Mariánská a jiná zjevení svatých v Česku V.

To, že i Česko je na nejrůznější křesťanské záhady a pověsti bohaté, svědčí to, že přináším již 5. sérii legend a pověstí o mariánských a dalších podobných zjeveních na území naší vlasti. A též i úvahu, kdy k nim docházelo nejvíc.

Pro připomenutí:

Za mariánskými zjeveními v Česku

Za Mariánskými zjeveními v Česku II

Za mariánskými zjeveními v Česku III

Za mariánskými zjeveními v Česku IV

Tyto články obsahují informace o cca 50 možných zjevení v Česku. Nyní přidávám dalších deset údajných případů, samozřejmě opět doplněných o zdroje. A přitom jsem je tentokrát rozdělil na zjevení mariánská a zjevení jiných křesťanských postav.

Mariánská zjevení:

Liběšice - Kluček

2. července 1743 se v obci Kluček u Liběšic na Lounsku rozvodnil místní Klučecký potok. Jeho proud se změnil doslova v divokou řeku. V něm málem našli smrt místní sedlák a jeho synek. Avšak byli zachráněni. Kým? Pannou Marií, která se jim zjevila. Od té doby se tu kazdoročně koná pouť do Liběšic. (zdroj: https://www.libesice.com/457/)

Kostelec, Štípa (Zlín)

Mariánské zjevení se také váže k původu potního kostela Narození Panny Marie ve Štípě, dnes součásti Zlína. Údajně se tak stalo někdy na počátku 11. století, kdy v sousední obci Kostelec oral na poli místní oráč. V tom se mu zjevila Panna Maria a darovala mu sošku. Ta se potom uchovávala v místním kostelíku. A od 14. století se sem, k zázračné sošce konaly poutě. (zdroj http://www.atlasceska.cz/zlinsky-kraj/poutni-chram-narozeni-p-marie-stipa)

Římov

Zjevení se také podle pověsti váže ke vzniku poutního místa Římov, cca 10 km jižně od Českých Budějovic. Roku 1626 se místní kněz Jan Gurre modlil breviář. Přitom měl vidění Ježíše Krista s křížem a Panny Marie. Ježíš mu prý řekl: ,,Chci na tomto místě spasit svůj lid." A Panna Maria: ,,A já chci mít tu svůj domek a mezi Vámi přebývat". A tak tu vzniklo poutní místo. V roce 1650 tu byla vystavěna loretánská kaple. A k ním přibyla i křížová ceta o 25 zastaveních. (zdroj: http://www.farnostrimov.cz/historie.html)

Pyšel

Na další místo spojené s mariánským zjevením bych vás pozval do obce Pyšel na Třebíčsku. Stalo se první neděli po Velikonocích 4. dubna roku 1893, kdy se zde dívce zjevila Panna Maria. A zjevovala se jí opakovaně i v dalších dnech. Že by paralela se Suchým Dolem (viz Za mariánskými zjeveními v Česku), kde docházelo k mairánským zjevením v téže době? I zde se zjevila v pramenu vody a i zde  docházelo k zázračným uzdravením. Na místě vznikla kaple, ke které se začaly konat i poutě. (zdroj: https://liborcermak.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=631083)

Rokole

S mariánským zjevením se váže i vznik poutního místa Rokole u Nového Hrádku v Orlických horách. Podle legendy se v místních hlubokých lesích ztratila holčička. Samozřejmě, že se bála. A tak se začala modlit k Panně Marii. A ta se ji nato zjevila a vyvedla ji ven z lesa. Tam kde se zjevila, vytryskl ze země pramen. A ten zas podle další pověsti vyléčil slepého chlapce, syna zdejšího lesníka. Nejprve zde byl na strom pověšen mariánský obrázek, později zde byla vystavěna dřevěná kaple a v roce 1859 kaple zděná. (zdroj: http://www.novemestonm.cz/turista/okoli-noveho-mesta-nad-metuji/poutni-misto-rokole-0_60.html)

Zjevení dalších křesťanských postav

Vyskeř (svatá Anna)

V Českém ráji, na samotném vrcholu 366 m.n.m vysokého neovulkanického suku Vyskeře se nalézá kaple svaté Anny z roku 1830. A právě zde se podle pověsti měla odehrát ta dávná tajuplná událost. Když nedalekému hradu Trosky (Hrad Trosky) vládl rytíř Ota z Bergova, tak se prý rozhodl dobít i tvrz v Mladějově. A tak ji obklíčil. Pán mladějovské tvrze Ctibor měl dcerku Aničku. A ta se rozhodla, že tvrz zachrání a přivede pomoc z Turnova. Oděla se černým pláštěm a z hradu odešla tajnou podzemní chodbou, jež vedla k říčce Žehrovce. Pak se vydla lesy, ale zabloudila. A tak se začala modlit ke své patronce, svaté Anně, aby pomohla jak jí, tak celé její rodině v obklíčené tvrzi. V tom zaslechla hlas: "Anno, viz keř, tam čeká pomoc" (odtud prý název Vyskeř). Pak zvedla hlavu a nad ní se tyčil tento kopec. A na jeho temeni rostl keř, který byl osvícený mihotavým světlem. A nad ním se zjevila tajuplná postava, která ukazovala rukou k severu. Když se rozhodla, že tím směrem, jakým postava ukazovala, skutečně půjde, vše zmizelo. A Anna se vydala na sever. Když přišla do první vsi, zdejší lidé se rozhodli, že ji pomůžou. Nejprve se vydali pro pomoc do Turnova (který se mimochodem skutečně nalézá přesně na sever od Vyskeře a společně pak všichni skutečně zachránili mladějovskou tvrz. Na poděkování svaté Anně pak nechal vladyka Ctibor vybudovat na Vyzkeři kapličku. (viz Tajuplná Vyskeř. Zjevila se tam svatá Anna?)

Jedlová (Kristus)

Nad Jiřetínem pod Jedlovou v severních Čechách se nalézá Křížová hora s jedinečnou křížovou cestou. Tvoří ji jedenáct kapliček s vyobrazením jednotlivých zastavení křížové cesty. Dále kaple z dvanáctým a třináctým zastavením. A čtrnácté zastavení tvoří Boží hrob. Takovéto boží hroby, jako zde, jsou zvláštní stavbičky, jakých je po celém Česku asi patnáct dalších obdobných. Jde totiž o přesné kopie jeruzalémského Božího hrobu. Počátek křížové cesty se datuje do let 1696-1704. To místní farář Wenzel Gürtler nechal v místech dnešních zastavení vztyčit dřevěné kříže. Ale vypráví se pověst o sedmi bratrech luteránech, kteří museli v době protireformace opustit zdejší kraj. Ve snu však měli všichni stejný sen, že se jim zjevil Kristus na kříži a kýval jim rukou, aby se vrátili zpět. Na bratry to udělalo takový dojem, že se skutečně vrátili a přestoupili ke katolictví. Nejmladší z nich však byl nemocen, a tak si na svém pozemku na tomto vrchu nechal postavit kříž, ke kterému se chodil o berlích modlit. Motlitba byla vyslyšena a on se uzdravil. Tato událost se ale roznesla, a tak se sem chodili modlit i jiní nemocní. (viz Pěší výlet po Jedlové)

Zdechovice (sv. Petr)

U Zdechovic na Pardubicku  se nalézá skalní útvar či spíš kámen, který se nazývá Petrova šlápota. Nalézá se na něm stopa sv. Petra, když prý chodil tímto krajem. (zdroj Stejskal M.: Labyrintem tajemna aneb průvodce po magických místech Československa, Paseka, Praha, 1991) Při svém pátrání po pověstech tohoto druhu jsem narazil i na možnou souvislost s podobnou pověstí u jižních Čech. Panna Marie se dle místní pověsti procházela i v korytě říčky Černá u Benešova nad Černou v okrese Český Krumlov. Na zdejších kamenech jsou tu prý vidět otisky jejích nohou. (viz Za mariánskými zjeveními v Česku IV)

Praha - katedrála sv. Víta (různí svatí)

Pověsti o různých tajemných zjeveních se váže i ke katedrále sv. Víta na pražských Hradčanech. Jeden z posledních případů se údajn ě měl odehrát na přelomu 18. a 19. století. Prý se zde konala jakási mše mrtvích. Ze Svatováclavské kaple prý vyšel průvod, ve kterém se nalézali sv. Jan Nepomucký, sv. Václav, sv. Prokop, sv. Vít, sv. Zikmund, sv. Ludmila a další. Po skončení mše se zas vrátili zpět.

(zdroj: Lenková J.: Tajemná místa Česká, XYZ ve společnosti Albatros media, Praha 2016)

Vilémov (andělé)

K zázraku došlo i 19. října 1646 ve Vilémově v severních Čechách. Tehdy trpěla Anna, adoptivní dcera místního sedláka Hanse Grohmanna malomocenstvím. V ten den se jí zjevili dva andělé a ti ji upozornili na zázračnou studánku. Anna se z ní napila a omyla se v ní. A zázračně se uzdravila. Později zde vzniklo i mariánské poutní místo. Nejprve s kaplí a později s kostelem Nanebevzetí Panny Marie. (zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Vilémov_(okres_Děčín, Lenková J.: Tajemná místa Česká, XYZ ve společnosti Albatros media, Praha 2016)

Kdy v Českých zemích došlo k nejvíc zjevení svatých?

Protože se považuji za badatele v oblasti záhad, chtěl bych i k této páté sérii přidat i nějakou tu badatelskou studii. Tentokrát jsem se zaměřil na to, ve kterém století docházelo k mariánským a dalším podobným zjevením v Českých zemích nejvíce. V pěti článcích věnovaných příběhům o zdejších zjevení máme popsáno na 60 případů. Z tohoto počtu je zhruba u čtyřiceti případů zřejmé, ve kterém století k události došlo. A tak jsem si udělal takový graf. A z něj je patrné, že vede století devatenácté (9 případů). O druhé místo se v tuto chvíli dělí století třinácté a osmnácté (7 případů). Následuje je století sedmnácté (6 případů) a dvacáté (4 případy). Samozřejmě je možné, že se objeví další případy (pokud, čtenáři, víte ještě o dalších případech, chtěl bych vás poprosit, abyste mi o nich napsali). Když si ale promítneme průběh tohoto grafu, všimneme si dvou vyvrcholení. Nejprve ve stoletím třináctém a pak v období mezi stoletími sedmnáctým a dvacátým. Jaký je význam tohoto zjištění? Proč je však ve 14. století takový pokles? Něco mne napadlo. Ve 14. století začínala tzv. "Malá doba ledová", která vrcholila v 17. století (https://cs.wikipedia.org/wiki/Mal%C3%A1_doba_ledov%C3%A1). Má to s případy údajných mariánských zjeveních snad nějakou souvislost?

Související články: Křesťanské záhady a zázraky