Magická hora Říp

„Co Mohamedu Mekka, to Čechu Říp“ To je nápis na dřevěné chatě na vrcholu této 455 metrů nad mořem vysoké hory, kterou by za svého života měl navštívit snad každý Čech. Ovšem tato hora je i velice magická.

Tato dominanta, která se tyčí na pomezí středních a severních Čech je ve skutečnosti pozůstatek jádra třetihorního vulkánu, který se tehdy tyčil až do výšky přesahující tisíc metrů nad okolní terén. To znamená, že kdyby tento původní Říp vydržel až do dneška, třeba by se tu i v zimě dobře lyžovalo.

Vlastní jádro je tvořeno především čedičem, který obsahuje olivín a magnetovec. Takže je zde možné naměřit magnetické anomálie a výchylky kompasu.

Hora byla mystická i pro naše dávné předky. V okolí bylo díky letecké archeologii  nalezeno mnoho pozůstatků nejstaršího osídlení. Například čtvercové mohyly o straně cca 25 metrů, orientované vůči světovým stranám. Někteří badatelé tak upozorňují na možnou souvislost s pyramidami. Mohyly jsou staré 3000 let. Tehdy na našem území žily kultury mohylová, popelnicových polí a knovízská. (viz http://www.kpufo.cz/wlt/arip.htm )

Podle Starých pověstí českých a podle Kosmovy kroniky je hora Říp spojená s příchodem Praotce Čecha, který na ní údajně vystoupil. A poté, co se s ní rozhlédl, rozhodl, že jeho kmen v této zemi zůstane. Odkud se ale rozhlédl? Byla to snad dnešní vyhlídka Mělnická?

Nebo Roudnická? Odkud je vidět dnešní Roudnice nad Labem a za ní České středohoří?

Nebo dokonce Pražská, odkud je možné zahládnout až dnešní Prahu?

Pojďme se ale v historii posunout ještě trošku dál, a to do roku 1039, kdy byla pravděpodobně založena zdejší rotunda svatého Jiří. Ale první dochovaný záznam o rotundě je z roku 1126, kdy ji kníže Soběslav nechal rozšířit o západní kruhovou věž.

Rotunda je postavena z opuky, která je na zadní straně pod otlučenou omítkou k vidění. Teprve v 16. století byla rotunda zasvěcena sv. Jiřímu. Ovšem současná podoba rotundy je výsledkem puristické přestavby v 2. polovině 19. století.

Když už jsme v 19. století, není bez zajímavosti, že na severní straně Řípu, poblíž dnešní Roudnické vyhlídky, byl 10. května 1868 vyzdvižen jeden ze zakládajících kamenů Národního divadla v Praze.

A v roce 1907 zde byla vystavěna dřevěná turistická chata, která dnes slouží jako výletní restaurace, právě na ní je onen nápis, o kterém jsem se zmínil na začátku článku.

Hora Říp však má i svoje pověsti. A není jich málo. Věděli byste například to, že o Květné neděli se prý hora otevírá a uvnitř je možno spatřit velký palouk, kde se pasou koně se zlatými podkovami? Prý je v něm také rybník s hejnem hus zlatého peří a kvočna s dvanácti zlatými vejci. Jiná pověst vypráví o vzniku kopce. V jeho stavbě prý soutěžil sv. Petr s čertem. A třetí pověst vypráví, že od kostela Nejsvětější trojice v Choumku u Mělníka létal na Říp ohnivý drak zvaný „vlkoun“. A tak se ptám, co mohli tenkrát na obloze lidé pozorovat, že jim to připomínalo nějakého letícího ohnivého draka. Že by snad nějaké pradávné UFO? Mělník je na východ od Řípu. A určitě také není bez zajímavosti i to, že v miléniovém roce 2000 se tři kilometry na východ od Řípu, poblíž Libkovic objevil i záhadný obrazec v obilí.

A aby to nebylo málo, tak hora je důležitým bodem v krajině i z hlediska archeoastronomie a také nejrůznějších geometrických souvislostí. Vede tudy například linie ukazující na východ Slunce o keltském svátku Beltine (1. května). Spojuje Mariánské Lázně, vrch Vladař s významným pravěkým osídlením, Kounovské kamenné řady (viz „Kde leží český Carnac?“), menhir v Klobukách (viz „Pešky z Panenského Týnce do Třebízi“), horu Říp, Kokořínsko, hrad Houska, pískovcové skalní město Drábovna u Malé Skály a Růženčina zahrádka na vrcholu Kotle v Krkonoších. (podrobnosti viz v článku Máme linii svatého Michaela také v Čechách?)

A kromě toho všeho jsem objevil několik krajinných, geometrických ley lines obrazců, kterých je hora Říp součástí. Je to jednak „Řípská hvězda“. Místa, která tuto hvězdu se středem v hoře Říp vytvoří, jsou: Klobuky (nejznámější český menhir), Lovosice (významné město), Úštěk (významné město), oblast Kokořínska (skalní město a též četné prehistorické osídlení), Neratovice (významné město), Budeč (významné slovanské hradiště, obývané už od pravěku a zároveň sídlo prvních Přemyslovců). Podrobnosti v článku „Tajemství hvězdných hor“.

Za druhé vyobrazení souhvězdí Orionu, které se mi podařilo objevit na území středních a severních Čech. Mezi Kladnem a Kralupy nad Vltavou jsou tři prastaré hradiště postaveny obdobně jako pás Orionu: Rusavka (pozdněkeltské hradiště), Budeč (středisko Přemyslovců v 9. -10. století) a Stehelčeves (výšinné hradiště z eneolitu). Když si pak vyneseme Říp (mýtická hora jak starých Čechů, tak Keltů), keltské hradiště u Stradonic na Lounsku, keltské oppidum Závist (nejvýznamnější keltské oppidum v Čechách), dále Svatý Jan pod Skalou (největší travertinová jeskyně ve střední Evropě užívaná už 10 tis. let) a hradiště z eneolitu na Malé Babce u Řevnice. A vedle toho tvar toku řeky Vltavy. Nepřipomíná výsledný obrazec tak trochu souhvězdí Orion v poloze vůči Mléčné dráze? (viz článek: „Tajemství souhvězdí v památkách dávných civilizací“

A za třetí obrazec, který jsem objevil, je „černý pětiúhelník“, který vytvoří obce: Černuc, Černouček, Černěves, Černív a Černochov. Říp zde leží na spojnici Černoučku a Černěvsi.  

Říp je hora opravdu zvláštní a magická. Pokud jste na ni nebyli, tak na ni vedou dvě cesty. Ta pohodlnější a používanější je ta východní cesta z Rovné u Krabčic, odkud je značena modrou a červenou turistickou značkou. Ta druhá vede po kamenech a po jižní straně Řípu. Vede tudy žlutá turistická značka k železniční zastávce ve Vražkově a červená vedoucí do Ctiněvsi a dále. 

Použité zdroje: wikipedie, místní informační tabule, odkazy uvedené článku, http://www.kpufo.cz/wlt/arip.htm , http://www.kpufo.cz/oblasti/agr/cc/ccweb/index.htm   Stejskal M.: labyrintem tajemna aneb průvodce po magických místech Československa, Paseka, Praha, 1991