Jak působili čeští trampové za 2. světové války?

V tomto článku zaměřeném na historii 2. sv. války bych chtěl čtenáře seznámit s tím, jak se čeští trampové střetli v boji s nadřazeneckou ideologií, v jejich případě tou nacistickou. Vždyť ani ti to tenkrát neměli nijak jednoduché

Nacistická okupace a posléze 2. světová válka přinesla nejedno příkoří i českému trampingu, jedinečnému fenoménu, který nemá po světě obdoby. V první řadě musíme upozornit na to, že celá řada spolků a sdružení, jako Čs obec sokolská, Junák, Liga Čs woodcrafterů, Dělnická tělovýchovná jednota a jím podobné byly zakázané. A to se samozřejmě promítlo i do trampingu. A kromě toho nacistická okupace kladla českému trampingu celou řadu překážek. Třeba takový zákaz rozdělávání ohňů a zákazy táboření v lesích patřily k těm menším. Zakázané byly též mnohé trampské časopisy, jako třeba Trn. Jindy zas nacisté přišli s vynuceným zabavováním chat. Mladí lidé byli často i oběti tzv. nuceného nasazení a mezi nimi byla i celá řada trampů. Další množství trampů strávilo velkou část války v káznicích či dokonce v koncentračních táborech, odkud se mnozí již nevrátili.

Další velmi nemilou zprávou bylo vystěhování Benešovska a Sedlčanska, a to až k břehům Vltavy a Sázavy, na kterém se vyskytovala celá řada trampských osad. Například Bílé skály, Proudy či Slavia u Vltavy nebo Rychlá řeka, Kadjak, Ajax, Úsvit, Údolí ticha na Sázavě. Místo toho v této oblasti vznikl výcvikový prostor SS, o kterém jsem se podrobněji rozepsal v článku "Že se tak málo mluví o vysídlení Benešovska a Sedlčanska?"

Ale i přesto všechno se mnozí trampové rozhodli, že budou proti nacizmu aktivněji bojovat a zapojili se do odbojových skupin. A tak se na mnoha trampských osadách tajně přechovávali zbraně či letáky a předávaly se informace o pohybu vojsk. A mnozí trampové se také rozhodli, že budou proti nacistům aktivně bojovat v zahraničí. A v květnu 1945 se mnoho z nich zapojilo i do bojů v rámci pražského povstání.

A závěrem svého článku bych chtěl podrobněji popsat, jak se s hrůzami 2. světové války střetli konkrétně někteří známější trampové. A tak nám můžou být v mnohém příkladem.

Bob Hurikán

Kronikář a historik českého trampingu, který dělal šerifa sázavské osady hurikán u Hvězdonic) V době německé okupace se přidal k odboji a s mnoha dalšími trampy vytvořil v Brdech tzv. Brdskou partyzánskou zimní brigádu. V dubnu 1945 byl za to zatčen gestapem, uvězněn v Praze na Pankráci a odsouzen k trestu smrti. Od tohoto trestu ho ale zachránilo květnové osvobození. Zdroj: https://liborcermak.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=669635

Emerich Rath.

Ten všestranný sportovec německé národnosti, který se v březnu roku 1913 snažil při padesátikilometrovém mistrovském závodu v běhu na lyžích zachránit život Bohumilu Hančovi. Koncem 20. let si otevřel v Praze obchod s vybavením pro sportovce, trampy a skauty. A trampingu se věnoval hodně, neboť v Lukách pod Medníkem vybudoval ranč se sportovištěm. Za protektorátu se nepřihlásil k říšskému občanství, a naopak doma ukrýval Židy. A tak nebyl po válce odsunut. (Zdroj: https://liborcermak.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=702504, https://cs.wikipedia.org/wiki/Emerich_Rath)

Eduard Ingriš

Další postavou českého trampingu, která měla potíže s nacizmem a gestapem byl český hudebník Eduard Ingriš, autor slavné písně "Niagára". Jeho kino zdemolovala bomba během náletu a on sám byl krátce vězněn gestapem. (viz https://plus.rozhlas.cz/eduard-ingris-muz-ktery-si-splnil-sny-6512682).

Leopold Hofman

Tento tramp od Vltavy se rozhodl ještě před 2. světovou válkou, že se ve španělské občanské válce přidá na stranu interbrigád, tedy těch, které bojovaly proti jednotkám generála Franka. V letech 1939-40 bojoval ve Francii. Když se tajně vrátil do Čech byl v roce 1941 zatčen gestapem a vězněn v Mauthausenu.

A tak si přejme, aby v budoucnu už žádná nadřazenecká ideologie, ať už politická, rasová nebo náboženská už nikdy život českých lidí neztrpčovala. A aby naši lidi tu měli pořád už jen svobodu slova a demokracii. 

Další zdroje:

Pohunek J.:Století trampingu, Národní muzeum, Praha, 2018

Noha R.: Odlesky táborových ohňů, regionální muzeum v Jílovém u Prahy, 2007

Související články:

Proč je dobré se zajímat o 2. světovou válku?

Český tramping to nikdy neměl moc jednoduché..

Že se tak málo mluví o vysídlení Benešovska a Sedlčanska?

I Jaroslav Foglar psal o nesvobodě a nedemokracii

Mé články na téma "2. světová válka"