Lovci exoplanet jsou oprávněně mezi 100 nejvlivnějšími lidmi

Jak jsem se dozvěděl ze serveru exoplanety.cz, tak vědci pracující na objevech obyvatelných exoplanet jsou podle časopisu Time mezi 100 nejvlivnějšími lidmi světa. Výborně. Vždyť ty jejich objevy dokážou ovlivinit i filozofii!

Tato pocta se dostala těmto věcům:

1) Natalie Batalha z týmu teleskopu Kepler (teleskop, jenž takovýchto planet objevil desítky)

2) Guillem Anglada-Escudé z Queen Mary University v Londýně, jenž vedl tým, který objevil možná obyvatelnou Proximu b (viz Vítejte na obyvatelné planetě u Proxima Centauri)

3) Michael Gillon z University of Liege, jenž vedl tým, který objevil sedm planet u hvězdy TRAPPIST-1, včetně trojice možná obyvatelných (viz Jak by to vypadalo v planetární soustavě TRAPPIST-1, kde je možná i život?).

Možná se divíte. Ale já tvrdím, že je to naprosto oprávněně. Astronomové, kteří dokážou objevit planety zemského typu v obyvatelných zónách jiných hvězd, mají totiž podle mého názoru obrovský vliv i na pozemskou filozofii v ohledu postavení planety Země ve vesmíru. S objevem takovýchto planet totiž končí výjimečnost a osamělost Země jako planety, která ve vesmíru hostí život. Tyto objevy totiž dokazují, že takových to planet zemského typu můžou být ve vesmíru nejen jednotky, ale i desítky, stovky, tisíce a možná i miliony. A je to dobře. Jako v minulosti jednou a pro vždy skončila teorie geocentrismu o postavení Země ve středu vesmíru (i když jsou magoři, kteří by ji například z nějakých náboženských důvodů chtěli mít opět, viz Jak si nadšená muslimka nechtěně vyvrátila část islámu), měla by už někdy také skončit fundamentalistická hypotéza o výjimečnosti a ojedinělosti člověka a celého pozemského života ve vesmíru.

Při této příležotosti bych se chtěl zmínit, že tento týden vědci oználili objev další možné takovéto planety, a to LHS 1140b, který učinitl projekt MEarth. Shodou okolností je to planeta opět u červeného trpaslíka jménem LHS 1140. Ten je od nás vzdálený cca 40 světelných let a nalézá se v souhvězdí Velryby. Planeta, která ho obáhá, má průměr jen 1,4 krát větší než naše Země a přitom je zhruba 6krát hmotnější. Ale co hlavně, oběhne ji jednou za 25 dní, díky čemuž se nalézá v obyvatelné oblasti LHS 1140. Bez vlivu atmosféry, se na ní nalézá rovnovážná teplota kolem minus 40 stupňů Celsia. Když si představime, že atmosféra Země přidává naší planetě kolem 30 stupňů Celsia a že hmotnější planeta by mohla mít i silnější atmosféru, mohlo by nám vycházet poměrne dobře příhodné místo pro možný život. A tak mnozí vědci dokonce uvažují i o tom, že by z množství dosud objevených exoplanet, by dokonce tato planeta mahla být dosud nejlepším takovýmto místem pro život.

Zda je to tak skutečně, na to si teď nehodlám přísahat. Ale i tak, každý objev možné obyvatelné planety má podle mého názoru velký vliv na filozofii o postavení naší planety ve vesmíru. Jen ať se toto povědomí, že Země nemusí být nijak výjimečná, pěkně zakotvuje i u těch nejkonzervativnějších fundamentalistů.

zdroje: http://www.exoplanety.cz/2017/04/21/mezi-nejvlivnejsimi-lidmi-sveta-jsou-podle-casopisu-time-i-lovci-exoplanet/ 

http://time.com/collection/2017-time-100/

http://www.exoplanety.cz/2017/04/19/lhs-1140b-historicky-objev-potencialne-obyvatelne-exolanety/