Jak bylo na národním oldskautském táboře 2019?

Zatímco děti se na svá prázdninová dobrodružství rozjíždějí až dnes, já už jsem jeden letní tábor absolvoval. Byl to národní oldskautský tábor pod hradem Pařez v Prachovských skálách. A jaký byl ten letošní?

Byla neděle 23. června 2019 v poledne. Zatímco se do Prahy začaly sjíždět ovečky, tak já, vlk milující život v přírodě, jsem se naopak rozjel z Prahy ven a rozhodl jsem se, že vše, co se v následujících hodinách a dnech bude dít jak na Letné, tak v politice, se mně týkat nebude. A tak jsem vyrazil z pražského Masarykova nádraží a s přestupem v Mladé Boleslavi jsem vlakem dorazil do Hrdoňovic. A pak už jen asi kilometr a půl pěší chůze a jsem na tábořišti, kde se oldskautské tábory Kmene dospělých konají každoročně už od roku 1996 (viz https://kmendospelych.skauting.cz/aktuality/oldskauti-z-cele-republiky-tabori-uz-skoro-ctvrt-stoleti-v-prachovskych-skalach-letosni-tabor-zacne-22-cervna/). Tam jsem se ubytoval v podsadovém stanu. Také jsem se dozvěděl, že dva ze starších oldskautů, kteří se pravidelně účastnili táborů v Pařezské Lhotě, se sem bohužel už nikdy nepodívají. A tak jsem na ně věnoval tichou vzpomínku. A večer, když jsme si sedli k ohni, jsem ostatním připomněl, že nastávající noc z 23. a na 24. června se nazývá svatojánská. V ten den se podle lidových tradic zapalovaly ohně korunované ozdobeným smrčkem nebo jedličkou, a to na kopcích, protože slunce bylo právě nejvýš na obloze. Též se sbíraly léčivé bylinky, protože se věřilo, že právě v tu noc mají největší sílu. Také se stavěly postýlky sv. Jana, kdy se do misky obložily bylinkymi a dal se do ní obrázek sv. Jana.  A děti se pak těšily, že jim sv. Jan Křtitel nadělí nějaký dárek. (viz též můj článek "https://liborcermak.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=467046").

V pondělí dopoledne se dodělávalo táborové vybavení (latríny, brutar, sprcha apod.). Během dne postupně dojížděli další účastníci. A na odpoledne jsem si pro ostatní připravil jeden rukodělný wokrshop, a to vystřihovánky scény volby velkého Vonta, které jsem tu na blogu před časem představil v článku "Postavte si scénu volby velkého Vonta ze Záhady hlavolamu".

A některým se vystřihovánka i povedla.

A protože dvě účastnice oldskautského tábora tu měly s sebou i svá vnoučata, inspiroval jsem je k vytvoření skautské lilie z šišek a mechu.

Úterý 25. června bylo ve znamení dvou aktivit. Jednak výletu, během kterého jsme navštívili hned několik zajímavých míst. Například Šrámkovu vyhlídku u vsi Střeleč. Jak vidíte, je z ní vidět například Vyskeř (uprostřed na horizontu), hrad Trosky (vpravo) nebo Ještěd (vlevo od Trosek). Ale také třeba Ralsko nebo Bezděz.

Také jsme navštívili dřevěnou zvonici v Rovensku pod Troskami z roku 1630, kde nás provedla starostka, paní Jiřina Bláhová.

Zvonice je známá svými "rebelantskými" zvony, obrácenými srdcem vzhůru. Zvon Jan Křtitel váží 1500 kg, největší Václav váží 2400 kg a nejmenší Jiří 600 kg.

Další informace viz http://www.rovensko.cz/mesto/historie/zvonice/

Další zastávkou bylo Muzeum drahých kamenů pana Josefa Votrubce na Kozákově.

Pan Votrubec nás provedl svým muzeem a povídal nám jak o sobě, tak o kamenech, které je tu možné nalézt.

Také jsme tu navštívili Votrubcův lom, odkud jsem si přivezl též několik kamenů.

Tady například držím mandlovcový melafyr.

A poslední zastávkou našeho výletu po Českém ráji byla rozhledna na Kozákově.

Z které je nádherný výhled po okolí. Zde například směr Krkonoše.

Druhou aktivitou, kterou jsme v úterý podnikli, byla výroba tzv. "finské svíce" neboli "čertova krbu". Vezme se uříznutý kmen stromu a zhruba od shora doprostřed se nařízne do kříže motorovou pilou.

Ve spodní části, na konci svislých řezů by se neměl zapomenout vyřezat příčně trojúhelníkový otvor.

Ten slouží k zapálení.

Když se oheň rozhoří na základě komínové efektu, vytvoří velmi zajímavý efekt ohnivý.

Nemusí se do něj přikládat dřevo a celé to tak může hořet klidně až pět hodin.

A dá se na tom v pohodě připravovat i jídlo.

Středa byla nejteplejším dnem uplynulého týdne, a tak jsme si ho udělali i dnem odpočinkovým. Šli jsme se například koupat do nedalekého rybníku. Nebo jsme s dětmi pozorovali přírodu. Toto jsou například pasti mravkolvů, kterých tu je všude plno. (viz "Dětem se zalíbilo jedno zvířátko. A určitě neuhodnete jaké.")

Ve středu nás navštívil také Slávek Janov - Nashville a připravil nám orientační běh po okolí. Viz já u jedné z kontrol u nedaleké pískovcové skalní brány pod hradem Pařez.

Ve čtvrtek dopoledne se udělala menší procházka kolem Pelíška u Prachovských skal. A odpoledne bylo ve znamení dvou přednášek. Jednu z nich jsem si připravil já, a tak jsem ostatním vyprávěl o historii českého trampingu. (viz Český tramping to nikdy neměl moc jednoduché..).

Z druhé přednášky jsme se dozvěděli některé zajímavosti o heraldice. Například zabarvení erbů se dělí na barvy (černá, červená, modrá a zelená) a kovy (zlato, které se zakresluje žlutě. A stříbro, které se zas zakresluje bíle). A v pravidlech heraldiky vždy platí že barva se kreslí na kov nebo kov na barvu. Nikdy ne barvu na barvu nebo kov na kov. I když i zde jsou výjimky, například ve znaku Plzně. Tam jsou však zlaté klíče na stříbrném poli a stříbrný zbrojnoš na zlatém poli proto, že jim to v 15. století věnoval papež Pavel II a zlatá se stříbrnou jsou barvy papežského státu.

V pátek jsme navštívili zdejší pěstitele mrazuvzdorných leknínů.

V jezírkách zde kvete až 130 druhů leknínů. Je to památka na zakladatele zdejší zahrady pana Josefa Urbánka.

(viz https://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1126666764-toulava-kamera/218562221500028/obsah/631952-lekninova-zahrada). Ale případnou návštěvu jen po předchozí domluvě s majitelkou.

A na posledním nástupu na závěr letošního oldskautského tábora jsme všichni dostali ještě jeden rozkaz. Příští rok zas všichni tady.

Související články:

Jak bylo na letním oldskautském táboře? (rok 2016)

Jak bylo na oldskautském táboře 2017?

Ervínův hrad a méně známější části Prachovských skal (Z OS tábora 2018)

Zřícenina skalního hradu Pařez