklotrasu "Po stopách českých králů".

A tady hned pod Mokropsy, na levém břehu Berounky se nalézá Osada Údolí Staré řeky. Mají zde jak chaty, tak hřiště, osadní domek a také vztyčenou vlajku osady. Připomínám, že "Stará řeka" je trampský název pro Berounku. A o osadě se dokonce zmiňuje i Bob Hurikán (viz "Čeští trampové: Kdo byl Bob Hurikán?") ve svých Dějinách trampingu z roku 1940. Vlastně jsou to původně dvě osady. Jednak osada "Staří kamarádi", která vznikla v roce 1931. Bob Hurikán píše, že Staří kamarádi jsou známými volejbalisty, kuželkáři a tanečníky. A také, že jejich veselé večery dovedou přilákat mnoho trampů z blízkých a vzdálených osad. Druhá osada se jmenuje Klub Údolí Staré řeky, která prý v době vzniku Hurikánovy knížky byla největší trampskou osadou vůbec. A že se zde pěstuje všechno, co se sportem nazývá. A podle webových stránek "http://www.osadausr.cz/" došlo v roce 1946 ke spojení obou osad.

Vydal jsem se dál. Cestou mne sice párkrát zazlobilo zadní kolo mojí Liberty. Pomohla mi jedna rodina na kolech, které se ale moje kolo velmi líbilo. A tak jim samozřejmě děkuji. Říkali mi také, že tato kola se vrací zpět do módy. Sice ještě párkrát mě to zazlobilo, a tak jsem měl strach, zda vůbec dojedu. Ale nakonec se vše umoudřilo, a tak jsem v pořádku dojel nejprve do Dobřichovic.

Dobřichovice již v roce 1253 získal od krále Václava II. řád křížovníků. V roce 1420, zde byla vystavěna tvrz. Ta byla v 16. století přestavěna na renesanční zámek, který sloužil jako sídlo velmistrů. V roce 1639 byl vypálen švédským vojskem a v roce 1676 znovu vystavěn. A po požáru roku 1779 byl obnoven ve stylu pozdního baroka. Dnes je běžně návštěvníkům nepřístupný. (viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Dob%C5%99ichovice_(z%C3%A1mek))

A Berounka před zámkem.

V Dobřichovicích jsem také přejel po mostě na druhý břeh Berounky. Možná si všimnete vzadu suchých fleků, které způsobilo letošní suché léto.

U mlýna u Řevnice.

Kaplička v Řevnici.

Dorazil jsem do Zadní Třebáně. Zde jsem si koupil další láhev s minerálkou, protože na kole je třeba hodně pít. A zvlášť, když je horko.

První zmínky o Zadní Třebáni jsou z přelomu 10. a 11. století.

Nyní pro cyklistu nastane problém, jak se dostat opět na druhý břeh řeky. Takže se musí k nádraží, tam do podchodu a z podchodu vede cesta na lávku přes řeku.

Opět Berounka, jak se tady zakusuje do Českého krasu. Foceno z lávky.

A na druhé straně Berounky se nalézá Hlásná Třebáň. Vždy, když tudy jedu, vzpomenu si na stejnojmennou píseň Ivana Mládka (viz http://videonm.info/onlain/tvidOHhfWWFBcmdGeVU=). První zmínka o ní je z roku 1000, tedy také z přelomu 10.a 11. století. Původně se nazývala "Přední Třebáň". Ale později se přejmenovala na Hlásnou, a to z důvodu robotní povinnosti zdejších mužů vykonávat strážnou a hlásnou službu na hradbách a věžích hradu Karlštejna.

Konečně jsem dorazil do Karlštejna. Zde člověka nejprve přívitá prvorepublikový bunkr. Tyto byly určeny k ochraně Prahy. A ten karlštejnský je dokonce uspořádaný jako muzeum k návštěvě s průvodcem. 

No a tady ho máme. Hrad Karlštejn. Na svých cestách jsem se mu věnoval tolikrát, že jen připomenu, že ho založil císař Karel IV., a to na ochranu říšských korunovačních klenotů a svatých ostatků a též zde byly uchovávány i české korunovační klenoty. Základní kámen byl položen dne 9. června 1348. (Zdroj: https://liborcermak.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=98831)

Z Karlštejna jsem si to namířil dále po silnici na Srbsko. A tady mne hned u silnice překvapila menší jeskyně.

Tato jeskyně má jen kolem 10 metrů. A na první pohled na ní působila i lidská ruka. Ale někde v prostoru mezi Karlštejnem a Srbskem se má nalézat i jeskyně Ementál, která měří 1884 metrů a je to tedy jen o nějakých sto metrů kratší komplex než ten v Koněpruských jeskyních. Tato jeskyně byla objevena v letech 1988-90. A jedná se údajně o nejkrásnější jeskyni v Českém krasu.  Zdroj: https://liborcermak.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=273770

A zase Berounka a skály na protějším břehu.

Letos jsem už byl v Chorvatsku (viz Plitvická jezera 2018 ). A teď jsem i v Srbsku. Tedy v tom Srbsku u Berounky, abychom si rozuměli.

Pokračoval jsem dál po cyklotrase "Po stopách českých králů" a za Srbskem jsem narazil na kemp, kde jsme před dvanácti lety měli závěrečnou výpravu pro děti z našeho turistického oddílu.

Ale té vody bylo tenkrát v Berounce podstatně víc.

Cesta teď vede pod skalní stěnou, kde se nalézá i tato malá jeskyňka. Ale to je jen předehra toho, co na turisty a cyklisty čeká, až přejedou říčku Loděnici neboli Kačák.

Tam se nalézá lom Alkazar. Usadili se zde lidé už v nejstarších dobách. Už v době měděné, bronzové a železné zde přebývali pravěcí lidé. Na kopci Kozel nad lomem se nalézá jejich pravěké hradiště. V 9. století se zde nalézalo přemyslovské hradiště s akropolí a třemi liniemi valů. Na začátku 20. století tady vznikl etážový lom na těžbu vápence. Od toho jsou tady ty štoly. Ten zde však byl v roce 1940 ukončen. Místo toho se ho chopili za 2. světové války nacisté, kteří zde budovali podzemní továrnu s krycím názvem Kainit. Měli se zde dokonce montovat součásti k nacistickým raketám V-1 a V-2. Ale z toho nakonec sešlo. A protože druhou podzemní továrnu měli v nedalekém komplexu lomů „Amerika“, existuje dokonce legenda, že obě továrny mohly být propojeny dlouhou, několikakilometrovou štolou. Jenže tu se zatím nalézt nepodařilo. V 60. letech se tady pak ukládal radioaktivní odpad. Ale ta místa, kde se tak dělo, jsou dnes zabezpečená a žádné ozáření tu nehrozí.

Dnes je naopak vítaným cílem turistů, cyklistů, inline bruslařů, horolezců a dobrodruhů všeho druhu. Čas od času sem připravím výpravu i pro svůj turistický oddíl. A v jedné ze štol, kterou dobře znám a vím, že tam dětem žádné nebezpečí nehrozí, jim připravuji bojovku po svíčkách. Akorát se zde nesmí moč hlučet, protože v chladných měsících roku zdejší štoly slouží i jako zimoviště netopýrů. A dnes také často zdejší lom slouží i jako filmová kulisa. Točil se zde například "Pan Tau na pionýrském táboře", který jsem si vzal nedávno na paškál ve svém článku "Cože? Na tábor s keramickým talířem?". Dále se zde točila celá řada dalších filmů. Dokonce předloni se nám tu na výpravě stalo, že jsme zde viděli kulisy pro natáčení seriálu Britannia. A toto místo jsem už i já dvakrát využil pro své blogerské sportovně-fantasy seriály pro děti a mládež.. Například v seriálu "Páťa a kolo Zláťa " to bylo v dílech: Páťa a kolo Zláťa: Cesta na Alkazar a Páťa a kolo Zláťa: Na rytířském souboji. A pak lomy Alkazar společně s pověstmi z nedalekých lomů Amerika se staly i předobrazem příběhů v Můří jeskyni v mém Seriálu „Inlajnový duch“, a to konkrétně příběhy Ztracená baterka na výpravě, Kopec na cyklostezce, Konečně před tajemnou jeskyní a Dobrodružství v jeskyni. Vždyť i sem se dá pohodlně Z Berouna podél řeky dojet jak na kole tak na kolečkových bruslích, a to jako z města kolem řeky v onom seriálu.

Já jsem si to tady nafotografoval a z fotografií jsem udělal fotoblog "Dobrodružný lom Alkazar u Berounky". A pak nasedl na kolo a pokračoval dál na Beroun.

Na ostrohu, na druhém břehu Berounky, je historická obec Tetín. Ten, jak tam zavraždili svatou Ludmilu.

Jé, ovečky se tu pasou.

A už se pomalu blížím k Berounu.

Dálniční most v Berouně. Zdravím Majka.

I v Berouně je v řece málo vody.

A pak jsem si to už namířil na nádraží a vlakem zpět domů.

Zvládl jsem to. A jsem rád, že moje třicet let staré kolo, které jsem dostal ještě jako dítě, to i přes počáteční problémy se zadním kolem zvládlo těch 25 kilometrů.

Zdroje: wikipedia, místní informační tabule, odkazy použité v článku, Hurinán B., Motl S.: Dějiny trampingu, Novinář, Praha, 1990

Další výlety: 150: Peší výlet na Šerlich a Velkou Deštnou, 149: Pěší výlet po Kačenčině stezce kolem Deštného v Orlických horách, 148:Pěší výlet lánskými lesy, 147: Foglarovský pěší výlet do středu České republiky, 146: Beltainový výlet ze Sedlčan na keltské oppidum, 145: Pěší výlet ze Ctěnic do Měšic, 144: Pěší výlet z Prokopského údolí na Vidouli, 143: Předvánočně foglarovská procházka Prahou, 142: Pěší výlet po Slavkovském lese, 141: Peší výlet z Chebu do Františkových Lázní, 140: Výlet po Mariánských Lázních a jeho okolí , 139: Pěší výlet kolem Františkových Lázní, 138: Výlet po hrázděných domečkách Chebska, 137: Na třicet let starém kole podél Vltavy, 136 a níž: viz rubrika výlety a tramping