Jak by měl vypadat záhadologický kroužek pro děti?

Tak. Teď určitě začnou skeptikové zas křičet. Jak někoho může napadnout vytvořit záhadologický kroužek pro děti? Tak, ať se to někomu líbí či ne, tak mne už to napadlo. A myslím si, že to jistě není pro děti nezajímavá aktivita.

Proč mne právě dnes napadlo napsat takovýto článek? Ze dvou důvodů. Dnes jsem na webových stránkách časopisu ABC objevil dotaz jistého chlapce Adama, který by se chtěl stát záhadologem. (viz https://www.abicko.cz/clanek/mourrisonova-poradna/23376/chtel-bych-byt-zahadolog.html). A tak jsem si vzpomněl, že i v rámci svého povolání pedagoga volného času jsem i já kdysi vymyslel záhadologický kroužek pro děti. Jsem přesvědčený, že pokud něco dítě zajímá (i když je to třeba záhadologie, jako v případě tohoto Adama), má toto dítě plné právo se ve svých zálibách zdokonalovat. A to i v možném takto zaměřeném kroužku pro děti. Já jsem mu říkal různě. Buď "Badatelský kroužek" a nebo romantičtěji "Třináctá komnata" (viz logo vpravo). A to je právě druhý důvod, proč jsem tento článek napsal právě dnes, v pátek třináctého.

Jak by takový kroužek podle mého názoru měl vypadat? Já jsem ho konceptoval tak, že děti mi řekly, co je zajímá a co by chtěly řešit na příští schůzce. Během týdne si o dané problamatice něco zkusí zjistit samy. A na té další schůzce ostatním předloží to, co o problematice ony vypátraly. A pak jim o tom něco povím i já ze svých zkušeností a ze svých knížek a časopisů. Takto jsme se například věnovali indiánům a americkým kulturám, vesmíru, mýtickým postavám, záhadám Bermudského trojúhelníku a oceánů, starověkému Egyptu či dosud nepotvrzeným zvířatům, UFO a dalším podobným věcem. Jednotlivé lekce jsem zpestřoval například i výrobou modelů pyramid (viz "Postavte si egyptskou Gízu"), otáčivé mapky severní hvězdné oblohy (vi "Vystřihovánky otáčivé mapy hvězdné oblohy") či z kontinentů sestavováním prakontinentu „Pangea“, apod. Kromě toho všeho jsme dělali i výlety. Navštívili jsme například pražskou hvězdárnu, pražské planetárium nebo tajuplné Kounovské řady na Rakovnicku.

Ale, aby nedošlo k nějakým nedorozuměním, chtěl bych podtrhnout, že filozofií kroužku by mělo být především: chápat záhady jakožto problém vědecký, přistupovat k záhadám racionalisticky a bez předsudků, respektovat u každého člena svobodný přistup k této problematice, respektovat názor druhých. Pokud by však měl vedoucí vnucovat dětem svůj svůj vlastní pohled na tu či kterou problematiku, tak to v žádném případě ne. To by bylo proti filozofii takovéhoto kroužku (a i jakéhokoliv jiného). Snad jen kdyby u nějakého člena začalo nastávat jakési zklouzávání k naprostým fantasmagoriím (jako jsou například aštarovci nebo tzv. plochá Země"), tam by už vedoucí zasáhnout měl.   

Ale domnívám se, že zajímat se o záhady je pro děti velice užitečné. A to z toho důvodu, že je to vnitřně burcuje k většímu zájmu o svět. A tudíž jim to může pomoci i ve škole. Alespoň u mne to v dětství tak bylo. A právě tento osobní poznatek mne inspiroval i k vytvoření takovéhoto kroužku pro děti a mládež.

Pro inspiraci ještě přikládám odkaz na http://www.kpufo.cz/codelat/krouzek.htm, kde jsou ještě další možné náměty.

Související články:

Smějou se vám, že se zajímáte o záhady? Vykašlete se na ně!

Jak mi mimozemšťani pomáhali ve škole

Toužíte po osobním rozvoji? Začněte vést skauty nebo turisťák.