Je v geometrii české krajiny zakódované dávné proroctví?

Je tomu právě 600 let, kdy se v roce 1419 v Čechách očekával konec světa. Tehdy se věřilo, že pět měst unikne zkáze. Slaný, Louny, Žatec, Plzeň a Klatovy. A tak se tam lidi hromadně soustřeďovali. Já jsem našel další zajímavost.

Tehdy v roce 1419 bylo ve svém počátku husitské hnutí. Kromě dalších věcí se objevili i husitští mystikové. A ti například zkoumali tzv. "Danielovo proroctví" podle knihy Starého zákona. A z něho nějak vyčetli, že právě v roce 1419 měl dle nich nastat konec světa. A byla to zřejmě tak významná událost, že ji do své publikace "České dějiny v datech" o významných výročích zařadil i historik Jiří Pernes. A jen pět měst mělo být uchráněno. A každé z těchto měst mělo v tomto proroctví i svůj vlastní symbol. Město Slaný symbolizovala hvězda. Město Louny Měsíc. Plzeň měla představovat Slunce, Žatec měl symbolizovat Ségor (opět symbol Slunce) a konečně Klatovy, měly představovat záři. Říkalo se tomu urbanisticko-chiliastické pojetí husitů. Jenže, když jsem se podrobně zadíval na mapu, zjistil jsem, že vše je ještě daleko složitější, než jak to pouze vypadá.

Slánská hvězda

Jednou takhle jsem si na mapě zadíval na město Slaný a další velká města v jeho okolí. A všiml jsem si, že z nich jde vytvořit hvězda. U Slaného se nalézá 330 m vysoká Slánská hora, známá tím, že na ní leží hned dva menhiry. A tato hora se nalézá v pomyslném středu hvězdy. A co víc, u všech cípů naší hvězdy lze vystopovat památky pravěké kultury.  Menhir například stojí třeba u významného okresního města, u Rakovníka. I u Loun se měly nacházet dokonce dva menhiry, jeden na Glásrově poli a druhý na západním předměstí, kam směřuje cíp hvězdy. V Keblicích, nedaleko Lovosic, tak tam se v jejich okolí vyskytují četné nálezy ze starší doby kamenné. U dalšího okresního města, u Mělníka, se cíp hvězdy objeví u Hořína, kde se též nalézal menhir. Pátý cíp najdeme v centru samotného hlavního města České republiky– Prahy, která není známá jen svou bohatou historií, ale na jejímž místě byly i v pravěku různé svatyně a obětiště (i na dnešních Hradčanech). A poslední cíp nás zavede do Berouna, který tím, že je obklopen Českým krasem leží též v oblasti četného prehistorického osídlení. Další zvláštností této hvězdy je to, že je orientovaná přesně ve směru sever – jih, to znamená, že by se dalo říci, že je i orientovaná astronomicky.

Další zajímavosti lze najít i na jednotlivých spojnicích. Asi o největší překvapení se postará keltské hradiště u Mšeckých Žehrovic, známé tím, že zde byla nalezena unikátní plastika hlavy Kelta. To se nachází v průsečíků spojnic Beroun – Louny a Slaný – Rakovník. A to samé se dá například říci o Panenském Týnci se zvláštním nedostavěným chrámem. Ten leží na průsečíku linií Slaný - Louny a Rakovník - Lovosice. Ale tím ley lines v urbanisticko-chiliastické koncepci zdaleka nekončí.

Lounský měsíc

Podívejme se však na další město, o kterém se proroctví zmiňuje, na Louny. Z něj totiž skutečně lze okolní větší města spojit v jakýsi půlkruh - měsíc. V jeho hypotetickém středu je právě toto významné okresní město Louny, z kterého jestliže podél Ohře vyneseme na obě strany úsečku o délce cca 19 km, tak v obou případech narazíme na významná města. Směrem na západ na Žatec a na východě na Libochovice. V okruhu cca 19 km od Loun se dále nalézá další významné severočeské město Most, vrch Bořeň u Bíliny, dalšího severočeského města, město Třebenice a protože na jihu jsem nic významnějšího, co by stálo za zmínku, nenašel, musím tento útvar prohlásit za půlkruh. A ten se zas dá přirovnat k Měsíci v první nebo poslední čtvrti. Nalezli jsme teda další kamínek do mozaiky v urbanisticko-chiliastického proroctví? Pokud si vyslovíme název „Louny“, zcela jasně v něm uslyšíme slovo luna, měsíc. A ještě jedno překvapení nám přinese pohled na městský znak. Co v něm uvidíme? Hradby s bránou a dvěma věžemi, mezi kterými se nalézá červený štítek, na němž jsou vidět dva symboly: šesticípá hvězda a srpek měsíce. O měsíci jsme si řekli nyní, ale ještě bych chtěl připomenout, že Louny tvoří jeden z šesti cípů Slánské hvězdy. Ale i to pořád není všechno.

Plzeňské slunce

Do urbanisticky-chiliastického pojetí byly zahrnuty ještě další města Plzeň, Klatovy a Žatec. Zajímalo mě tedy, jestli toto proroctví nezanechalo nějaké stopy i u nich v podobě ley lines obrazců. Plzeň měla podle výše zmíněné publikace status slunce, z čehož vyplývá, že by měla být uprostřed nějaké kružnice významných míst a měst. A ono tomu tak skutečně je! V okruhu cca 19 kilometrů (mimochodem stejně jako je velikost Lounského měsíce) se nacházejí tyto významná města: Plasy, Radnice, Hrádek, Blovice, Přeštice a Stod. Také se tam nalézají místa dávných památek: Dolní Hradiště (východně od obce slovanské a západně halštatsko-laténské hradiště), Hradiště slovanské hradiště z osmého stol.), Žďár (keltské hradiště), Čertovo břemeno (nálezy z doby bronzové a slovanské hroby) a Pňovany (halštatsko-laténské hradiště).  Nemůžu si pomoci, ale takovéto nakumulování míst v této vzdálenosti od Plzně se mi zdá nanejvýš podezřelé. A navíc ještě, když se ta vzdálenost podobá velikosti Lounského měsíce.

Klatovská záře

Podíváme-li se na linii Plzeň-Stod, zjistíme, že na dvojnásobném prodloužení této spojnice leží další významné město Horšovský Týn. A přesně to samé platí pro spojnici Plzeň – Přeštice – Klatovy. Co to znamená? Klatovy můžeme skutečně považovat za zář Plzeňského slunce, neboť z geometrického hlediska skutečně leží v jeho paprskách. Jenže ani to pořád z chiliastického hlediska není všechno.

Žatecké slunce

Zkusme se ještě více zaměřit na spojnici Plzeň – Přeštice – Klatovy. A protáhněme jí na druhou stranu. Na opačné straně od Plzně se po ní dostaneme přímo do Žatce (Ségor). Ten je stejně jako Plzeň přirovnáván též ke Slunci, tak si to představte: na jedné přímce leží tři města urbanisticko-chiliastického pojetí. Žatec, Plzeň a Klatovy, tedy Slunce, Slunce a jejich zář. Ale, když jsme se dostali až sem, měli bychom se tedy na závěr podívat, zda se nějaké to slunce nenalézá i zde. A abychom vycházeli z Lounského měsíce a Plzeňského slunce, opět si uděláme obdobně velkou kružnici jako u Plzně a u Loun. A kupodivu i ta existuje. Leží na ní větší města Kadaň, Jirkov, Most a Louny. A jako v předešlých případech se podíváme i na nějaká místa dávného osídlení. Například je tam vrch Úhošť u Kadaně. Ten byl osídlen už od pravěku až do raného středověku. A mnozí badatelé do této lokality situují bájný hrad Wogastisburg, kde Slovanské kmeny Sámovy říše vojsko franckého krále Dagoberta I. Dále se zde nalézá Hradiště u Černovic, což bylo hradiště od Knovízské kultury (doba bronzová) až do 10. století n.l.. A do třetice i tajuplná zřícenina hradu Džbán, na jehož místě se též nalézalo pravěké halštatské hradiště.

Nyní se ještě podívejme, co se stane, spojíme-li dvě posledně umíněné lokality. Z Hradiště u Černovic budeme pokračovat přesně na jihovýchod. Protneme Žatec, střed tohoto obrazce, dále halštatské hradiště na vrchu Výrov a také i slavné Kounovské řady.

Je to všechno jen náhoda? Anebo máme v české krajině skutečně v ley lines a ley circles otisknuté dávné proroctví, aneb urbanisticko-chiliastické pojetí husitů, které na svém významu získalo právě přesně před 600 lety?

Přeji vám hezký a úspěšný Nový rok, plný záhad a mystiky.

Zdroj: Pernes J.: České dějiny v datech, Albatros, Praha, 1998

Stejskal M: Labyrintem tajemna, Paseka, Praha, 1991,

wikipedia, mapy.cz

Související články:

Podivné létající objekty i v české historii

Prastará místa v Česku na tajuplných souřadnicích

Jsou leylines obrazce otisky předchozích civilizací?

Tajemství hvězdných hor