Letní Vánoce Páti a Zláti

Dnes na Štědrý den bych sem dal další vánoční pokračování mého cyklisticko - cestovatelského seriálu pro děti a mládež "Páťa a kolo Zláťa". Tentokrát se vydáme do Orlických hor do dělostřeleckých pevností a k pohyblivému betlému.

Aby mosaz zářila jak zlato

Byl poslední den letních prázdnin. Zítra zas bude muset Páťa nastoupit do dalšího ročníku základní školy. Ale, když je tak příjemné počasí, co si ještě neudělat ještě jeden výlet se Zláťou? A tak si vzal z kasičky několik našetřených drobných a vydal se do garáže, kde byl Zláťa zaparkovaný. Nasedl, vyjel ven a Zláťa ho telepaticky pochválil: „Krásně jsi mě minule umyl a vyčistil. Ale ještě bych tě poprosil o jednu věc. Dnes na závěr prázdnin budu mít pro tebe takový trošku vánoční výlet. A na Vánoce se sluší mít vše uklizené a vypucované, aby vše zářilo. Co kdybys mi, ještě, než se spolu vydáme na cesty, vyleštil alespoň ty nejdůležitější pomosazněné části?“

„Dobře“, odpověděl Páťa. „Ale jak na to?“

„Tak dobře poslouchej“, povídal Zláťa. „Existují nejrůznější chemické přípravky, kterými se dá leštit mosaz. Ale dá se po domácku připravit i svůj vlastní leštící prostředek. Jak? Vezmeš půl obyčejného hrnku octa a v ní rozpustíš čajovou lžičku soli. Do ní pak budeš přisypávat mouku, dokut to nebude vypadat jako pasta. Pomocí hadříku pastu naneseš na mé mosazné prvky a necháš působit 10 minut. Potom to opláchneš teplou vodou a pořádně usušíš. Prý také podobně působí rajčatový kečup nebo bílý jogurt. Ale zkus udělat to, co jsem ti pověděl nejdřív.“

A tak se Páťa pustil do přípravy přípravku, jak mu ho Zláťa popsal. Když ho měl hotový, nanesl ho na řídítka, zvonek, blatníky a další části. A po deseti minutách vše opláchnul teplou vodou a usušil. Na a vida, Zláťovy řídítka se leskla přeci jen o něco víc než před chvílí. Asi tak, když byl Zláťa nový. A může se jet.

Páťa šlápl do pedálů a za chvíli byl na ryklické cyklostezce. „Tak, teď ještě třináctiminutovka jízdy a jsem na výletě.“

U betonové hranice

Páťa se ocitl na cestě u lesa a rozlehlé louky. Za ním vysílač a kolem dokola hory. Jel ještě o trochu dál a vpravo za lesíkem narazil na mohutnou betonovou stavbu. Hrklo v něm.

„Zláťo, ty jsi mě snad přenesl do nějakého paralelního světa, kde probíhá nějaká strašná válka. Co pak v našem světě jsou takováto železobetonová monstra?

„Co pak ty jsi nikdy Páťo neslyšel o československém opevnění státních hranic? To se budovalo ve druhé půlce třicátých let 20. století, abychom měli nějakou ochranu před hitlerovským Německem. A tady v Orlických horách se právě nalézaly ty nejtěžší objekty, zvané dělostřelecké pevnosti. A jeden z nich je tento, jmenuje se Skutina.“

Když Páťa viděl, že jediné boje, které tu probíhají, jsou boje mezi turisty ve frontě na vstupenku, protože, jak mu bylo panem průvodcem řečeno, tak dovnitř dělostřeleckého srubu může jen maximálně 20 lidí, aby se tam prý nevydýchal srub. Ale i tak se mu podařilo vstupenku koupit a už šel se skupinou ke chodu do objektu.

A jak se dozvěděl od pana průvodce, tak Dělostřelecká tvrz Skutina byla postavená na svahu stejnojmenného kopce mezi Sedloňovem, Novým Hrádkem a Olešnicí v Orlických horách. Její výstavba byla započata 14. prosince 1937. Zadávací částka na její výstavbu tvořila bezmála 32 milionů korun. A stavbu prováděla firma Dr. Ing. Karel Skorkovský. Ale po Mnichovské zradě byly práce zastaveny 30. září 1938.

Z šesti chystaných objektů (pěchotní srub U Stodol, pěchotní srub Pod Lesem, Dělostřelecká věž Na Kótě, minometná věž Na Mezi, Dělostřelecká tvrz Bažina a vchodový objekt V Lese + podzemní spojovací chodby) se podařilo zbudovat jen dva. A to pěchotní srub U Stodol, který je dnes zpřístupněn veřejnosti a předělán na muzeum. A veřejnosti nepřístupný objekt Pod lesem. Ten je od prvně jmenovaného srubu vzdálený asi 300 metrů po zelené turistické značce. Zážitek je především návštěva vnitřku srubu, protože je dobově vybaven.

V době mobilizace (rok 1938) byl velitelem tohoto srubu por. pěch. Ján Kukliš. Ten byl za Slovenského národního povstání velitelem pancéřového vlaku "T.G. Masaryk". Ale po roce 1948 musel armádu opustit.

Páťa také viděl nejrůznější zbraně, a dokonce si mohl vylézt do kopule, ze které se střílelo. A dokonce i sestoupit do nejnižších prostor pevnosti, kde mely vést tunely, které se nestačily dokončit.

Když prohlídka skončila, koupil si ještě památeční samolepku a vyšel ven ke Zláťovi.

„Tak jak se ti líbila prohlídka?“ Páťa mu prozradil, že moc. „Když, ale pojedeš támhle po zelené značce k lesu, tam je ještě jeden takovýto podobný objekt, který se jmenuje právě Pod Lesem.“

Páťa šlápl do pedálů a za chvíli byl u druhého srubu. Bohužel byl dost poničený, a tak si ho prohlédl jen z venku.  

A teď budu mít pro tebe jednu oddychovou cestu“ Prozradil mu Zláťa. „Teď totiž pojedeš pořád z kopce. A tam dole tam na tebe bude čekat to hlavní vánoční překvapení.“

Pohyblivý betlém

Páťa sjížděl po cestě dolů. Kolem byly pastviny, na kterých se pásl dobytek. Až dojel k hlavní silnici. A okus dál dokonce značky se státní hranicí.

Tak Páťo, teď dávej pozor hned několikrát,“ nabádal ho Zláťa. Dáš se doprava, ale tentokrát pojedeš po silnici. Proto se drž vpravo u kraje silnice, aby tě žádné auto neporazilo. Naštěstí nepojedeš dlouho. Za chvíli dorazíš do Olešnice. Tam zastavíš na náměstí. A pak ti povím co, dál.

Páťa za velmi opatrné jízdy po silnici skutečně zanedlouho dorazil na náměstí v Olešnici.

Tam nahoře se nalézala mohutná radnice. „Tak milý Páťo, tady mne zaparkuj a jdi se podívat do té radnice. Tam mají úžasný mechanický betlém.“

A Zláťa se nemýlil. S paní v informačním centru si domluvil prohlídku betlému a šel dovnitř. Nalézal se tam krásný vyřezávaný betlém. Pan Josef Utz ho vytvářel, a to sám, ve 30. a 40. letech 20. století. Bohužel ho nedokončil, protože v roce 1946 nešťastně zahynul. Ale kdyby se mu ho podařilo dokončit, je dost možné, že by byl dokonce i o třídu lepší než známější betlém třebechovický. Pan Utz byl svým povoláním tkadlec. A právě mechanika tkalcovských stavů ho inspirovala i k tomu, jak rozpohybovat jeho betlém. Například každá postavička, která k malému Ježíškovi přichází, se pohybuje na speciálním vozíčku, ze kterého k postavičkám vede zvláštní mechanizmus, který postavičce vytváří ještě další pohyby. A díky tomu, jak se postavičky pohybují na vozíčkách, tak přitom skutečně i hýbají nožičkami, jako když jdou. Také Ježíšek se dokáže posadit, kroutit hlavičkou a kopat nožičkami. Je to něco naprosto unikátního. Proto si myslím, že ani žádný návštěvník Orlických hor by neměl Utzův betlém vynechat.

Letní Vánoce

Když se Páťa vrátil ke Zláťovi, tak ten se ho zeptal: „Tak jak se ti líbil betlém?“

„No perfektní“, odpověděl hoch. „Však si také připadám skoro jak na Vánoce. A to i když je konec prázdnin.“

„Vím to, že je konec prázdnin.“ Odpovědělo jeho kolo. „Zítra jdeš zase do školy. To už moc na cyklistické projížďky moc času nebude. Ale stejně mám pro tebe na závěr prázdnin ještě takový menší vánoční dárek. Ale musíš jet Olešnicí ještě pořád dál a v Horní Olešnici uhneš doprava nahoru na cyklostezku.“

Jak Zláťa chtěl, tak Páťa udělal. Šlapal a přijel do Horní Olešnice. Všude kolem cesty byly nádherné roubené chalupy. Jó v takové chalupě jednou prožít skutečné zimní Vánoce, to by bylo něco. Říkal si Páťa.  

Když konečně Páťa dojel na rozcestí, odbočil doprava. Chaloupky zanedlouho končily a chlapec jel lesem. Všude nádherné smrky. Jen jednu nevýhodu tato cesta měla. Vedle skoro pořád do kopce. Serpentýna míjela serpentýnu. A dokonce i občas se nějaký ten řopík objevil.

Zláťa Páťovi povídá: Řopíky, to jsou lehké objekty opevnění, které byly zbudovány po naší hranici. Vešlo se do nich tak čtyři vojáci. A zůstaly tu a jenom nám mlčky vypráví, k čemu měly sloužit.“

Vtom Zláťa nasměroval Páťu k jednomu řopíku poblíž cesty.

„Už je to několik dní, co tam nějaký cyklista v něm cosi zapomněl. A už zapomněl, že to tam zapomněl. Když tam dovnitř proto půjdeš a nalezneš to tam, můžeš si to vzít. A to je ten můj dárek pro tebe k těm našim letním Vánocům.“

Páťa si Zláťu opřel o strom a vydal se dovnitř řopíku. Zatím ještě nikde nic neviděl. Vstoupil dovnitř a dal se chodbičkou doprava. A pořád nic. Šel do řopíku ještě hlouběji, a tam leželo něco koženého. Vzal to do ruky a ona to prázdná brašna ke kolu. A kupodivu celkem i nová. Vzal to ven pochlubit se Zláťovi. A první, co ho napadlo, to řemínky přidělat ke Zláťovýmu rámu.

A ten odpověděl: „No vidíš, co jsi ode mne dostal ke tvým letním Vánocům. Už si budeš moci věci dávat do tohoto pouzdra.“ 

„Tak tedy děkuji.“ Poděkoval hoch. „A na oplátku ti také něco dám. A vyndal z kapsy u kalhot nálepku, kterou si koupil na Skutině. Nasedl na Zláťu a vydal se zpět k Olešnici vyšlapat si potřebných třináct minut na teleportaci domů. A přitom si zpíval pozměněnou vánoční koledu:

Byla stezka, byla uježděná, byla stezka byla uježděná. Kdo ji vyjel, kdo ji vyjel, cykloparta jiná.

Jeli všichni, jeli tam na kole. Jeli všichni, jeli tam na kole. Co tam bylo, co tam bylo, asfalt byl tam dole.

Cesta byla, cesta byla dlouhá. Cesta byla, cesta byla dlouhá. Kom dojeli, kam dojeli, tam, kde je ta strouha.

Páťa a kolo Zláťa (seriál) :

První výlet: po Modřanské cyklostezce: 1. díl: Nečekaná výhra, 2. díl: Opravdu zvláštní kolo, 3. díl: Cesta pod Vyšehradem, 4. díl: Zloděj na cyklostezce,

Druhý výlet: Ve skanzenu: 5. díl: O své kolo se musíš starat!, 6. díl: Školák z 19. století, 7. díl: Páta a kolo Zláťa: Jak Páťa pomohl propadlíkovi

Třetí výlet: Na Dlouhých stráních: 8. díl: Výlet do hor, 9. díl: Na Dlouhých stráních, 10. díl: Jak spolu vyráběli elektřinu

Čtvrtý výlet: Na Hadí řece: 11. díl: Dobrodružství na Kocábě, 12. díl: Mezi trampy, 13. díl: Morseovka na Kocábě, 14. díl: U Svojsíkovy mohyly

Pátý výlet: Po stopách českých králů: 15. díl: Jak má být vysoko sedlo?,16. díl: Cesta na Alkazar, 17. díl: Na rytířském souboji

Šestý výlet: V Českém ráji: 18.díl: Jak to bylo s vývojem jízdních kol?, 19. díl: Páťa a kolo Zláťa: V hruboskalském skalním městě, 20. díl: Jak se staví stan?

Sedmý výlet: Páťa a Zláťa ve Foglarově ráji Sluneční zátoky

A další seriály pro děti a mládež na mém blogu: „Inlajnový duch“ ,“Hrdinové Čeksasu“, „Vánoční doba“a Páťa a kolo Zláťa (seriál), Výročí havárie UFO (seriál)