Kdo to byli „Strážci černých lesů“?

Víte, kdo byli "Strážci černých lesů"? Víte, co měli společného s Jaroslavem Foglarem? A víte, co měli společného i s protifašistickým odbojem?  Myslím si, že asi moc nevíte. Tak já vám to tedy povím.

Byl to tzv. čtenářský klub Mladého hlasatele. S ideou čtenářských klubů přišel v květnu 1937 spisovatel a redaktor časopisu Mladý Hlasatel Jaroslav Foglar. Toto jméno vám, myslím, nemusím připomínat. Když tento nápad Foglar vyhlásil, vznikl z toho doslova fenomén. Od té doby, a to až do května 1941, kdy bylo vydávání časopisu protektorátními orgány zastaveno, bylo registrováno celkem 24600 klubů. Ty se skládaly většinou z chlapců (i dívek) v min počtu čtyř členů. Společně pak klub prožíval svá dobrodružství. A další podmínkou byly písemné zprávy klubů zaslané do časopisu. Jak počet čtenářských klubů rostl, tak postupně už nebylo v silách časopisu publikovat všechna hlášení, a dokonce ani zprávy o nově vzniklých klubech.

Z tohoto důvodu můžeme mluvit hned o dvojitém štěstí, neboť Mladý hlasatel z 21. října 1939 uvádí v rubrice „Nové kluby M.h.“ i „Strážce černých lesů“ z Lidic. Bohužel nevíme, jaké měl klub oddílové číslo a neznáme ani počet ani jména členů tohoto čtenářského klubu. Zná se jméno lidického trafikanta pana Pospíšila, jenž měl svůj stánek na rohu hřbitovní zdi u lidického kostela sv. Martina, u kterého si hoši ze „Strážců černých lesů“ zřejmě kupovali svůj oblíbený časopis.

Druhé štěstí měl klub v čísle z 10. února 1940, kde v rubrice „Co píší naše kluby“, vyšlo hlášení právě od tohoto čtenářského klubu: "Nejvíce nás mrzí, že nemáme svou klubovnu. Ale zase si myslíme, co by byla platná klubovna, kdyby se při ní hoši neměli rádi a nesnášeli by se. Hlavní věcí je mít v klubu pořádek, poctivé chlapce a hlavně svorné. A to u nás máme."

Bohužel tím si své štěstí členové „Strážců černých lesů“ vyberou. Protože po pouhém dvou a půlletém působení tohoto čtenářského klubu přišel 10. červen 1942 a s ním nacistická pohroma na celou jejich obec. Z celkového počtu 340 lidických obětí bylo i 88 dětí, které byly většinou usmrceny výfukovými plyny ve speciálním vyhlazovacím automobilu ve vyhlazovacím táboře Chelmno. A tak je bohužel možné, že mezi nimi byli i členové čtenářského klubu Mladého hlasatele „Strážci černých lesů“.

Je z toho velmi smutno. Byla tady skupina chlapců, která chtěla zažívat podobná dobrodružství jako jejich komiksová předloha, klub Rychlých šípů. A bohužel to vše skončilo, tak jak skončilo. Tak až si budete někdy vzpomínat na vyhlazení Lidic, vzpomeňme si tedy i na „Strážce černých lesů“. A bohužel tady byli i jejich kati, na které se rozhodně hodí vzpomínat naopak jen s nejhlubším opovržením.

Zdroj: (https://www.bohousek.cz/clanek-2017060001.html)

Souvisejcí články:

Sedm míst spojených s heydrichiádou

Ležáky a další obce, co jsou ve stínu Lidic

Jestlipak jste někdy slyšeli o vyhnání Čechů z pohraničí?

Včera jsem osobně panu prezidentovi v Lidicích tleskal

Petr Ginz - nešťastný osud fenomenálního chlapce

Pátrání po činnosti skautů za 2. světové války

I Jaroslav Foglar psal o nesvobodě a nedemokracii